Sex And Submission
Czech Garden Party
Wired Pussy
o mně  l  podpořte mě  l  fotografie  l  video  l  povídky  l  návody  l  odkazy  l  užitečné programy  l  návštěvní kniha  l  ICQ list  l  bazar  l  English

Možnost volby

část 2.

Autor: Arafatj

Hodnocení

1234567

"23.1 mi budeš celý den k dispozici ! Peníze mi ráno složíš k nohám ! "

Tak zněla SMS, která rozechvěla mé tělo vzrušením. Přes SMS se mi připomíná má Paní, která nade mnou má od určité za přichází a plní mi můj sen.

23-tího v časných hodinách mě probudila bolest v rozkroku a já si okamžitě uvědomil, co se děje.. Otevřu oči a ona mi vší silou mačká varlata.

"No, moc na mě nečum ! Jak to, že neklečíš před postelí a ještě chrápeš ?!"

Omlouvám se má Paní - vykoktal jsem ze sebe ještě rozespalý.

"Asi si mě dost nevážíš, když si dovolíš zaspat !

Byl jsem dosti vyděšený z jejího nástupu, ale mé vzrušení mi zatemnilo mozek. Nemohl jsem myslet a toužil jsem po jejích urážkách. Udělal bych pro ni všechno, jen, abych si ji udobřil. Asi mi to bylo vidět v očích, protože za okamžik po mě hodila nějakým listem papíru.

Tohle podepiš, jinak jsem tady teď byla naposledy ! "

Pročítám si na mou hlavu hozený papír … otrocká smlouva … z ní vychází, že v přítomnosti MadamH pozbývám veškerá práva, o všem rozhoduje ona a já mám kromě celé řady povinností pouze jediné právo, a to právo na bolest.

Nesměle jsem se zeptal, jestli budu smět při obzvlášť nepříjemných praktikách použít slůvko STOP, a tím celé své utrpení alespoň na moment zmírnit. Její otázka sladkým tónem hlasu :

"umíš číst blbečku ?

Je ve smlouvě slovo STOP napsané ?"

mi vše vysvětlila.

Cítil jsem se trapně, nevěděl jsem - co říct na svou omluvu.

"Podepiš to, nebo odcházím !" to mě vytrhlo z přemýšlení nad trapnou omluvou, když v tom po mě hodila tužkou. Rychle jsem se ji snažil vzít do ruky, neboť o tomto jsem vždycky snil - být vydán na milost a nemilost krásné a kruté ženě - plnit její úkoly, snášet její rozmary a s vděčností přijímat její výprasky.

Rozesmála se, když viděla - s jakou rychlostí se pokouším najít pero, abych udělal svůj klikyhák na papír.

"Dobře si rozmysli, co podepisuješ ! Pokud to tvůj mozek nepochopil - tak já ti to raději přeložím - kdykoliv tady jsem já - ty nejsi nic. Přesněji řečeno : na prvním místě jsem já, pak mé potřeby, mé touhy, mé oblečení, můj chtíč……pak je asi milion dalších věcí a na posledním místě jsi ty !

To, co budeš ty, záleží jen na mé náladě - důležité ale je, že jsi až na posledním místě."

Při těchto slovech mě sice zamrazilo, ale podepsal jsem se. List předávám jí - ta se jízlivě usměje a při přehýbání onoho listu mi potichu říká :

"do teď jsi nevěděl, co to otroctví je - ale tímhle papírem mi patříš - garantuju ti, že až s tebou dnes skončím, budeš lízat zem, po které jsem se prošla a to, ze strachu přede mnou - to si buď jistý ! Teď vypadni z té postele - máš 20 minut, aby ses dal do pořádku. Za 20 minut budeš tady klečet, čekat až ti dovolím promluvit - tehdy poníženě požádáš o 10 ran za to, že nevíš kdy mají být otroci vzhůru. Ta prosba bude mimořádně ponížená, jinak ti zvedám trest, tak laskavě použij mozek, ať si nevysloužíš už na začátku 150 ran a dostaneme se v dnešním výcviku i trošku dál, jasné ?!"

"Ano má Paní"

Utíkal jsem do koupelny a už přemýšlel na prosbou, aby byla dosti ponížená a originální - ikdyž postačí, budeli ponížená a já nebudu mít zadek rozšvihaný už ráno.

20 minut uběhlo jako voda a já klečel před svou Paní, která dneska vyjímečně nepočítala vteřinky - ˇčekám debile, dělej mluv !ˇ

Má Paní - poníženě a s velkou úctou k Vám, Vás prosím o sešlehání zadku Vaším nejbolestivějším nástrojem a to podle Vašeho uvážení má Paní.

Trošku se zamračila nad mou prosbou, zřejmě byla mile překvapena, proto její odpověď zněla :

"hezká odpověď, ale na to, že jsi ji vymýšlel 20 minut, mohla být řečena víc ponižujícím hlasem - takže pro dnešní začátek 15 ran, a to opravdu takových, abych z nich měla radost."

Byl jsem rád, že se jí má prosba líbila, a že to nakonec vyneslo ˇjenˇo 5 ran víc.

"Teď budeš počítat do 15-ti a za každou ránu poděkuješ !"

Netušil jsem, jakou razanci do nich dá … u 13-té mi vytryskly slzy a já ji poprosil - ona se na okamžik zastavila, přešla ke mně, zvedla mi hlavu a něžně se mě zeptala

"o co pak prosí můj otrok ?"

O, o,o menší rány má Paní.

"O menší ?" divila se má trýznitelka - "a nechceš náhodou, abych ti tu prdel pohladila a pofoukala ? ": změnila tón.

"Tohle je výprask ! Výprasky mají svůj důvod a mají bolet, proto - když od tebe kdykoliv jindy během výprasku uslyším jak mě prosíš - jediné, co se změní bude : že tě budu bít větší silou, protože podle otrocké smlouvy, kterou jsi podepsal, máš jediné právo a to právo na bolest - tak si to pamatuj !

Kolik nám jich ještě zbývá ? "

2 má Paní - "dobře, tak aby sis lépe zapamatoval, co jsem ti právě řekla - nebudou 2, ale bude jich 5 a to vší silou - je mi jedno, jestli ti tu prdel rozsekám, ale vychovám si tě k poslušnosti !"

Ráno to vypadalo, jako zajímavé zpestření a poněkud nekonvečně strávený den, ale teď jsem si v duchu říkal, - > opravdu jsem po tomto celá léta toužil a tajně snil ? I kdyby ne, teď je to vedlejší, protože ona měla smlouvu pečlivě schovanou. Jediná věta z ní mě držela celkem v klidu, a to, … že MadamH nemá sebemenší zájem, ani chuť trvale poškodit mé tělo. Takže jsem si mohl být jistý, že mě během výcviku, či v průběhu trestu nepřipraví o nějakou část.

Tímto jsem si byl jist úplně stejně, jako tím, že minimálně týden budu v tramvaji jen stát a v zaměstnání sedět na kraji měkké židle.

Opravdu mě nešetřila a pomalu mě odnaučovala prosit během výprasku.

Když bylo po úvodním trestu, já se třepal zimou a bolestí, ona si se zalíbením prohlížela jelita na mém zadku - usoudila, že je vše v pořádku a já můžu oddaně poděkovat za bolest, kterou mi způsobila.

Vrhl jsem se k Paní a začal opravdu důkladně líbat její nožky, které byly dosud schované v podvazkových punčochách..

Povzbuzovala mě, ať děkuji víc, jinak si jich vysloužím dalších 60.

Já pološílený její výhružkou líbal prsty s nártem a modlil se, aby ji nevzala vážně.

Naštěstí pro mě - dostala hlad, lehla si do postele a začala mi říkat, na co všechno má chuť.

Bylo toho dost, ale nakonec své přání omezila na veku namazanou pomazánkou, obloženou salámem, sýrem a rajčetem, k pití si dá čaj.

Po této objednávce jsem se dovolil, zda mohu vše nachystat - mávnutím ruky mě poslala pracovat a sama se začala malovat.

Po pár minutách jsem ke svému zděšení zjistil, že nejsou v ledničce rajčata. Trošku jsem pobledl z toho, co všechno to může způsobit, ale nezbývá mi nic jiného, než jí to oznámit.

Po kolenou jsem k ní tedy doplazila s úzkostí ji políbil na noze, jako prosbu o promluvení.

"Co zas chceš idiote ?"

Má Paní, velmi mě to mrzí a moc se za to omlouvám, ale nemůžu Váš úkol splnit, protože v lednici došly rajčata.

"Ty nemáš rajčata ?! - co si to dovoluješ ty hajzle ?! - tvá Paní příjde jednou za čas a ty ji nemáš ani co nabídnout ? Pojď blíž !ˇ"

Facka na tvář mě překvapila natolik, že jsem si málem rozbil hlavu o topení.

"Pojď blíž, ještě jsem s tebou neskončila"

Ta z druhé strany byla mnohem větší - sice jsem ji ustál, ale cítil jsem, jak mi nabíhá tvář horkem.

Částečně plácnutím, částečně ponížením, které facka způsobila.

"Co budeš dělat bez rajčat ?"

Má Paní, rád bych Vám je došel koupit

"hmmm, to není zas tak špatný nápad, alespoň se provětráš. Ne, abys tam byl celý den - maximálně 15 minut !"

Děkuji má Paní

"No to, že musíš odběhnout, to si s tebou vyřídím později - teď hlavně, co si vezmeš na sebe ?"

Měl jsem malou hromádku toho, co nosím připravenou ve skříni - Paní ji vzala a rozdělila na dvě - co mít budu a co ne. Na jednu : slipy, ponožky, svetr a na druhou - džíny s tričko.

Druhou hromádku mi hodila na zem a řekla, že víc nepotřebuji \ měl jsem strach, zda vybere i to tričko, nad kterým dlouho váhala - ale pak ho vybrala taky. Při mém rychlém oblékání jen suše pronesla

"jestli s tebou budu dnes nespokojená, příště to bude ta první hromádka.

Moment - rozepni si kalhoty.

To, abys nezapomněl, kvůli komu tam jsi"

A přivázala mi penis k noze - když mi připnula kolíčky na bradavky, byla spokojená.

Byly sice pod tričkem vidět, ale zapnutá bunda je zakryje.Políbil jsem jí na noze s prosbou, jestli mohu jít.

"Zmiz, ale do 15 minut, ať mi líbáš nohu , jinak budeš bez jídla ty."

Došlo mi, že vše, co se bude odehrávat, má v režii opravdu jen ona a co bude se mnou, to záleží jen na její náladě a rozmaru.

Rychle jsem vypochodoval z pokoje, obul se, vzal si bundu a běžel do obchodu nakoupit. V Delvitě si vzal rychle 3 pěkně velká rajčata a mířil si to k pokladně. Byly otevřeny jenom 2. U jedné se hádala rozhořčená důchodkyně s prodavačkou a u druhé byla zase miliarda lidí. To mě po.er - a to mám jen 8 minut i s cestou zpět.

Proklínal jsem bábu a všechny její nemoci. Kvůli jejím vzpomínkám z mládí a porovnávání dnešní doby s komunistickou budu mít dneska dietu - tak to teda ne.

Rozhodl jsem se jít ke staré paní a slečnu za pokladnou poprosit o možnost zaplatit rajčata u ní, že strašně spěchám

Prodavačka za kasou : ale beze všeho - rajčátka mi opípla a 13 korun. Ta zlá babice začala s tím, že ji nezajímá kam spěchám - ona prý taky spěchá. To už jsem ale vytahoval z peněženky peníze a platil. S vděčností jsem pokladní poděkoval. Neměl jsem čas se hádat, tak jsem jen té paní s elegantně připomněl její věk a poslal ji do pekla.

Domů jsem utíkal, abych nakonec nezmeškal . Ale vše jsem stihnul včas a svou Paní pozdravil políbením nohy.

"No konečně ses dokulhal - kam až jsi pro ty rajčata byl ?"

Snažil jsem se co nejrychleji má Paní : vysvětloval jsem.

"Mám hlad, tak laskavě pohni ! "

Už opět nahý, pouze s kolíčky na bradavkách a přivázaným penisem k jedné noze jsem se jal připravovat snídani pro rozmrzelou a hladovou madam.Konečně jsem byl hotov a po kolenou nesl tác se snídaní.

"Budeš mi ho takhle držet, dokud se nenajím !"

Ano Paní - odvětil jsem a v kleku držel tác před sebou s phledem na zem.

"Jak si asi myslíš, že tě potrestám za to, že jsi mě nechal tak dlouho hladovou ?! "

Nevím má Paní, ale určitě krutě má Paní

"krutě, to je snad samozřejmé ! řekni číslo, kolik si přeješ dostat přes prdel za svou drzost, nemít mě čím pohostit "

20 má Paní

"hmmm, a není to nějak málo, za takový prohřešek ?"

Myslel jsem 20 vší silou má Paní

"No ty víš, že mám pro tebe slabost otročku, viď ? Proto na tobě nechci tak moc šetřit - usmála se - dám ti jich 30 a taky nebudu moc šetřit na síle, neboj se.

Děkuji má Paní.

30 je přece moc, bože - to snad nevydržím. No, budu muset, co mám dělat jiného než poděkovat ( říkal jsem si v duchu )

"Ale aby sis nemyslel, že jsem zlá, tak …"

Sníží to, sníží to - díky bože, 30 je fakt moc ( věřil jsem ve snížení )

"Tak ti dovolím, po 15-té ráně nahlas vzdychat a brečet bolestí - to jsem hodná, viď ?"

( tak nic, no, nesnížila to, snad se zbytek dne obejde bez dalších trestů - utěšoval jsem se bláhově…

ano má Paní

"Taky si myslím, tak si toho važ ! "

Když dojedla, směl jsem uklidit potraviny a ostatní potřeby, které jsem použil.

"Rozhodla jsem se, že pojedeme do centra, musíme ti totiž něco koupit"

Sundala mi kolíčky z bradavek

"Ale čuráka budeš mít přivázaného k noze i na cestu ! "- řekla výhružně a u toho mi zmáčkla koule vší silou, aby to znělo jednoznačně. Přičemž mi vzala z duše veškerou snahu požádat ji o dovolení, odejít na WC. Raději jsem neprovokoval a rychle se oblékl. Bylo to raz dva, natáhnout si kalhoty s tričkem nezabere zase tolik času.

"Co tady tak stojíš a čučíš ?! Mazej na chodbu, znervózňuješ mě !"

Uklidil jsem se na chodbu, kde jsem čekal.

Přišla asi za 10 minut …

"obout, ale tak - jak má otrok obouvat boty své Paní ! - nezapomeň, že už teď máš na kontě 30 pořádných ran, tak se snaž, ať to za dvě hodiny, kdy se vrátíme, není zaokrouhlené ! - je vidět, že si asi dostatečně neuvědomuješ, co by to pro tebe znamenalo třeba 100, 150 ran - to by ses doslova a do písmene pos..l, tak ať se tak nestane !"

Dal jsem se tedy do přezouvání nohou, mé božské Paní. Nejdřív polibek na nožičku, pak očištění podrážky, položení její nohy na mou ruku o kterou se opírám v kleče, pak do druhé ruky vezmu botu, políbím ji, nazuji

a nakonec políbím již obutou. To vše se odehrává i s druhou botou. Je mi dovoleno vstát - pomáhám jí se šálou a kabátem, upraví se v zrcadle - po rozkazu otevřít dveře tedy otevírám, vychází jako první - rychle zamykám a snažím se být za jejími zády, když schází ze schodů, abych jí mohl v určitém momentě otevřít domovní dveře, jimiž vyjdeme na ulici.

Šli jsme na zastávku, protože se rozhodla jet do obchodního domu. Tramvaj byla skoro prázdná, tak jsem počkal, až se usadí, teprve pak jsem zasedl i já. Při naklonění ke mně se zeptala, jestli mě má vytáhnout nahoru za ucho - vždyť mi nedovolila sednout. Okamžitě jsem vystřelil ze sedačky a postavil se vedle ní.

"přičti si 5 ran "

Řekla a ironicky se na mě usmála.

Dojeli jsme na místo, kde okamžitě zamířila k obchoďáku se vším možným. Cestou se mě ptala, co si myslím, že dělá otroka otrokem

Jeho myšlení, jeho potřeba být někým vlastněn má Paní

"to samozřejmě, ale hlavně co ? - když to uhodneš, smažeš si těch 5 ran ze svého účtu, když ne - připíšeš si dalších 10 - odpověz teď, co si myslíš, že to je ?"

Obojek má Paní - vyletělo mi téměř okamžitě ze rtů, při představě tolika ran

"správně, mám šikového otroka"

Ušklíbla se a zmáčkla mi bradavku přes tričko.

"ale nemysli si - s dalšími otázkami se s trestem na nulu nedostaneš - zahrajeme si pak možná takovou hru - budu ti dávat otázky. Za každou špatnou odpověď si přičteš určitý počet trestných bodů, za každou dobrou - zůstává tvé konto stejné. Nebudou se mazat špatné odpovědi díky dobrým, a to z jediného důvodu : není to potřeba.

Nevím, jestli se mi bude ji chtít hrát dnes, ale v budoucnu určitě"

Šli jsme tedy do sortimentu potřeb pro chovatele : různé hračky, pomůcky pro zvířátka a mezi konzervy z neposlušných pejsků a kočiček :

Zastavili jsme u vodítek a obojků

"vodítko zatím nepotřebuji, jakési jsem viděla doma, ale ten obojek je nutný, ten budeš mít vždy, když s tebou budu já ! Pojď sem a sehni se, vyzkoušíme ti tenhle. Aááá moc ti sluší - ten budeš mít do té doby, než ti pořídíme opravdový otrocký, se zámečkem na klíč proti sundání - ten klíček budu mít pochopitelně u sebe jenom já. Pojď, nezdržujme se, ještě nás dnes čeká hodně věcí ! "

Zamířili jsme do nádobí, tam košíku, který jsem držel položila obyčejný hrníček a jakousi plastovou odměrku.

"dobře si zapamatuj tyhle kolíčky a ramínko se skřipci - to časem koupíme taky. Nebo ještě lépe, jak budu chtít - tak ti napíšu SMS, ty vše podle pokynů koupíš a na lekci mi je složíš k nohám ! "

Docházeli jsme pomalu k pokladnám a přihodila do košíku pár drobností…typu : 2 citróny, 1 bramborovou kaši a gumové rukavice, kdyby se mě prý musela dotknout.

"chci si se svým majetkem sednout na kávu" - řekla hned po zaplacení u pokladny.

Nemělo smysl se k tomuto rozhodnutí nějak vyjadřovat, ale byl jsem už teď bledý na myšlenkou pozřít jakoukoliv tekutinu, protože se můj měchýř skoro trhal ve švech.

Seděli jsme u stolu a nemohl jsem svou Paní nijak požádat o promluvení, leda snad políbit jí nohu před všemi lidmi, čímž bych jí přilákal pozornost, o jakou jsme nestáli ani jeden. Jen jsem smutně hleděl před sebe.

Byl jsem nesmírně šťastný, když se mě zeptala, proč se tak blbě tvářím


...::: Tip pro Vás: Dvojitý řetízek na bradavky :::...
Sexshop Sexujte.cz


- má Paní prosím, dovolte mi jí na WC.

"a copak bys tam rád dělal otročku ?"

Co asi….šel bych tam sbírat houby - v duchu jsem si odpověděl, ale nahlas jsem řekl pravý důvod - chce se mi strašně moc čůrat má Paní

"moc se ti chce ? - tak to se asi pochčíš, protože já tě nepustím"

Tuhle odpověď jsem opravdu nečekal

Nakonec se na mě ale usmála a řekla, že budu moc jít, až vypiju alespoň polovinu kávy, kterou jsme si objednali.

Proklínal jsem číšníka, kde se tak vleče - po pár minutách, se k nám flegmaticky dokolíbal a já mu pohledem svých očí řekl, co všechno si o něm myslím. Zjevně mu to bylo jedno a odkolíbal se zpátky. Káva se už naštěstí dala pít, tak jsem do sebe půlku vyklopil a opět poprosil o vykonání potřeby.

"běž prosím tě - ale do 4 minut ať tě tu mám zpátky !"

Jistě má Paní a už jsem utíkal na toaletu - Óóóó - bambooocha : …. Opravdu, tohle se dalo srovnat s orgasmem a troufnu si říct, že to bylo snad i lepší :

Ve zdravé barvě v oblyčeji jsem se vrátil ke stolu a znovu poděkoval

"doufám, že ten tvůj čurák je už zase podvázanej " - jistě má Paní - "dobře, dobře"

Měla už dopito, tak jsme zaplatili odešli z celého nákupního centra. Cesta domů už proběhla v poklidu. Snažil jsem se vyvarovat stejných chyb co ráno.před naším domem jsme se zastavili u restaurace, kde řekla nesmlouvavým tónem

"chci, aby ses naučil vařit a začal mi připravovat dobrá jídla sám - dnes máš ještě dovoleno koupit mi oběd a doma ho jen naservírovat - > ale krásně, opovaž se to odflinknout ! Dala bych si třeba - kuře na dračí způsob" -

Řekla po shlédnutí obrázku jídelního lístku.

"ty to koupíš, a budeš spěchat domů, kde to - jak už jsem řekla - krásně nachystáš. Jsem unavená a nechce se mi čekat, takže si pohneš ! "

Samozřejmě má Paní a utíkal do restaurace, kde řekl objednávku a zabalené jídlo do krabiček ho odnesl do kuchyně našeho bytu. Byla již převlečená a vlasy měla opět do krásného, přísného culíku..

"moc na mě nečum a dělej ! mám hlad "

Nic víc ani říkat nemusela, okamžitě jsem se svlékl do naha a začal aranžovat její oběd. Když bylo vše hotové, prostřel jsem na stole v kuchyni a čekal. Bez jakékoliv reakce vše snědla a já byl rád, že k mému zdobení neměla výhrady. Pokynula mi, abych sklidil ze stolu a při odnášení talíře mi jen doporučila, abych byl příště rychlejší. Přičemž vyslovila svou zvědavost nad tím, co jí připravím příště já. Tak to kdybych věděl …. mám se teprve naučit vařit - do teď jsem připálil i čaj. No, bude to zajímavé.

Když bylo vše uklizeno, odhodlal jsem se, abych měl alespoň něco za sebou - doplazil jsem se po čtyřech k jejím nohám a začal je něžně líbat.

"co zas je ?"

Prosím má Paní o výprask Vaší krásnou ručkou

"aháááá, ty prosíš o výprask, jsi nějakej nedočkavej - těšíš se, až ti tu prdel rozsekám, viď ?"

Co jiného jsem mohl odpovědět, než ano má Paní.

"no vida, jak si tě cvičím k obrazu správného otroka. Budeš si ale muset ještě chvíli počkat - teď uděláme trochu jídla tobě, nechci, aby si dopadl jako moje minulé kuřátko v Tamagoči - vůbec jsem ho nenakrmila.

Uděláme ti trošku kaše"

Přípravu tohoto jídla není důvod rozepisovat, spíše jeho dochucení - to si vzala na starost přímo ona.

"Určitě ti to trošku víc posolíme, tááák. A jejda, ona to nebyla sůl, ale cukr - no, co se dá dělat, tak to budeš mít trošku sladší, ale tu sůl tam dát musíme. Co nějakou papriku ? když já nevím, na jakou máš chuť, jestli na sladkou, či pálivou - tak tam dáme obě a uvidíme. Myslím, že přísada, kterou to zakončíme, nesmí chybět v žádném jídle - pepř - a nebudeme šetřit, že ne ? "

Ne Paní

"tak to jsem ráda :, pojď jíst - výborná směs všeho možného na tebe čeká."

Moc se mi do toho blivajzu nechtělo, hlad jsem sice měl, ale takový zas ne - koukal jsem na všelijakou hmotu

A nevěděl, z které strany ji začít lízat. Nebylo toho moc, stačil malý talířek, ale podle vzhledu toho bylo víc než dost.

Paní vzala bičík do ruky a neuvěřitelnou silou mě švihla.

"nezdržuj se přemýšlením a splň můj příkaz ! "

Po té ráně mě polil studený pot a nevím proč, ale mé tělo se začalo třást. Zadek mě bolel po neuvěřitelné ráně, před sebou jsem měl vyhlídku dalších 30-ti podobných. Protestovat nemělo cenu. V tu chvíli jsem zaváhal, zda nemám vstát a odejít. Jestli ze sebe opravdu chci dělat blbce a fackovacího panáka. Ten papír není nic, tady šlo o něco úplně jiného ! Byl jsem na pochybách, zda tohle opravdu chci prožívat dál, bral jsem to celé jen jako hru ? Proč se mi líbí, takovéto ženy - tak kruté a panovačné - tím, že jsou krásné ? Líbí jejich pohrdavý pohled. Jejich krutý smích, když doženou muže k slzám, když zlomí jeho EGO a ukážou mu místo u ženských nohou.

Jsem člověk, který se v životě řídí logikou, proč v tomto směru jednám nelogicky ? Proč, když už bolestí nemůžu vydržet, proč prosím o další rány a další tresty ? Proč ?

Protože to tak má být. Po neblahé zkušenosti jsem si uvědomil, že je mi příjemné dostávat rány a být pohrdán krásnou ženou. Věřím, že kdybych tehdy vstal a vytrhl dominantní krásce bič z ruky - nic by se nestalo - odešla by a já bych ji už nikdy neviděl. Možná bych si pár dní připadal dobře, ale po nějakém čase bych určitě zjistil, že mi něco schází. Asi jako každý chlap, bych si nechtěl přiznat, co mi chybí a tyto sklony se pokusil utlumit. Určitě by se mi časem podařilo, utlumit je kompletně - ale tím bych utlumil částečně i sám sebe.

Tohoto jsem si byl vědom a začal si neuvěřitelně vážit své LADY za to, jaká je a jak se ke mně chová. Má mě ráda stejně jako já ji. Nepřipadám si jako absolutní nula - proč bych měl a hlavně, proč by tak krásná a skvělá žena měla stát o absolutní nulu ?

Domina, který nade mnou právě stojí s bičem v ruce, nádherně namalovaná a krásně oblečená je má dlouholetá partnerka, se kterou se smějeme, prožíváme radosti i strasti našeho společného života. A která se čas od času, kdy sama uzná za vhodné, změní v madam a já jsem jí povinen sloužit dle její libosti. Miluji ji nade vše, vážím si jí a toho, jak se občas pro mě změní. Určitě by se nezlobila, kdybych naši hru skončil a postavil se na nohy, ale má mě ráda proto, jaký jsem a to, by se určitě změnilo, kdybych se začal tlumit jedním směrem a tím pádem i postupně měnit. Tehdy jsem si asi naplno přiznal, že ke svému životu potřebuji vykročit z normálu tímhle směrem. Proto jediné, co jsem dokázal udělat po té ráně bylo, políbení nohy mé dominy a požádat o odpuštění.

"tak to by takhle nešlo ! - když ti dám jakýkoliv příkaz, vždy budu očekávat okamžité splnění. Nepotřebuji, aby otrok nad úkolem přemýšlel a pak se rozhodl, že ho teda splní. Od teď, něco takového neexistuje. Já vymýšlím úkoly - ty je plníš. Jakékoliv zaváhání tě bude bolet, doufám, že je ti tvá pozice vůči mě dost jasná ! "

Ano Paní, omlouvám se

"ať je to za 5 minut sežraný ! "

Už bez jakýchkoliv myšlenek jsem začal s vylizováním talířku a bylo mi opravdu jedno, co na něm je. Když jsem ten hnus vylízal, bylo mi dovoleno ho umýt.

Pak jsem opět v kleče na vyzvání Paní požádal o svůj slíbený trest.

"a jaký by ten trest měl být " - zeptala se sladce

Co nejtvrdší má Paní

"to byla jediná správná odpověď - je vidět, že ti během dneška něco došlo - teď si ale klekni na čtyři a pořádně tu prdel vystrč.

"Posuň se " - kopla mě do břicha -

"tady bych se nemohla pořádně napřáhnout ! "

Posunul jsem se tedy více ke skříni, aby měla dostatek místa kolem sebe.

"táááák, teď budeš sám sobě počítat do 15-ti, během těchto ran, pokud uslyším jakoukoliv hlásku - rána se nepočítá. Od 16-té do 30-té budeš počítat nahlas a máš dovoleno křičet, fňukat dle libosti. Tak začněme, tvá nadržená prdel se chvěje nedočkavostí - nenechme ji dlouho čekat !"

Chvěl jsem se spíš strachem, ale zároveň, jsem to už chtěl mít za sebou. Čekal jsem na první ránu s hlavou na zemi. Když dopadla, myslel jsem, že se bolestí zblázním. Věděl jsem, že mě bude chtít ponížit tím, že budu kňourat dříve, než mám dovoleno, nakonec se skoro povedlo, protože se nepočítali jen tři rány.

V druhé půlce jsem spíš vzdychal, než křičel - toho jsem se chtěl vyvarovat.

Ani nevím jak, ale ten výprask jsem přežil do konce. Své Paní poděkoval za bolest políbením nohy a klidil se do rohu, abych nepřekážel.

"kampak ? "

Měl jsem pocit, že mě má Lady za dnešek plné zuby, chtěl jsem se odplazit do rohu, myslel jsem ….

"měl jsi pocit a myslel jsi ? - dovolila jsem ti snad mít pocity, nebo si něco myslet ? Mám to s tebou ale trápení"

Řekla a podívala se na můj zmasakrovaný zadek

"přes prdel tě bít nemá cenu ale nějak tě potrestat musím - aby sis odvykl myslet, když jsem tady já .

Víš nad čím jsem včera přemýšlela ? - jaké to asi je, kopnout někoho s koulema mezi nohy a pak ho sledovat, jak tu bolest snáší."

Byl jsem potichu a čekal, co se bude dít

"Víš co máš odpovědět své madam, když se ti svěří s takovými myšlenkami ?!"

Prosím má Paní, vyzkoušejte si to prosím na mě, rád pro Vás tuto bolest podstoupím. - odpověděl jsem.

"ano, to je hezká odpověď, rozkroč se "

Ihned jsem tak učinil a čekal.

Prošla několikrát kolem mě, pak si stoupla přímo naproti, usmála se a kopla . Nebylo to sice vší silou, ale stačilo mi to na pár minut svíjení na zemi.

"jestli se pokusíš někdy příště myslet, nakopu ti ty koule zpátky do břicha !

Teď, aby si na chvíli odpočinul i tvůj čurák, když už stojí celý den - trošku ho uklidníme. "

Začala si natahovat gumové rukavice a při tom poznamenala, že jí brzy koupím kožené. Zmáčkla mi varlata

a trošku pohonila penis, ale těsně před vyvrcholením jsem musel poprosit a ona přestala. Občas jsem si ho musel honit sám a ona mi u toho mačkala bradavky. Ale při facce jsem musel okamžitě přestat a snést to odeznívání. Bylo to kruté, ale ona se velmi bavila. Asi po hodině řekla, že už se začíná nudit a ať se vystříkám na talířek. Uposlechl jsem a opravdu jsem si to užil. Po orgasmové dietě, kterou jsem měl celý týden před její návštěvou, toho bylo opravdu hodně.

"víš, co máš teď udělat, že ano ?"

Odpověděl jsem, že ano a začal vše z talířku slízávat.

"vidím, že už ti pachuť toho hnusu nevadí - to je na jednu stranu dobře, ale dneska chci, abys křivil tu svou otrockou držku, něco ti tam přidáme."

Šla pro jeden z citrónů, který rozkrojila. Jednu půlku nechala ležet a druhou mi na talířek vymačkala.

"aby to svinstvo mělo zajímavější chuť " : pošeptala mi. "pokračuj ! "

Chuť, ta byla opravdu strašná, ale nakonec slízáno podle přání mé vládkyně.

"dobře, připrav mi drink….mám chuť na něco alkoholického a druhou půlku toho citrónu."

Začal jsem připravovat drink podle chuti mé bohyně - to vždy trvá několik minut, když v tom se za mnou objevila. Zeptala se, jak mi to jde a upozornila, abych se snažil.

"nemysli si, že když ses teď milostivě vystříkal, že žádnou ránu nechytneš - zkus třeba jen trošku rozlít a já ti tu prdel zmaluju do krve ! "

Naštěstí jsem vše připravil a své Paní předal v pořádku. Pití bylo bez komentáře - takže dobré znamení.

"teď jsem si vzpomněla, ty jsi toho dneska moc nevypil, viď ? - tak to musíme napravit"

a odběhla s odměrkou v ruce. Za pár minut se vrátila a ze stolu mi podala hrníček

"vezmi ho do ruky a dobře se dívej ! "

Koukal jsem na odměrku, která byla skoro plná a LADY mi začala její obsah pomalu přelévat do hrnečku.

"co budeš jíst a co budeš pít, závisí pouze na mém uvážení a teď jsem se rozhodla, že budeš pít pouze moji moč.

Donutím tě, mě zbožňovat - to si buď jistý !

Hned si vyzkoušíme tvou poslušnost - vypít !"

Měl jsem v rukou hrnek, plný její moči - nechtěl jsem provokovat, tak jsem přiložil okraj ke rtům a začal pít.

"od teď, to bude jediná tekutina, kterou máš dovolenou a o kterou budeš prosit, když budeš mít žízeň ! "

Se zavřenýma očima jsem dopil a poděkoval.

V odměrce bylo už jen trošku, tak na jedno polknutí - jenže ne tak docela, zbytek vylila se smíchem na podlahu.

"nebude tady ani kapka, až to slížeš !"

Rozumněl jsem a začal podlahu čistit svým jazykem. Když bylo vše uklizeno, dostal jsem malou facku, jako znamení dobré práce a dostal za úkol v jedné ruce držet skleničku s drinkem a klečet u své Paní, která mezitím zasedla k počítači a vyřizovala si netovou poštu.

Strávila u PC dost času, ale uběhlo mi to celkem rychle - jedinou známkou času v kleku u jejích nohou byly pouze má otlačená kolena.

"běž mi připravit ručník, půjdu se vysprchovat ": zaznělo asi po hodině, možná po dvou….opravdu nevím, ale byla už tma.

Okamžitě jsem šel pro voňavý ručník a klekl si na místo.

"dobře otročku, jdeme - a ty budeš můj věšák "

Ve sprše jsem klečel u pračky, zatímco se svlékala a své oblečení odkládala na mě. Měl jsem sice přísný zákaz koukat kamkoliv jinam, než na zem před sebe, ale strašně mě vzrušoval pocit, že je vedle mě nahá. Tím, že se kolem mě pohybovala bez kapky studu mě ale zároveň ponižovala…….nestojím ji ani za to, aby se přede mnou zakryla….jsem jí úplně ukradenej….

To, že se ke mně chovala jako k věci jsem pociťoval každou chvíli. Černou košilku jsem měl přehozenou přes ruce, podprsenku kolem krku a kalhotky - provoňěné jejím vzrušením mi dala na hlavu. Při jejich pokládání na mé vlasy se mě zeptala, jestli pak vím, proč jsou tak voňavé. Neměl jsem ani tušení, proto mi připomněla toho číšníka, který nás odpoledne obsluhoval

"budeš kvůli mně víc cvičit - máš za úkol, do příští návštěvy se svým tělem udělat maximum, aby příště takhle krásně voněly kvůli tobě !

Možná ti pak příště dovolím, když se mnou budeš mluvit - čumět i jinam, než jen na zem …. ale to je vše jen možná …. "

Po sprchování, si černou páskou, kterou jsem měl na prstě - křížkem zakryla obě bradavky a proužkem svou kundičku. Přes sebe hodila černou noční košilku a vrátily jsme se do pokoje.

Opět jsem zaklekl na místo a čekal na příkazy

"otročku ? - pojď ke mně.

Už ti někdy někdo řekl, ať mu políbíš zadek ?"

Komu taky ne … řekly mi to někdy i hůř, ale na to se neptala - běželo mi hlavou

Ano má Paní

"ano ? a co sis o něm pak myslel ?"

Špatné věci má Paní

"a co si budeš myslet o mě, když ti dovolím - políbit mi zadeček ?"

Jen to nejlepší má Paní a budu Vám za to moc vděčný.

"Budeš mě o to prosit

budeš mě prosit o to, abys ho směl políbit ? "

Prosím má Paní, dovolte mi políbit Váš zadeček.

"umožním ti to, ale za pořádný výprask, poprosíš ?"

Podle mého názoru, jsem ho měl rozšlehaný až dost, ale podle jejich vět, by každá odpověď znamenala výprask, tak proč si přitěžovat.

Ano má Paní, prosím, dejte mi pořádný výprask, ať Vám smím políbit zadeček

"správně, tvé odpovědi se mi začínají líbit - klekni si na čtyři ke skříni, ať mám místo na nápřah a počítej - počet ran stanovím v průběhu podle tvého chování "

Přestala mě bičovat, až jsem se třepal, teprve tehdy jsem směl políbit nohu, poděkovat za výprask a pak přišel ten okamžik. Zlehka se otočila, nadzvedla si košilku a já stačil jen něžně přiložit rty a …. Zase se rychle otočila zpět a spustila košilku dolů. Nečekal jsem takovou krátkost. Všimla si mého smutného výrazu, pohladila mě po tváři a poradila mi :

" možná, kdybys mě poprosil o ještě větší výprask - darovala bych ti políbení mého zadečku ještě jedenkrát a možná i trošku delší. "

To by můj zadek ale opravdu nevydržel - už teď jsem měl slzy v očích bolestí, tak jsem zavrtěl strachem hlavou.

"jak chceš ! ": zakřičela naštvaně. "a vůbec, je dost hodin, půjdeme tě umýt "

Přesunul jsem se do koupelny, kam za mnou přišla bez košilky a zakrytá pouze černou páskou.

Vlezl si do vany a klekl si podle nařízení. Sama nastavila teplotu vody, kterou na mě pak pustila. Snesl bych i teplejší, ale byl rád, že není ledová. Polévala mě střídavě, někdy přímo na hlavu, jindy do očí…dost si vyhrála. Příkaz ukončení a osušení po nějaké době, přece jenom přišel a já byl opět odveden do kuchyně.

"připravíš mi něco malého, lehkého - ty sám povečeříš to, co ti tvůj čurák vyplive z koulí, ale to za mého dohledu "

" a čaj ! : zakřičela "

Postavil jsem vodu, nachystal drobnou večeři. Pak předložil na stůl, čaj a na talířku 2 namazané chlebíčky s rajčetem :

Po snězení jsem jí chvíli masíroval nožky, a na závěr dne, jsem se měl vystříkat na stejný talířek, na kterém jsem měl v poledne oběd.

navlékla si gumové rukavice a vzala talířek s čerstvým semenem do jedné z nich.

"hmmm, snažil ses" : řekla, když viděla množství .

"Teď ale chci, aby ti to chutnalo"

a zamýchala prstem svou vyplivnutou slinu do louže spermií

Došla pro suchý rohlík, natrhala jej a začala mě krmit, přičemž ho vytírala v mém ejakulátu.

Abych prý později neměl hlad a nakonec mi dala olízat i namočený prst, za který jsem musel mnohokrát děkovat.

Po mé večeři zavelela, že je konec dnešní lekce.

S vděčností jsem se jí vrhl k nohám a jako poděkování je začal líbat.

Trhla vodítkem a přitáhla si mě k sobě

"doufám, že sis dnes uvědomil, že jsi jenom můj a pokud budeš mít tuhle věc na krku, sám se pro mě stáváš věcí

Za nějaký čas, mi napíšeš prosbu o návštěvu - zvážím tvůj nabídnutý termín a napíšu, co vše budu potřebovat. Koupíš to a společně s penězi mi je v den lekce předáš.

Dnes naposledy mi polib nohu a vymýšlej, kdy bude naše příště !."

Po políbení nohy mi rozepla obojek - nechala ho i s vodítkem spadnout na zem a bez ohlédnutí odešla.

KONEC


...::: Tip pro Vás: Lechtátko Fifty Shades of Grey - Tease :::...
Sexshop Sexujte.cz


0 komentářů.
o mně  l  podpořte mě  l  fotografie  l  video  l  povídky  l  návody  l  odkazy  l  užitečné programy  l  návštěvní kniha  l  ICQ list  l  bazar  l  English
...::: © 2001 - 2017 Lenka Bondová :::: Hosting : IPsystems s. r. o. :::: Design © 2002 Varial :::...