Divine Bitches
Czech Spy
Wired Pussy
o mně  l  podpořte mě  l  fotografie  l  video  l  povídky  l  návody  l  odkazy  l  užitečné programy  l  návštěvní kniha  l  ICQ list  l  bazar  l  English

Večeře

Autor: Markýza

Hodnocení

1234567

Ten den byla Káťa pozvána k Jirkovi na večeři. Těšila se. Jirka je příjemný společník, pozorný a galantní. Takoví muži, jako on, ji vždy přitahovali. Proto, když ji včera po tenise pozval k sobě domů, přijala ráda.

Ráno vstala poměrně pozdě. Byla sobota a ona si přece jenom ráda přispí. U Jirky měla být až v 6 hodin večer. Tušila, co takové pozvání znamená. Rozhodla se, že půjde jeho snahám vstříc. Po obědě si šla ještě zaplavat, později se pak věnovala přípravám na očekávaný večer. Osprchovala se a důkladně si promasírovala svoji hebkou pokožku. Voněla čistotou, má tento pocit ráda. Přemýšlela, do čeho se má obléci. Každá příležitost chce své a tak zvítězilo černé krajkové prádlo, podvazkový pás a černé punčochy. Vzpomněla si, jak jednou na kurtech při sprchování zaslechla přes stěnu rozhovor Jirky s jedním jeho kamarádem. Říkal, že se mu líbí, když má jeho partnerka při milování na sobě punčochy. „Takhle to bude praktičtější,“ pomyslela si a oblékla si kalhotky až přes podvazky. Přes prádlo si vzala krátké černé šaty bez rukávů. Při sezení jí vyjedou svůdně nahoru a pozorné Jirkovo oko uvidí její bělostnou kůži. Obula si černé lodičky na vysokém úzkém podpatku a prohlédla se v zrcadle. „Něco by to ještě chtělo,“ uvažovala a potom si vzpomněla na dlouhé černé rukavice. „Teď je to ono.“ Vypadala svůdně, avšak ne vyzývavě. Šlo jí spíše o nenápadné provokování jeho představivosti a fantazie. Přehodila přes sebe krátký kabátek. Nosila ho ráda, protože z něj vykukovaly její dlouhé štíhlé nohy.

„Vypadáš báječně,“ byla jeho první slova, když ji spatřil. „Pojď dál. Večeře bude hned. Připravil jsem ryby. Pamatuji se, jak jsi říkala, že je máš ráda.“ Galantně jí pomohl odložit si. Vešla do pokoje. Byl vkusně a prakticky zařízen. Sedla si do hlubokého křesla. Přitom jí vyjely šaty nahoru právě ve chvíli, kdy vešel.

„Já říkal, že vypadáš nádherně.“

Usmála se. V koutě stál jídelní stůl prostřený pro dva. Hořely na něm svíčky. Netušila, že je takový romantik.

„Napijeme se?“

Přikývla, on otevřel připravenou láhev bílého vína, nalil nejdříve jí a potom sobě.

„Tak na co,“ zeptala se.

„Snad na to, aby dnešní večer dopadl tak, jak si oba představujeme,“ řekl a přitom se jí zadíval do očí. Poprvé v nich viděla takový podivný záblesk. Nevěnovala mu pozornost.

„Dobře. Ale co když si ho představujeme každý jinak,“ odpověděla provokativně.

„Tak na to, aby tomu tak nebylo.“ Přiťukli si a letmo se políbili. Rozpačitě sklopila oči.

„Tak se dáme do jídla, aby nám to nevystydlo,“ řekl a odešel do kuchyně. Když se vrátil, nesl v jedné ruce kovový tác se dvěma pstruhy a v druhé mísu s rýží.

„Je to můj recept,“ pochlubil se a dal jí na talíř rybu a kopeček rýže. „Pstruh s mandlovou omáčkou. Tu jsem ale zapomněl v kuchyni. Hned jsem tady.“ Znovu odběhl do kuchyně.

„Přece by jsi tu rýži nejedla suchou. Dobrou chuť,“ řekl, když se vrátil.

„Děkuji. Dobrou chuť.“

Večeřeli a po celou dobu neprohodili ani slovo. On ji neustále dychtivě pozoroval. Několikrát se jejich pohledy setkaly. Vždy viděla v jeho očích takový podivný záblesk, který nedokázala popsat. Skoro se ho bála. Koukala proto raději jinam. Za jeho zády byly pootevřené dveře do ložnice. Viděla tam čelo postele. Bylo ze spousty silných kovových tyčí a celá postel vypadala bytelně.

„Však si ji dneska budu mít určitě možnost prohlédnout,“ pomyslela si.

„Bylo to moc dobré,“ řekla po večeři. „Vaříš skoro tak dobře, jako hraješ tenis,“ dodala ještě provokativně.

„Jsem rád, že ti chutnalo. Moc mi na tom záleželo. Byl bych rád, aby se i tobě dnešní večer líbil.“ Znovu viděla ten záblesk a navíc jeho hlas zněl tajemně. Při posledních slovech jí zajel rukou po stehně až do klína. Vykasal jí šaty a hrubě jí zajel pod kalhotky a snažil se dosáhnout její lasturky. Cítila se divně. Přestože věděla, co se bude dít dál, dostala najednou strach. Nechtěla, aby tak pospíchal. Jirka byl najednou jiný, než jak ho znala z kurtů. Těšila se na galantního a příjemného společníka. Místo něj je tu člověk, který ji probodává očima, mluví tajemně a sápe se na ni jako hladové zvíře.

„Nepospíchej tak na mě, já to tak nechci.“ Odstrčila ho a odtáhla se.

„Ale kvůli tomu jsme snad tady,“ řekl, přisunul se k ní a znovu jí zajel rukou pod kalhotky. Podívala se na něj zvídavě. Už to definitivně nebyl ten příjemný Jirka.

„Jak to myslíš?“ zeptala se a z její otázky byl cítit strach.

„To si jako myslíš, že jsem se dělal s večeří jen tak z dlouhé chvíle. Je ti snad jasné, že se s tebou chci vyspat. Na kurtech po tobě pasu už hodně dlouho. Ani nevíš, jakou mi dalo práci sebrat odvahu a poprvé tě oslovit. Potom jsem se dlouho přemáhal, než jsem se odvážil tě pozvat k sobě. Dalo mi to prostě moc práce a teď, když už jsi tady, chci svoji odměnu.“

Nevěřícně na něj zírala, neschopná odpovědi. Pohoda romantického večera při svíčkách byla nenávratně pryč. Konečně se vzpamatovala ze šoku z této nenadálé proměny.

„To si jako myslíš, že dojím a půjdu s tebou hned do postele. Po tom výstupu mě přešla úplně chuť. Všechno jsi zkazil.“ Rozplakala se.

„Takže já ti nejsem dost dobrej. Jenom se nedělej, s Ivanem jsi šla hned. Nebo jsi taky dělala takový ciráty,“ křičel na ni a přitom ji chytil za bradu, aby jí viděl do obličeje.

„Pusť mě. Jdu domů.“ Zvedla se a šla do předsíně.

„To tak, ty děvko.“ Chytil ji za ruku a smýkl s ní o zem.

„Auuuu. Co děláš? Jdu domů,“ už křičela. Snažila se překřičet hrozný strach, který dostala a pokoušela se vstát.

„Nikam nepůjdeš. Dokud to nebudu chtít já.“ Využil toho, že ležela na zemi, rychle ji obrátil břichem dolů a sedl si jí na záda. Z kalhot vytáhl opasek, vyrobil zručně samostahující smyčku a spoutal jí ruce. Ochrnula hrůzou.

„Co mi chceš udělat. Pusť mě prosím. Můžeme si o všem promluvit,“ zkoušela smlouvat. Mluvila přerývaně, spíše vyrážela zvuky mezi vzlyky.

„To sis měla rozmyslet dřív, ty couro,“ řekl a odešel. Pokoušela se postavit. S rukama, spoutanýma pevně za zády, to šlo těžko. Vrátil se za chvíli a nesl několik provazů. Povalil ji znovu na břicho a sedl si jí na záda. Pokoušela se ho kopnout. Na to ji zatáhl hrubě za vlasy a mezi zuby procedil: „Buď hodná. Jenom na tobě záleží, jak moc tě to bude bolet.“


...::: Tip pro Vás: Erotická maska LivCo Corsetti model 13 :::...
Sexshop Sexujte.cz


„Pusť mě, nebo budu křičet. Bydlíš v paneláku, tady mě uslyší spousta lidí.“

„Tak křičet bys chtěla? Na to holčičko zapomeň.“ Dořekl a snažil se jí vsunout do úst roubík, připravený z uzlů na šátku. Rozhodla se bojovat a proto stiskla pevně rty k sobě. Zmáčknul jí nos a donutil ji k tomu, že se musela nadýchnout ústy. V tu chvíli jí tam strčil roubík. Pevně jí ho uvázal. Podařilo se jí však stisknout včas zuby a roubík byl tak přece jenom volnější, než on původně zamýšlel.

„Hlavně aby si toho nevšiml,“ pomyslela si a rozhodla se nebránit. Dokázala si rychle spočítat, že síly bude ještě potřebovat a nechtěla jimi plýtvat v marném boji. Kdoví, co ji ještě čeká. Uvolnil jí pásek, který jí poutal ruce a ty jí svázal pevně provazem. Potom jí svázal ruce nad lokty a připoutal je k tělu. Zvednul ji.

„Tak děvko. Teď budeš hodná.“

Podívala se na něj lhostejně.

„Na ty tvoje pohledy nejsem zvědavej,“ řekl a zavázal jí oči. „Tak a běž. Všimnul jsem si, jak si prohlížíš postel. Neboj se. Ještě si ji dneska užiješ.“ Narazila do zdi.

„To je prdel, pozorovat takhle někoho, kdo chodí se zavázanejma očima. Tudy děvko.“ Strčil do ní směrem do ložnice. Spadla na postel. I přes roubík bylo slyšet její zavýsknutí z leknutí. Ležela na posteli a znovu se jí zmocnil strach. Co jí vlastně chce udělat. Vzápětí se to měla dozvědět. Obrátil ji opět na břicho, pevně jí spoutal nohy a provazem jí je přitáhl k rukám.

„Víš jak se tomu říká? To je kozelec. Garantuju ti, že v tom změkne každej. I děvka jako jsi ty. Já tě teď nechám o samotě, abys o tom mohla přemejšlet.“ Lekla se, vyplivla roubík a zaprosila : „Prosím ne. Nenechávej mě tu o samotě. Pusť mě prosím domů.“ Znovu se rozplakala.

„Tak ty budeš plivat roubík. Ty budeš podvádět. Ty kurvo,“ zakřičel, chytil ji hrubě za vlasy a smýkl jí hlavou.

„Ne, ne, prosím ne,“ křičela plačíc. Znovu jí zasunul roubík, tentokrát už hlouběji a utáhl tak pevně, až jí zabolela čelist. Odešel a když se vrátil, převázal jí ústa ještě jedním šátkem. Potom vzal lepicí pásku a omotal jí hlavu ještě přes ten druhý šátek.

„Tak a teď si můžeš plivat roubík, děvko. Teď tě tu nechám na chvíli změknout. Vrátím se tak za dvě hodiny. Měj se fajn, kurvo,“ řekl posměšně. Ještě jednou zkontroloval pevnost pout a odešel. Slyšela, jak za ním zaklaply dveře.

Osaměla. Ležela na posteli a snažila se osvobodit z pout. Chtěla se vyprostit, dokud se on nevrátí. Byla vystrašená a nevěděla, co ji ještě čeká. Provazy jí pevně obepínaly celé tělo a nohy měla pevně přitažené k rukám, svázaným za zády. Proklínala ten svůj nápad s rukavicemi. Pokud by si je nevzala, měla by v rukou daleko větší cit a snad by se jí mohlo podařit najít nějaký uzel a vyprostit se. Je ale dost obratná a pohyblivá. Pokusila se proto najít takovou polohu, kdy jsou provazy co nejméně napnuté. Převrátila se na bok a pokrčila nohy. „Tak takhle by to nešlo,“ pomyslela si, když se provazy ještě více napnuly a začaly se nepříjemně zařezávat. „To je to poslední, co můžu potřebovat,“ blesklo jí hlavou. Vzpomněla si, že naposledy, když viděla dveře do kuchyně, byly otevřené. Možná by se tam našel nějaký nůž. Začala přemýšlet, jak se tam dostat. Svázaná v kozelci se těžko může plazit. Možná by šlo nějak se odkoulet. Jak se ale dostat s postele. Spadnout jen tak, když je svázaná jako balík se bála. Nejlépe bude, když se pokusí pomalu sesunout. Začala se opatrně přibližovat k okraji postele. Když ho ucítila, natočila se tak, aby šla dolů koleny napřed. Pomalu se začala sunout blíž a blíž a čekala, až se převáží. Stalo se. Bohužel se z toho stal nekontrolovaný pád. Naštěstí spadla přesně na polštář, shozený pravděpodobně ve chvíli, kdy byla svazována. Jak nekoordinovaně padala, tak zuby narazila na bok postele. Od vyražení zubů ji zachránil důkladný roubík. Konečně byla na zemi. Teď jenom najít ten správný směr. Překulila se. Nohama narazila do dveří. Směr tedy má. Ještě se správně natočit. Povedlo se. Další otočka. A další. Už je v pokoji. Teď si honem vybavit, kterým směrem je kuchyň. Asi tudy. Otočit. A znovu. Musí se na chvíli zastavit a vydýchat se. Už je hodně unavená, ale ví, že se nemůže vzdávat. Další otočka. A ještě jedna. Nohama do něčeho narazila. Jsou to dveře od kuchyně. Trefila se. Teď zbývá vyřešit největší problém. Spolehnout se na štěstí a najít nůž. Kdyby aspoň viděla. Dostala nápad. Natočila se čelem ke hraně dveří a pokusila se shrnout si šátek z očí. Podařilo se. Konečně zase vidí. Přikoulela se ke stěně, opřela se o ni a podařilo se jí kleknout si. Na kuchyňské lince uviděla nůž. Začala věřit tomu, že to dokáže, že se osvobodí. Osud bývá však někdy krutý. V zámku se ozvalo zarachocení klíče. Opustily jí všechny síly a rozplakala se.

„Ty děvko, co to na mě zkoušíš,“ rozkřičel se na ni. „Chtěl jsem na tebe bejt hodnej, ale takhle dostaneš, co si zasloužíš.“ Přitom ji znovu zatáhl za vlasy a zvrátil jí hlavu dozadu. Potom jí najednou svitla naděje. Začal jí rozmotávat lepicí pásku a šátek kolem úst. Přitom jí ale znovu zavázal oči. Uvolnil jí kozelec a nechal jí spoutané pouze ruce za zády. „Proč mi ale nechal roubík,“ pomyslela si a napadlo jí, že radovat se ze svobody by asi bylo zbytečné.

„Jdeme, kurvo. Teď teprve něco uvidíš.“ Dovedl ji znovu do ložnice. Hodil ji na postel. Začala se obávat toho, co bude následovat a ukázalo se, že její obavy byly oprávněné. Vyhrnul jí šaty a stáhnul kalhotky.

„Tak. Předtím jsi dělala drahoty, ale dostala jsi šanci přijít k rozumu. Ty jsi ale místo toho přemejšlela, jak utýct a tak tě teď za to vošukám.“ Potom jí roztáhnul nohy a ty jí přivázal ke krajním tyčím čela postele. Nemohla se vůbec bránit. Slyšela, jak si sundává kalhoty. Chvěla se strachem a odporem. Pokolikáté už se rozplakala. Cítila, jak se přiblížil k jejímu klínu. Začala sebou škubat, přitom několikrát narazila stehnem na jeho pevný a tvrdý penis. Přitlačil ji rukama a zalehl ji. Vnikl do ní. Chvěla se bezmocí a studem. Cítila se hrozně ponížená. Vrážel do ní prudce svůj pyj. Tolik hanby a ponížení ještě nezažila. A znova a znova. Neustával. Tolik bezmoci. Bezmoci a … rozkoše. Začalo se jí to líbit. Vzrušovala ji ta její bezbrannost, byla celá jeho. Byla nástrojem k jeho ukojení, nic víc. Ještě a ještě, začala spolupracovat. A ještě, a ještě. Začal ji vnímat a uvolnil jí roubík. Začala sténat rozkoší, sténání přecházelo v křik a křik v řev. Ještě. A ještě. A víc. A víc. A teď… přišlo to. Ucítila, jak se plní a zároveň v ní cosi puklo. Rozkoš pronikla do celého jejího těla. Jirka, ten krutý násilník, se nejednou změnil v pozorného milence. Svým něžným laskáním jí umožnil prožít si nádherně svůj orgasmus.

„Zůstaň ve mně, prosím. Počkej až ochabne a vyklouzne sám,“ řekla. Po chvilce se to stalo. Sundal jí šátek a rozvázal ruce. Podívala se mu do očí a usmála se na něj.

„Ten šátek je celej mokrej. Ty jsi doopravdy brečela.“

„Doopravdy. Celou mě to pohltilo. Byla jsem opravdu bezmocná a poprvé v životě znásilněná.“

„Jednu chvíli jsem se bál, jestli je to opravdu ještě hra. Nechtěl jsme to přehnat a zároveň jsem nechtěl přestat. Celý život jsem si přál znásilnit holku, ale tak, aby se jí to líbilo. Konečně jsem se dočkal.“

„Vidíš, já zase celý život toužím po tom, aby mě někdo znásilnil. Ani nevíš, jaké je to prokletí. Chodila jsem dokonce po nocích v parku a čekala, jestli mě někdo náhodou nepřepadne. Potom jsme si říkala, že jsem blbá. Přepadnul by mě akorát tak nějakej debil, kterej by mi zlomil čelist a vyrazil zuby. Tak o to opravdu nestojím.“

„Nechceš si o tom promluvit vedle? Máme tam nedopitý to víno,“ řekl a políbil ji na tvář. Objala ho kolem krku.

„Víš co, já mám jiný nápad. Když už jsi mě konečně do tý postele dostal, tak z ní jenom tak nevstanu. Ale pokud chceš víno, nezbude ti nic jinýho, než pro ně dojít. Aspoň nám přes noc nevyschne v krku.“


...::: Tip pro Vás: Kolíčky na bradavky :::...
Sexshop Sexujte.cz


0 komentářů.
o mně  l  podpořte mě  l  fotografie  l  video  l  povídky  l  návody  l  odkazy  l  užitečné programy  l  návštěvní kniha  l  ICQ list  l  bazar  l  English
...::: © 2001 - 2017 Lenka Bondová :::: Hosting : IPsystems s. r. o. :::: Design © 2002 Varial :::...