Hogtied
Men On Edge
Divine Bitches
o mně  l  podpořte mě  l  fotografie  l  video  l  povídky  l  návody  l  odkazy  l  užitečné programy  l  návštěvní kniha  l  ICQ list  l  bazar  l  English

Ve folii

Autor: Luxorian

Hodnocení

1234567

"Natáh jsem sadu nových strun, Made in Hungary, na svoji starou kytaru..." Cestou mi dělal společnost Jarek Nohavica. Jeho písničky se docela hodily k tomuto letnímu červencovému počasí...

Nebe bylo jako vymetené a od zlatých pšeničných polí se odrážely do oken projíždějícího vlaku paprsky slunce. Za okny se míhaly stromy a domy. Louky a lesy. Kopečky i zvoničky...

Kupé se mnou sdíleli dva tiší pánové sklánějící se nad partičkou šachu. Sem tam se jeden z nich zadíval ven přes poškrábanou tabulku skla a po chvíli se zase zamyslel nad nejlepším tahem.

Seděl jsem u dveří asi v polovině vlaku a chvílemi jsem hleděl do otevřené knihy a chvílemi se zase kochal pohledem na dvě dívky postávající na chodbičce a naklánějící se z okna. Obě jsou mladé a docela hezké. Ta, co stojí naproti mně má tak zvláštně krásnou tvář...!

Její magické oči mě zcela upoutaly a já od ní nedokážu odtrhnout pohled. Má krásné vlasy. Dlouhé, tmavé. Splývají ji po krku dolů a částečně zakrývají holá ramena. Její nekonečně dlouhé nohy a sexy postavu zdůrazňují černé šaty s bílýma puntíkama. Její kamarádka byla asi o hlavu nižší a taky trochu silnější v bocích.

Po chvíli se k nim přidal nějaký muž, asi kolem třicítky. Do tváře jsem mu neviděl, jen jsem občas zaslechl jeho podivuhodný smích. Chvílemi se smál jako ctihodný Lord Maddox a pak zase hýkal jako osel...

Den se přehoupnul přes poledne a přede mnou zbývala ještě půlka cesty. Mezitím pán v modré košili u okna po směru jízdy vyhrál po urputném boji o dvě věže a pěšáka partii šachu. Jeho výraz ve tváři ihned vyslal do prostoru dusného kupé salvu radosti a oba pánové to slavili jak jinak než dalším ponořením do bitvy.

Já jsem se na chvíli začetl do své knihy děj mě vtáhl doslova do sebe. Ani jsem se nenadál a vlak zastavil v cílové stanici.

Z vlaku jsem vyskočil jako poslední a prodíral se podchodem plným cestujících do budovy Wilsonova nádraží. Zmateně pobíhající turisté a jejich ještě zmatenější průvodci mi to vůbec neulehčovali.

Běžel jsem hned do nejbližšího květinářství pro tu nejkrásnější rudou růži. Růžu pro Ni. Prodavačka se ze mě stávala pomalu nejnešťastnější prodavačkou pod sluncem. V duchu mě musela proklínat! Stále jsem nebyl spokojen. Ta se mi nelíbí, ta má malý květ – chtěl jsem Ji udělat šťastnou. Tou nejšťastnější Dívkou na světě. A tomu musela odpovídat i ta růže!

Když jsem zaplatil a odcházel, objevila se paní za pultem slastně úlevná grimasa...

Nasednul jsem do tramvaje a vyrazil do Petřínského parčíku pod rozložitý platan.

Sednul jsem si na lavičku, růži pečlivě usadil vedle sebe a rozhlížel se kolem. Nemohl jsem se Jí dočkat. Myslel jsem na Ni každou chvíli. Stále se mi objevovala v mysli i ve snech. Skoro jsem jí byl posedlý.

Seděl jsem a nervózně pohlížel na hodinky...

"Už jsou dvě?", ptal jsem se sám sebe.

Stále dokolečka jsem hypnotizoval tmavý ciferník a kdyby to pomohlo, byl jsem ochoten do ručiček trošku šťouchnout.

Seděl jsem a "skenoval" kolemjdoucí slečny. Ani jedna můj toužebný pohled neopětovala a stále netrpělivěji jsem Ji vyhlížel. Mou Princeznu.

Procházely se tu dívky v riflích a bílých tričkách, sukních duhových barev, v šatech a šatičkách jako velké panenky Barbie. Jedna byla hezčí jako ta druhá, vyšší, menší, štíhlejší i méně štíhlé... Jó v Praze... Tam je blaze...

Avšak jedna Kráska byla snad tisíckrát hezčí než všechny ostatní dohromady. Vítr jí cuchal vlasy a při Jejím vznešeném způsobu chůze působila tak vznešeně. To musí být má Princezna i když na to oblečená zdaleka nebyla. Měla na sobě kraťoučkou džínovou sukni, bílou halenečku těsně obepínající ňadýrka a bílé páskové střevíčky.

Tvářila se velmi šťastně, spokojeně...

"Jistě tu má schůzku s přítelem.", usuzoval jsem podle Její chůze a v duchu jsem po Ni zatoužil.

Šla směrem ke mně ale na mě se nepodívala.

Chtěl jsem být Její... Teď hned... Skoro jsem zapomněl, proč jsem vlastně přijel. Svlékal jsem Ji očima a v tom se na mě usmála. Dívala se na mě. Opravdu... Smála se a hleděla mi do očí... Přišla až ke mně a já už věděl, že je to Ona. Moje Karen. Moje Princezna.

A byli jsme šťastní oba...

***

Schylovalo se k trapnému mlčení, ale vzpamatoval jsem se brzy.

"Ahoj", pozdravili jsme se navzájem... Tedy já až po krátkém zaváhání...

Políbila mne. Na líčko, přátelsky, ale byla sladší než med.

S významným obličejem jsem Ji předal svůj dar, jemuž byla ráda. Prý růže má ráda. Jsou krásné, ale nebezpečné. Tak jako ona. Dostala mě. Teď jsem byl jen Její...

"Neposadíme se?" navrhnul jsem docela nesměle až jsem se zastyděl.

Sedla si a já přisedl k Ní. Povídali jsme si. O Praze, o životě ve městě, o přírodě... Šli jsme se projít Prahou. Došli jsme až na Karlův most a kochali se pohledem na Hradčany a Vltavu... Ó jak je tu krásně na tom světě...

Vzala mě za ruku. Podívali jsme se na sebe a Ona se usmála a znovu mě políbila. Tentokrát na rty. Její polibek jsem opětoval a vzal ji kolem ramen.

"Chtěla bych si sednout. Začínají mě z těch bot trošku bolet nohy." pronesla když jsme míjeli jeden romanticky vyhlížející podnik. Uchopil jsem ji do náručí a něžně svou Princeznu položil na měkkou židli. Slunce hezky pražilo, ale díky pokropené ulici bylo příjemně vlaho. Seděli jsme pod slunečníkem a nechali se unášet libými tóny příjemně romantické hudby.

Lehounký vánek ke mně dovál Její svěží dívčí vůni...

"Potřebuju si odskočit... Počkáš tu na mě?"

Dostalo se Jí jen úsměvu a mrknutí oka... Usmála se a odešla.

V hlavě se mi honily nejrůznější myšlenky a představy. Chtěl bych s Ní být na opuštěném ostrově, být Její princ...

Vyrušila mě ze snění... Vrátila se jaksi nadšenější než před tím byla. Z kabelky vylovila balíček a položila ho přede mě. Spíše jím tedy tak elegantně hodila...

Podíval jsem se co to je. Byl to balíček s dámskými silonkami. Tázavě jsem se na Ni podíval.

"To se oblíká na nohy, víš?" dodala se sladce ironickým zabarvením hlasu.

Nějak jsem nemohl uvěřit svým uším. To mám na sebe navlíknout? Tady před všema?? Její pohled mě ale přesvědčil.

"Vevnitř máš překvapení!", zavolala na mne od stolu a pobaveně se smála.

Odšoural jsem se na toalety a zavřel se v kabince. Stáhnul kraťase ke kolenům a vysvlékl si je. Ted jsem si přál abych byl býval prozíravější. Příště si vezmu rifle. To bude trapas!

Otevřel jsem krabičku a bylo v něm něco zabalené do papírku. Zamyšleně jsem to začal rozbalovat a ejhle! Co to nevypadlo? No jistě... Byl to tamponek... Na papírku byl vzkaz. Toto je do zadečku, Lásko... A za tím ještě smajlík... Tak to už je hotovo...

Tak jsem si ho rozbalil předklonil se a pomalu jej vsunul do dírky. Oblíkl jsem si punčochy a natáhnul zase kalhoty. Cítil jsem vzrušení i stud. Nevím co zapříčinilo moje červenání.

Vrátil jsem se ke stolu.

"No vidíš, jak ti to sluší," pronesla pochvalně. "Nic tě netlačí?" pronesla se smíchem.

"Ani ne, je mi fajn".

"No máš takový srandovní kukuč..."

"Ty bys ho taky měla..." opáčil jsem hrubě, a hned jsem si uvědomil, že to jsem asi neměl...

"A teď si představ, že my to nosíme několik dní v měsíci...", ozvala se feministická stránka Jejího Já.

Ani jeden jsme se nechtěli hádat. To je přece to co chci, ne?

Přisedla si ke mně a pohladila mě po horní části stehna, při čemž mě políbila na ucho.

"Doufám, že jsi mě nepodvedl...", zašeptala a odsedla si zase zpět.

"To bych si nedovolil", snažil jsem se Ji ujistit.

"No to si ještě zkonrtoluju.", z kabelky vytáhla další překvapení a natáhla ke mně ruku. Převzal jsem balíček a dostal rozkaz dát si to do pusinky. Ani jsem nezjistil co to vlastně je a poslušně otevřel pusu.

"To aby sis zvyknul na moji vůni...", a naznačila mi, že mi ústa vyplňují kalhotky.

Zvedli jsme se a odešli. Kráčeli jsme mlčky. Já neměl jak mluvit a Ona monolog vést nechtěla. Sedli jsme do tramvaje jeli jsme mě neznámo kam.

Vystoupili jsme asi po 20 minutách na nějakém sídlišti. Pochopil jsem, že asi půjdeme k Ní domů. Šla vždy půl kroku přede mnou... Mě se pochopitelně spěchat moc nechtělo.

"Tak a jsme tady.", řekla a vstoupili jsme do bytu ve třetím patře.

Vyzul jsem si boty jak jsem byl zvyklý z domu. Pohybem ruky mi naznačovala abych Ji následoval a pokračovala dál do obýváku, kde se rozvalila v prostorném křesle. Já jsem stál s rozpaky ve dveřích.

"Nebuď nervózní. Já tě nekousnu.", řekla přátelským konejšivým hlasem a pohybem ruky mi naznačila abych se posadil vedle ní.

Sednul jsem si do koženkového křesla šampaňské barvy. Byl příjemné, ale ještě příjemnější bylo její hlazení po stehnu blízko oněch partií.

"Líbí se ti to, viď?", řekla ani by přestala.

Zakýval jsem hlavou. Tak se hezky postav doprostřed místnosti a svlíkat.


...::: Tip pro Vás: Kožené vodítko pro psa :::...
Sexshop Sexujte.cz


Nesměle jsem vstal a začal si rozepínat košili, kalhoty, ponožky, když se chystal vysléci punčochy, zarazila mě a poručila kleknout si.

Začala mě zpovídat. Zatímco si rukou přejížděla po pokrčených nožkách. Vyptávala se na mé sexuální zážitky a zkušenosti, autoerotiku, z čeho mám strach, zda se mi líbí a tak... Trochu jsem se před Ní styděl, ale vzrušovalo mě to, a můj kolega to dával jasně najevo.

"Tak si teď odlož úplně, jo?", vyzvala mě nedočkavě.

Nesměle jsem se zase postavil a stáhnul si punčošky i trenýrkama. Nechtěl jsem moc ukazovat svoji nahotu. Styděl jsem se.

"A teď mi hezky ukaž, jestli jsi splnil co jsem chtěla."

Otočil jsem se a trochu se předklonil.

"No, no...", ozvala se nespokojeně... "Ještě trošku... Roztáhni se trošku rukama, jo? No vidíš jak jsi hodný, poslouchat asi umíš, to je dobře... Tak si z pusinky vytáhni kalhotky a natáhni si je, ať tu neběháš nahý. A uvaříš mi kafe. Tak šup šup!"

Odešel jsem do kuchyně a začal připravovat kávu. Kupodivu jsem se ani moc nemusel namáhat a všechno potřebné jsem našel hned.

Na tácek jsem postavil šálek s kávou, cukřenku, vyleštěnou lžičku a vše slavnostně odnesl Princezně do obýváku. Klekl jsem si vedle pohovky a čekal, jestli bude spokojená.

"Zalez pod stůl a chci masáž nožek! A dej si záležet, nemám ráda kecaly."

Uposlechl jsem příkazu a dal se do laskání Jejích nožek a prstíků. Byla spokojená, protože zavřela oči a tiše relaxovala. Bylo na Ní vidět, že s Jí to líbí.

Jazykem jsem se pomazlil s každým prstíkem zvlášť a prsty jemně masíroval nárt a po lýtka, kde mou snahu zastavila. Stejným způsobem jsem pokračoval i na druhé nožce.

Po delší chvíli mne druhou nožkou odstrčila a vstala.

"Teď si lehni sem na zem na záda.", a postavila se na mě. "Ruce podél těla a ani se nehni.!"

Nožkou se začala věnovat mému pohlaví. Obdivuhodně při tom držela rovnováhu. Brzo ji to však přestalo bavit. Klekla si vedle mě a znovu políbila. Ale jen krátce. Pak mě hladila po bradavkách a různě za ně tahala a mačkala...

Znovu mě políbila a obkročmo si sedla na mou hlavu. Nechala se dlouze a něžně lízat, zatímco podvazovala moje koule a lehce přes ně pošvihávala bičíkem...

***

Cítil jsem vůni Jejího pokladu. Byla tak blízko. Vzrušovala mě Její důvěra ke mně. Chutnala moc sladce... Miloval jsem Ji. Celou svou duší, celým svým tělem. Nedokázal bych teď odejít a už nikdy v Ní nespatřit anděla.

Vstala a pustila nejkrásnější a nejromantičtější francouzské chansony. Dovolila mi vstát. Objala mě kolem krku a začala se pohybovat v rytmu písně. Položila si hlavu na moje nahé rameno a dovolila mi dát ruku na Její pevný zadeček. Teď nebyla Dominka, teď byla moje holka. A já Její kluk... a nebo ne?

Píseň pomalu skončila Ona se ode mě odtáhla a já poznal kde je moje pravé místo – na kolenou u Jejích nohou. Znovu si sedla do křesla. Sledovala mě svýma velkýma přátelskýma očima, se kterýma si dokázala říct i o šálek čaje aniž by použila slov.

Pozdní sluneční paprsky zbarvené do oranžova plnily celý byt. Brzo bude tma.

Odešla do ložnice a slyšel jsem Ji otevřít skříň. Asi se převleče do něčeho pohodlnějšího. Zanedlouho se vrátila s náručí nejrůznějších věcí. S cinkotem je hodila přede mě. Rozpoznal jsem mezi nimi pouta, další punčošky...

Klekla si přede mě a začala se jimi posupně přehrabovat a vybírala z nich pomůcky, které mi hned aplikovala.

Na ruce jsem dostal kovová pouta s delším řetízkem, musel jsem si oblíknout červeno bílé podvazky i s punčochami, do zadku jsem nedostal tamponek, ale už to bylo něco většího. Pravý anální kolík a latexové pánské tanga... A ještě něco. Než se vrátí, musím uklidit kuchyň, vytřít koupelnu a záchod a vyluxovat celý byt.

"Já si zajdu něco vyřídit, tak se snaž abych byla spokojená. Zatím se mi líbíš, ale to neznamená, že tě nemůžu seřezat. Kdybys náhodou byl hotov, než se vrátím, zaujmeš klekací polohu támhle v rohu.", a prstem označila trestné místo.

Tak jsem začal uklízet. Nešlo do moc dobře. Špatně se mi chodilo, a řetízek práci docela ztěžoval, ač byl docela dlouhý.

Pomalu jsem se prokousával úklidem, ale než jsem stihnul dovytírat WC, uslyšel jsem klíč v zámku. To pro mě nevypadalo vůbec dobře.

"Zlato, jsem doma! Kdepak jsi?"

"Tady!", pípnul jsem nesměle.

"Kde tady?", zeptala se rošťácky

Odpověď už nebyla třeba, protože stála za mnou, ruce v bok, a moc rošťácky se už netvářila.

"No tak to bleskem dodělej a přijď pak za mnou do obýváku... A přemýšlej o tom...", vytočila se na podpatku a odkráčela pryč.

Já jsem se snažil v rychlosti dodělat to co mám a po kolenou s hlavou sklopenou se šoural do obýváku. Seděla v křesle, nožku přes nožku, stále v té úžasné minisukni. A hned spustila proud jadrných slov ve smyslu zklamání, nešikulka, trest... Hlavou se mi honily ty nejhorší scénáře a polil mě studený pot.

A tak si teď tak ležím na břichu s podvázanýma koulema ke kterým jsou silně přitáhnuty nohy, s roubíkem v puse, s hlavou zvrácenou dozadu a přemýšlím na příkaz Princezny Karen o tom, jak jsem neposlušný a co všechno si zasloužím.

Koule již mám delší dobu fialové a za krkem mě šíleně bolí. Nemám ponětí, jak dlouho tu už ležím, na tož ještě odhadnout jak dlouho ještě zůstane ležet bez hnutí s koulema v jednom ohni.

Něčí ruce mě uchopily za ruce a trošku mě po drsném koberci popošouply. Bradavkám se to moc nelíbilo a z pod roubíku mi vyklouznul sten. Živě jsem si dokázal představit Její zlostný pohled.

Sundala mi roubík. Měl jsem docela sucho v puse a tak mi dala trochu napít, asi dva loky studené vody.

Pak se sedla přede mě a dívala se mi do očí, hladila mě bičíkem po tváři a dokonce mě jej nechala očistit jazykem. Vykasala si sukni a přiblížila se ke mně tak, abych ji mohl přes kalhotky krásné lízat. V této nepohodlné pozici mi to nešlo jako prvně, a proto jsem si vysloužil pár povzbuzovacích ran.

Když už se nabažila mého dřevěného jazyka, rozvázala mě a přivedla do exekuční místnosti, do které se proměnil Její pokojík. Uprostřed stála taková divná věc, přes kterou mě ohnula a pouty zajistila do správné pozice a začala sázet ránu za ranou. Na zadek, rákoskou, na stehna, sem tam i bičíkem přes koule a při tom dštila síru a oheň, že takhle si subika nepředstavuje.

Vůbec mě nezajímalo, kolikátá rána už dopadla, ale spíš kdy už bude konec. Snažil jsem se zatínat zuby, ale pár stenů mi bezděky uniklo a to Ji trošku podráždilo.

"Jdu si dát kafe, a ty přemýšlej jestli jsi opravdu taková padavka..."

Poplácala mě po bolavém zadku a odešla.

Stál jsem tam, tedy takové slovo na to ani neznám. Prostě jsem přemýšlel co tím vlastně myslela a co chce ještě provádět. Mrška. Trochu mě to bolet přestalo, ale zase se pro změnu ozvaly nohy, protože jsem tam tak stál déle, než jsem byl kdykoli zvyklý. Snažil jsem se nohám trochu ulevit, když právě přišla.

"Snad tě nebolí nohy?"

Stoupla si přede mě a do pusy mi strčila uměláka a nechala mě kouřit. Cpala mi ho skoro až do krku a komentovala to slovy, že musím být hezká fenka.

"Kuř, kuř, ty štětko... Hezky si to užij. Mám to totiž ráda, tak se snaž, abych byla spokojená."

Pak si ho odepnula a nechala mi ho v puse. Začala mě zase "lechtat" po zadku, jak těmto výpraskům říkala...

"Teď dostaneš posledních 10. Nesmíš mého mazlíčka pustit z pusinky a hezky budeš počítat. A nechci slyšet nic jiného kromě čísel!"

Než jsem se nadál, tak jsem chytil první fakt ostrou ránu až jsem se neudržel a pustil toho čuráka na zem.

"Takhle jsem si to teda nepředstavovala!" a dala mi facku. Sehnula se pro něho a dala mi ho zpět do pusy.

"Tak znovu", a než to dořekla, už jsem měl další ránu.

Vydržel jsem to a až bolest trochu ustoupila, dostal jsem další. A další a další...

Na podruhé už byla spokojená. Vytáhla mi ho z pusy, klekla si přede mě, a láskyplně mi začala domlouvat.

"Já bych tě nerada takhle trestala. Já moc násilí nemám ráda a trestáš víc mne, než já tebe. Tím že tě musím bít. Ale aspoň víš, že musíš na mě být hodný, ale když ty jsi mě neposlechl..." a hned mě dala pusu. Jazykem mě začala zkoumat celou dutinu. Hladila mě po vlasech a mě zase stál...

***

Karen seděla v křesle před televizi a já jsem si v kleče na zemi dělal podložku pod nohy. Sledovala jeden z jejich oblíbených seriálů a mě dovolila dívat se taky. Líbal jsem Jí za to nožky. Sem tam se protáhla a když seriál končil, měl jsem se jít umýt a nachystat Jí vanu.

Poručila, abych se umyl voňavým mýdélkem a použil jmňoulinký šampónek. Mezi dveřmi po mě hodila kupku oblečků, do kterých jsem se měl na strojit. Našel jsem mezi nima již známé spodní prádélko v červeno bílé kombinaci spolu s motýlkama na punčoškách a podvazcích. Na to přišly krásňoulinké minišatičky.

Potom mě nechala rozsvítit svíčky na okraji vany a umyvadla, podlaha byla posypána lístky růží a vzduch krásně voněl. Jako má Princezna.

Donesl jsem si Ji v náručí do koupelny, celou jsem si Ji vyslékl a ponořil do teplé lázně. Klekl jsem si vedle vany a hladil jsem Ji po celém těle. Líbilo se Jí to a kdyby nebyla Kočka ale kočka, tak by jistě krásně předla. Poznal jsem to podle smyslně přivřených očí a jemně sešpulených rtů. Umyl jsem Jí i hlavu stejným šampónkem. Zabalil jsem Ji do osušky a v náručí Ji odnesl na postýlku do ložničky. Lehce jsem Ji položil na postel a vyprostil ze sevření osušky. Potřel jsem Jí záda aromatickým olejíčkem a začal Ji masírovat. Pokožka na zádech byla jemná a byla radost se ji (Jí) dotýkat.

Otočila se na záda dovolila hrát si s Jejími ňadry. Byla to radost. četl jsem Jí ve tváři zamilovanost. Spokojenost. I štěstí. Lehnul jsem si vedle ní a v náručí jsme skoro usnuli.

Probudilo mě lechtání. Když jsem otevřel oči, skočila na mě a zuřivě mě začala líbat. Pak mě od sebe odstrčila a na krku mi zapnula obojek. Vedla mě do kuchyně, kde na stole čekala večeře. Se svíčkami a kytkami. Sedla si a nechala se obsluhovat. Nalil jsem do dvou číší víno a servíroval krásně vypadající večeři. Musel jsem spát asi dlouho, když stihla přichystat takovou hostinu.

Mé místo však bylo u Jejích nohou. Jako poslušný pejsek. Vždyť jsem měl i obojek.

Po večeři mě nechala sklidit ze stolu a čekala mě v ložnici. Ležela v postýlce, jen v župánku, který ji zbyl od koupele a tvářila se tajemno-nadrženě. Ovladačem zapnula hezkou muziku a nechala mě tancovat. Měla chuť na takový "pánský" striptýz.

Začal jsem se opět nesměle kroutit v rytmu a ona se smála, jaké jsem dřevo...

Moc se ji to nelíbilo a nechala mě vysléci celého do naha. Vytáhla si na mě balící potravinářskou fólii a začala mě pečlivě mumifikovat. Do análku mě zavedla kolík, tentokrát vibrátor a ruce mi přibalila i s koulema podél těla. Skončila až u krku a položila si mě na pravou půlku manželské postele. Klekla si nade mě a opět se nechala lízat. Tentokrát se u toho i udělala...

V puse převalovala bonbonek a těžce dýchala. Teď jsem měl přijít na řadu já. Roztrhla na bradavkách folii a nasadila mi na ně svorečky. Potom ještě natrhla folii mezi nohama a vytáhla mi ho ven. Kouřila ho, i s tím bonbonem. Bylo to ale docela přijemne... K tomu jsem dostal ještě nařezáno důtkami přes ptáka i koule, abych u toho neměl tak blaženej úsměv. Pro jistotu mě ještě nechala chvíli o samotě se svorkami.

Když už jsem měl bradavky skoro nateklé, vešla do dveří a vyjádřila lítost nad mou bolestí. Sundala mi kolíčky a jazykem promasírovala bradavky.

Nasedla na můj pravý kolík a pojezdila si. Když už se udělala potřetí, zajela do postele, pusu mi s zacpala kalhotkami do kterých utřela naše šťávičky a přelepila páskou. Zapnula vibrace a popřála dobrou noc.

Pomalu mi začalo být horko a potil jsem se. Spát jsem nemohl ani v nejmenším, ale že se mi chtělo!

Vibrátor pracoval neúnavně a z příjemného se stalo pomalu utrpení. Vzrušovalo mě to, chtěl jsem se udělat. Silně. Moc, ale nejsem v análu tak citlivý, abych vyvrcholil.

Už se zdálo, že bych usnul, ale vešla Karen a rozsvítila. Pohled na Ni byl božský. Měla na sobě jen krajkovou košilku, ale hned zase zhasla, a lehnula si do postele vedle mě.

Jako bych tam vůbec nebyl. Ani si mě nevšimnula.

Na chvíli ještě rozsvítila lampičku na nočním stolku a namazala si ruce a tvář krémem, zhasnula a otočila se na druhý bok.

Bylo ticho. Jen tichounce vrněl vibrátor a z ulice doléhaly zvuky sem tam projíždějícího auta nebo tramvaje.

Karen asi nemohla usnout, protože se za chvilku převalila a sáhnula mi na ptáka. Trošku jsem se leknul, protože jsem to nečekal.

Zkontrolovala jestli se mi to "líbí" a schovala ruku zase pod peřinu.

Chvíli jsem se převaloval já, protože už jsem byl docela dobře znásilněný.

Slyšel jsem jak oddychovala.

čas ubíhal a já jsem se nemohl z pochopitelných důvodů dočkat rána. Odhadnul jsem čas na jednu hodinu ráno.

Karen se probudila a odešla. Patrně na záchod. Když se vrátila, mlčky zajela pod deku a začala si se "mou" hrát. Honila mi ho, hladila mě přes žalud.

Živě jsem si představoval, jak se Jí to líbí. Před očima jsem viděl Její tvář s výrazem absolutní převahy. Věděl jsem jak se Jí líbí mě zlobit.

Co jsem s tím však mohl dělat?

Nic. Zhola nic. Tak jsem tiše trpěl a občas zhluboka oddechoval.

Zlobit mě Jí šlo. Patrně ze všeho nejlíp. I mě to bavilo, ale teď bych dal přednost spánku.

Cítil jsem v podbřišku dobře známý pocit, a párkrát mě to v něm zaškubalo a už už vystříknout... Ona však poznala co přichází a ihned přestala. Ruku měla však stále položenou na koulích a tak i usnula.

I na mě šla únava, ale oka jsem nezamhouřil.

Pomalu začalo svítat. Těšil jsem se, až budeme vstávat. Ale když jsem si uvědomil, že v létě nesvítá v sedm...

Pokusil jsem se zavřít oči a představovat si ovečky skákající před plot. Dlouho mě to však nebavilo a tak jsem toho nechal...

Ráno vstala kolem 8. Odhrnula peřinu a ještě chvíli ležela v posteli. Vstala až po deseti minutách.

Odešla do koupelny. Slyšel jsem sprchu, potom i nějaký šramot v kuchyni.

Vrátila se oblečená do bílých minišatů s růžovýma kytičkami. Rozřízla folii a pustila mě umýt se.

Měl jsem ukrutnou žízeň a vypil jsem snad kýbl vody.

Ještě jsem musel po sobě umýt a schovat veškeré pomůcky a pomalu nastal čas loučení...

Doprovodila mě na nádraží. Než jsem nastoupil do vlaku, tak mě objala a políbili jsme se.

"Těším se, až budeš moct zase přijet... Miluju Tě."

"Miluju Tě, Lásko."

Vlak zahoukal a rozjel se...


...::: Tip pro Vás: Silikonový bič černý :::...
Sexshop Sexujte.cz


0 komentářů.
o mně  l  podpořte mě  l  fotografie  l  video  l  povídky  l  návody  l  odkazy  l  užitečné programy  l  návštěvní kniha  l  ICQ list  l  bazar  l  English
...::: © 2001 - 2017 Lenka Bondová :::: Hosting : IPsystems s. r. o. :::: Design © 2002 Varial :::...