Potrestání zlodějky část 3. Autor: Saxann

Hodnocení

Přímo před ní stál u stěny stůl a u něho několik lidí. Uprostřed v honosných šatech mladý Vojslav, jenž měl řídit celý výslech a nakonec rozhodnout o jeho výsledku. Spolu s ním tady byli dva soudci a písař. Vedle stolu pak stál kat v černé kutaně a s kápí na hlavě. Byl to silný, široký muž se svalnatýma rukama, jemuž se nemohl nikdo ubránit. Všichni si dívku, která vypadala spíš jako dospívající dívenka, prohlíželi dlouho, zkoumavě a se značnou zálibou. Vojslav si v duchu říkal, že se mu podařil moc pěkný úlovek, určitě lepší, než kdyby v lesích proháněl šestnácteráky nebo lovil kance.

"Tak jak ses rozhodla? Přiznáš se ke své zlodějně nebo budeš dál zapírat?" řekl Vojslav a v jeho tónu bylo vysoké sebevědomí. Dívka znovu propadla hysterii, vytrhla se katovým pacholkům a vrhla se dopředu na Vojslava.

"Nic jsem neukradla, rozumíš, pane?! Jsem nevinná! Okamžitě mě propusť nebo půjdu až ke králi a všechno mu vypovím!"

Málem porazila stůl, ale spoutané ruce jí bránily, aby jimi mohla sáhnout po Vojslavovi; kromě se vzpamatovali biřicové, kteří něco podobného nečekali a trhli provazem zpátky. Dívka se otočila jako čamrda a i když se bránila a vzpouzela, chopili se jí všichni čtyři chlapi a pevně jí přidrželi.

"Tak za tohle, děvenko, dám tvůj výslech i trest zostřit. Na skřipec s ní!" vykřikl zlostně Vojslav a pochopové ji hned odvlekli ke zdi a položili na žebřík. Museli ji držet opravdu pevně, protože se bránila a hlavně kopala kolem sebe nespoutanýma nohama. Brzy však byla přemožena a upoutána k žebříku. Ruce jí natáhli napjaté nahoru za hlavu a provaz namotali na navíjecí válec. Nohy jí roztáhli, ne moc, jen tak, aby jí bolely kyčle, až jí natáhnou na hranici snesitelnosti. Vojslav se uklidnil z předchozího napadení, i když měl v hlase nenávist a zlost, když prohlásil všem přítomným:

"Zahajuji výslech delikventky Kateřiny ze Studené Vsi, obviněné z krádeže drahé věci vrchnosti. Protože se dotyčná nepřiznává k činu dobrovolně, nařizuji provést výslech právem útrpným těch stupňů mučení, kterých bude zapotřebí k donucení přiznání. Mistře popravní, přistup k podezřelé a vykonej na ní mučení prvního stupně!"

Kateřinu přepadl hrozný strach. Slyšela vážné a temné kroky, jak se k ní blížil její mučitel. Ostatní na ni napjatě upírali své zraky. Dívka málem omdlela hrůzou - být nahá před tolika diváky, podléhat před nimi mučení a ponížení a ještě se nakonec přiznat k něčemu, co neudělala, to byla hrozná představa. Kat uchopil páku za její hlavou a beze slova navíjel provaz. Dívka ucítila sílu, táhnoucí ji za ruce nahoru, ale zatím jí nic nebolelo. Jenže to se hned změnilo. Po půlce otočky už měla tělo napjaté tak, že se jí začalo hůř dýchat a už se nemohla ani hnout. Kat jí položil jednu ruku na břicho, trochu ho stlačil a skloněn nad dívčiným obličejem se jí ptal, zda se raději nechce přiznat hned.

"Za chvíli bude pro tebe pozdě a budeme tě mučit, i když se třeba budeš chtít přiznat," řekl jí. Kateřina odvrátila hlavu a sevřela ústa. Raději se nechá stokrát mučit, než aby se falešně přiznávala!

Kat se zase narovnal a popadl páku oběma rukama. Otočil s ní velikou silou a natáhl dívku, až prvně vykřikla. Bolely jí nejenom klouby v ramenou a kyčle, ale i napjaté svaly v rukou a nohou, hlavně lýtka a stehna. Kat zpomalil otáčení, ale nepřestal s ním a napínal dívku dál. Bolest se stupňovala. Její prsa, předtím zřetelně vykreslená jako vyboulené malé hruštičky, už nebyla vůbec patrná. Pouze bradavky trčely výrazně nahoru dobrý centimetr a půl a katovi se náramně líbily, protože přímo vybízely k použití při mučení. Kůže na podbřišku byla teď, stejně jako jinde na těle, napjatá k prasknutí a když kat odhrnul zástěrku, ukázal se vystouplý Venušin pahorek a v něm hluboko zaříznutá napjatá kůže s rýhou její pochvy, obloženou růžolící naducanou hladkou kůžičkou kolem pohlaví. Dívka byla opravdu nádherně rostlá a přitahovala pohledy všech přítomných mužů. Vojslav věděl, že musí výslech prodloužit na co nejdelší dobu a úkony na dívce stanovit tak, aby ji mohli nerušeně pozorovat. V téhle chvíli Kateřina krátce a rychle oddychovala, hruď se jí nepatrně zdvíhala a zase klesala, i když se jinak nemohla už ani o píď pohnout. Kat zase pootočil pákou a to už mučená dívka nevydržela a vykřikla:

"Ustaň, ustaň kate, nemohu to snášet!"

Kat ji vůbec neodpověděl a ještě zvýšil tah v provazech. Ruce dívce už modraly, jak měla provazy zaryté kolem zápěstí, kde jí sdíraly kůži a prýštila krev, stejně jako kolem kotníků na nohou. Kateřina to nevydržela a hlasitě sténala a vykřikovala. Špatně se jí dýchalo a snažila se aspoň zahryznout do rtů, aby zabránila výkřikům, ale nedařilo se jí to. Sotva nabrala trochu dech, opět zasténala. Před očima se jí zatmívalo a zase rozsvětlovalo, bolest se rozlévala z nohou a rukou do zbytku těla a místo původní bolesti z natahování teď přecházela ve vlny palčivosti a tupého brnění.

"Přiznáváš se, zlodějko?" křikl na ní Vojslav, ale dobře věděl, že dívka ho nejspíš ani nevnímá. Když skutečně nezareagovala, pokynul katovi, ať pokračuje.

...::: Tip pro Vás: Svorky Sportsheets Midnight Black Jeweled Nipple Clips :::...
Sexshop Sexujte.cz

Popravní mistr vytáhl z koše malé kleště a přiložil je mučené vězeňkyni na levou prsní bradavku. Sevřel je tak, že se bradavka zúžila na malinkatý sloupeček a nad čelistmi se zase zvětšila jako jahoda. Strašná bolest projela dívčiným prsem a to ji probralo z polovičního bezvědomí do reality. Křičela bolestí a napjaté tělo jí nedovolilo pohnout se ani o kousek. Kat stiskl kleště o něco víc, ale to už z bradavky začala téct krev. Kleště jí na prsu držel hezky dlouho, ale Kateřině už to bylo jedno. Cítila se v tu chvíli jako v nepřetržitém pekelném ohni, takže ani nepoznala, že kat potom kleště uvolnil, obešel žebřík na druhou stranu a udělal jí totéž s pravou bradavkou. Levá se mezitím vrátila do původního tvaru trčícího špuntíku, ale napuchla fialovou barvou a na hrudi zůstaly kapky krve. Když začala prýštit krev i z pravé bradavky, odložil kat kleště a přinesl si šroubovací nástroj, který jí zastrčil do pohlaví. Odvázal dívce zástěrku, která teď už jen překážela exekuci, vsunul železnou hrušku hluboko do dívky a šroubem začal nástroj rozevírat. Pro Kateřinu to byla nová pekelná bolest, stále stupňovaná, jak jí hruška rozvírala pohlaví, až nakonec z něho byla díra široká jako dětská dlaň. Bolest probrala dívku z polovičního bezvědomí zase k plnému vnímání, co se s ní děje. Vojslav stál skloněn u její hlavy a ztišeným, hlubším hlasem, v němž zněl výhrůžný tón, se jí znovu vyptával, zda se k činu přiznává. Kateřina zatínala zuby do rtů, až na nich měla krůpěje krve a pak vykřikla směrem k Vojslavovi: "Nejsem zlodějka!"

Vojslav se zamračil a kývl na kata: "Začni delikventku mučit druhým stupněm!"

Kat zašel do rohu mučírny, kde stál na trojnožce kotlík s olejem, pod nímž hořel oheň. Olej vřel, jeho kolotání a bublání bylo dobře slyšitelné. Kat nabral trochu vřícího oleje do malé naběračky a obrátil se k dívce na skřipci. Přiblížil naběračku k jejím ňadrům, kde slabě krvácely ranky od kleští. Kateřina cítila teplo, které se šířilo od kovové naběračky a ztichla hrůzou a napětím. Vojslav se zle uchechtával a nedočkavě pokynul katovi. Ten v mžiku obrátil naběračku a vylil horký olej na dívčina prsa. Kateřina zaječela tak, že všem zalehlo v uších. Bolestný křik neustával, protože dívka cítila svou hruď jako v plamenech. Vojslav zvedl ze země nádobu s ledovou vodou a krátce po katově oleji chlístnul na dívku studenou vodu. Dívka ani nepřestávala křičet, myslela že nadešla její poslední chvíle. Nevnímala už vůbec své okolí, postavy svých mučitelů viděla jen jako světlé šmouhy v temné místnosti. Bolest z jednotlivých míst jejího těla splývala do jedné strašné a ukrutné tyranie, takže dívka ztrácela chuť přežít. A přesto nebyl všemu týrání konec.

Kat jí na nohy nasadil španělskou botu. Vojslav sám začal utahovat šrouby a ďábelsky se radoval z útrpného výrazu Kateřiny, i když si představoval, jak se vzpouzí, křičí a hází s sebou; ona zatím ležela natažená tak, že se nemohla pohnout, nehnula ani hlavou a bolest ji přemohla natolik, že přestávala křičet a jen apaticky potočila hlavu stranou a tupě zírala na zeď.

Vojslav nařídil dívku ze skřipce sundat a zkusit jí zbičovat, jestli jí to donutí k přiznání. Sejmuli jí botu, povolili provazy na skřipci a sundali jí. Z pohlaví jí vytáhli kovovou hrušku. Dívka nemohla stát a zhroutila se v bezvědomí na zem. Ale to už jí přivazovali na ruce jiné provazy, kterými ji vytáhli nahoru tak, že se ani chodidly nedotýkala země. Zepředu i zezadu na ni chrstli ledovou vodu a to ji zase probralo. Zděšeně se koukala, co se s ní děje, neboť poslední její myšlenky si pamatovala, když ještě ležela na skřipci. Na sedřené nohy jí teď katovi pacholci přivazovali tlustým provazem rozporku, aby měla nohy roztažené. Na rozporce byl připevněn hák, na který teď s těžkým funěním chlapi navěsili několik velmi těžkých závaží. Když se tak stalo, dívka prudce hekla, tažena silou větší, než kolik sama vážila. Cítila velkou bolest v zatížených kyčlích, ale muži navěšovali ještě další závaží, až Kateřina myslela, že se přetrhne napůl. Vtom nečekaně zasvištěl bič a dopadl na její záda. Palčivá bolest ji přiměla k výkřiku. Ráz na ráz jí dopadaly na záda další rány, jako by ji někdo řezal nožem. Bičovali jí dlouho, až upadla do bezvědomí.

"Teď z ní už nedostaneme nic," pronesl zklamaně Vojslav. "Sundat a odvést do šatlavy. Zítra ji podrobíme dalšímu výslechu a mučit ji budeme tak dlouho, dokud se nepřizná."

Kat se svými pomocníky stáhli dívku od stropu a odvázali z ní závaží. Nahou ji odvlekli do její kobky, kde jí oblékli do špinavé vězeňské košile, ruce spoutali do železných okovů a přichytili na zeď.

...::: Tip pro Vás: Svorky na bradavky :::...
Sexshop Sexujte.cz