Bound Gods
Public Disgrace
Real Time Bondage
o mně  l  podpořte mě  l  fotografie  l  video  l  povídky  l  návody  l  odkazy  l  užitečné programy  l  návštěvní kniha  l  ICQ list  l  bazar  l  English

Procházka

Autor: Zonk

Hodnocení

1234567

"Mám nového prítele, už jsem ti to ríkala?" Povídá Sylva do telefonu. "Ne, to jsi mi teda neríkala, povídej dál dracice," ozývá se spolu s chichotáním mladé slecny z telefonního sluchátka. "Jaký je, znám ho?" "Ne, asi neznáš," na to Sylva. "Ale je skvelý, pozorný, milý, potkali jsme se úplnou náhodou. A o tom jaký je pri milování ti ani povídat nebudu," ješte dodala. "Tak na to zapomen, jak nebudeš povídat. Spust, hned a všechno," zaznelo spolu s další salvou smíchu. "Dobre, dobre, tak jo, ale ne ted, už spechám, mám rande, popovídáme si treba zítra," slibovala Sylva. "Ok, tak se mej zatím pekne," ozvalo se spolu s klapnutím oznamujícím, že druhá strana položila telefon.

Honem se zacala prevlékat, Karel mel pro ni prijít už za dvacet minut a ona porád po byte pobíhala jen v kalhotkách. Byla trošku nervózní.

Karel byl výjimecný partner. Nejdríve se trochu bála, když jí pri prvním milování zavázal oci a dlouho si s ní jen tak pohrával. Nikdy nic takového ješte nezažila, bylo to úžasné. Ne jako ty milování predtím. Krátká, nic neríkající predehra a pak se do ní vyhonil, jak tomu s dávkou neurcitých pocitu ríkala. I když mela orgasmus, porád ji nahlodával pocit, že to není vše, že by chtela neco víc. Neco. Ale co?

S ním to zažila. Zasnila se. Koukala na obrázek svého psa, který visel nad telefonem, ale její myšlenky toto chování vubec nenásledovaly. Vzpomínka na první milování s Karlem byla porád cerstvá a takový zážitek se jen tak z pameti neztratí. Videla to jako dnes: Stál pred domem s cervenou ruží. Ty mela nejradši, vedel to, rekla mu to na jejich první schuzce. Pri víne v restauraci samozrejme. Sportovne oblecený a v ruce cerný kufrík. Nejdríve jí to prišlo trošku divné, ale když dostala ruži a dlouhý polibek, úplne na jeho zavazadlo zapomnela.

Chtela se s ním milovat. Moc. A on nebyl proti. Leželi oba nazí na posteli, mazlili se a líbali. Karel najednou prestal, sedl si na postel a s vážným výrazem pronesl: "musím ti neco ríct andílku." Sylviiným telem projel blesk, nebo neco podobného, nevedela co, ale vedela, že to prijde. "Co bys ríkala na to, kdybych ti zavázal oci?" Pokracoval Karel. Výbuch emocí zacal zmítat Sylviinou myslí, strach, vzrušení a kdo ví co ješte. "Ale co, jsou to jen oci," ríkala si v duchu. "Vypadá mile a kdyby mel nekalé úmysly, udelal by mi neco už dávno," zhodnotila mlcky situaci. "Ano Kocourku," špitla tiše, že sotva slyšel.

Nic nevidela. Bylo to úžasné. Nevedela co prijde dál, ale když se to stalo, nelitovala. Nechápala co a jak to delá, hladil ji na všech cástech tela, líbal jí všude, skutecne všude. Byla jako ve snu, takhle své telo ješte nikdy nevnímala. Moc se jí to líbilo a cítila, jak jí kapicky lásky stékají po stehnech. "Opravdu vzrušená," pomyslela si. "Jsem opravdu vzrušená."

Najednou to prestalo, lekla se, protože to necekala. Milý Karluv hlas najednou znel úplne jinak než predtím. "Ukaž ruku," ríkal a položil ji hladký predmet tvaru válce na její otevrenou dlan. "Co?" Vyjekla Sylva. "Svícka? Co s ní chceš proboha delat?" Dodala s neskrývaným strachem v hlase. "To poznáš pusinko," ríkal a smál se. Jo, taky to zkoušela se svíckou, kdo ne, ale nic moc. "Pane bože, urcite má skvelé nádobícko, proc ho nepoužije, proc svícka," nechápala, ale ale nic nerekla.

Zacala se bát, vubec netužila co s ní zamýšlí. Chtela si sundat šátek, který mela pres oci, ale Karel jí pevne, avšak nežne, chytil ruku a pohladil ji po tvári se slovy: "neboj, kotátko, neboj, bude se ti to líbit." "Nic zlého ti neprovedu a nebude to bolet. No možná trošicku," dodal ješte se šibalským smíchem.

Poslední veta Sylvu zase trošku vystrašila, ale už se tolik nebála, zacínala mu verit. Škrtnutí zapalovace. Škubla sebou. "Jen mi nikam neutec," zasmál se. "A a a ano," jen tak tak procedila mezi zuby. "Auuuu," vykrikla. Ale spíš úlekem než bolestí. Vedela co se deje. Kapicka teplého vosku pristála na jejím nahém briše. "Ne at te napadne sundat si ten šátek," rekl Karel prívetive. Zacala si škrábat "postižené" místo svého bríška. Plácl ji pres stehno: "kdo si myslíš, že bude uklízet ten vosk z postele, já?" "Ne holcicko, ty, tak se snaž, at nemáš moc práce," dodal ješte, ale se smíchem a pohlazením. "Auuuu," další kapka. "Au, auauauaui," další a další kapky teplého vosku dopadaly na její nebohé zkoušené telo. Sylva se zmítala a ruzne prevalovala na posteli, která ješte nic takového nevidela. Pravda, Sylva to nevidela ani ted, mela zavázané oci. Ale prožitek byl o to lepší.

Nevedela co cítí, nešlo to identifikovat, lépe receno, nemohla premýšlet jinak než: "au, kapka vosku, au, další, au moje bradavka, au, ..." Kdykoliv se snažila tento proud myšlenek prerušit, další kapka z horící svícky jí presvedcila o tom, že to nejde. Co ale vedela bylo, že prožívá to nej co kdy, kde a s kým zažila. Bolelo to, trošku, ale chtela aby už nikdy neprestal.

To ale nebylo možné. A Sylva to zjistila hned. Už žádný vosk. Zacala si zpetne uvedomovat, co vlastne delá a kde je, úplne na to všechno zapomnela. Ale to nemelo trvat dlouho. Rychle a hluboce dýchala, cítila, jak je vzrušená. Ne ale jako normálne, ne, ona byla tím vzrušením byla svým telem. Zacal jí dráždit jazykem. Už zase na vše zapomínala a odplula do toho nejsilnejšího a nejdelšího orgasmu, jaký kdy zažila.

"Do prcic," podívala se na hodinky. Ukazovaly za pet minut pul deváté. "Kam to cumím a co mi to ten chlap udelal," rekla s úsmevem a prestala pozorovat obrázek svého chlupáce na stene. "Nestihnu se obléct, " nervózne premýšlela. "No co, aspon poznám, jak snáší pozdní príchody," usmála se vlastní myšlence. Dobre vedela, že není úplne dochvilná.

Rychle pribehla ke skríni. "Žádné kalhotky, krátkou sukni a tricko bez ramínek," vybavila si Karlova slova. "Hmmm... No doufám, že se mi nestane nejaký trapas," pomyslela si a už videla, jak jí nekdo kouká pod sukni. Najednou se zarazila, na mysl ji prišel zbytek poslední konverzace s Karlem: "Jo a na bradavky si nakapej vosk z té modré svícky, zkontroluju si te!" "Ten je mazaný, chce abych sama trápila své telo," oci ji zárily, bála se kapek horkého vosku na svých nadrech, ale chtela to pro nej udelat. Je to tak ponižující zpusobovat si bolest, ale co, bylo to pro nej.


...::: Tip pro Vás: Zátka na močovou trubici :::...
Sexshop Sexujte.cz


"Crrr...," zvoní zvonek. Sylva zrovna byla v nejlepším: "au," kapka, "au," další. Zvonení ji vytrhlo z jiného sveta a vrátilo zpet do reality. "Ješte ne," prišlo jí na mysl, "ješte druhou." Vystrcila hlavu, ale jen hlavu, z okna. Byl to on. Pockej ješte pár minut prosím, ješte nejsem úplne hotová. Jen kývl.

Už jen s obcasným syknutím dokoncila voskování a pustila jej dovnitr. "Crr..." Zase zvoní zvonek, ale tentokrát už vedela, kdo je za dvermi. Pustila ho do bytu. Usmíval se a jeho tvár vubec neríkala co se bude dít. Sylva ale tušila, co prijde. "Urcite se nechce jenom tak projít," pomyslela si.

Místo pozdravu hned spustil: "Dnes budeš moje fena, cubicka, rozumíš?" Cubicka, sakra, co tím myslí. To ale pochopila v zápetí, když pred sebe natáhl ruku a podával jí psí obojek. Cernocerný a typicky psí. Svete div se, on to myslí vážne. Prohlížel si její nadra. "Výborne, svuj úkol si splnila." "Oblecená jsi správne a navíc ti to neskutecne sluší," ješte doplnil, políbil jí a jeho pohled spadl zpet na Sylviiny voskem zmucené kozicky. "Bolelo to?" Vyzvídal a hned si sám odpovedel: "Rozhodne. Užila sis to?" Sylva jen prikývla. "Jendu vec si musíme, Sylvicko moje, ale vyjasnit. Nesnáším nedochvilnost. Doufám, že pocítáš s tím, že ti to mé cekání neprojde jen tak. Klekni si na kolena." "To mám lézt jako po ctyrech? No ty jsi se pos...!" Ale než to dorekla, Karel ji pevne chytil za vlasy s strhnul na zem. "Auuu, vždyt mi je vytrháš." Vytáhl jezdecký bicík. Lekla se, i když jí o nem už ríkal. Bála se, že to bude moc bolet. Ale taky cítila, jak zacíná vlhnout. "Tohle se mi líbí? Sakra," rekla polohlasem. Karel se jen usmál a prejel prstem její, bez kalhotek lehce prístupnou jeskynku. "Jo, líbí se ti to," rekl se srdecným zasmáním. Plesk, první rána. Sylva zatnula zuby. Další a další. "Vždyt už musím mít zadecek cervený jako rak," pomyslela si nacež v zápetí rány ustaly.

"Takže to máme pet minut zpoždení, jaký trest navrhuješ?" "Cože? To ješte nebylo ono?" odvetila. "Ne, trest teprve prijde, tak co? Co si zasloužíš?" Sylva, s vidinou dalších ran na už tak pálící zadecek jen vyjekla: "Pet minut, pet ran." "Ty si veríš holcicko, no dobre, budu te šetrit. Pocítej." "Jedna," procedila mezi zuby, ale bolestí si málem ucurla. To nebylo poplácávání jako predtím. "Dve, tri, ctyri, pet, auuuu...." "Podekuj." "Dekuju ... pane." "Už ho mám za pána, uf," pomyslela si a rukou si hladila svuj bolavý zadecek. "Jdeme na procházku, ale nejdríve si te trošku prizdobím," ríká Karel.

Nevidela co se deje, na kolenou a Karel za ní, pohladil ji po ted už opravdu cerveném zadecku. "Au. Co to je?" "Nikdy si nevešela prádlo," chichotal se trýznitel. Cítila nekolik štípnutí a pak tlak na jednom z nejcitlivejších míst svého tela. "Kolícky jsou na kundicku, né na prádlo," pokracoval stále se smíchem. Opravdu je cítila. Tlacily. Zacala premýšlet jak se jich zbavit. Ale na to už nebyl cas, dostala k obojku i vodítko a potáhnutí ji dalo jasne najevo, že se jde ven.

Cesta po schodech byla utrpením. Kolícky se trely o stehna a strídave jí tahaly za pysky. "Jak to chodíš? Takhle chodí dámy? Takhle chodí námorníci, snaž se."

Opravdu se zacala snažit, ale když prišli ke vchodu do domu, už to nemohla vydržet: "Pane, ty kolícky moc bolí, mohl bys mi je, prosím, sundat?" Sylva cítila jak bledne a zvedá se jí žaludek. Bolelo to moc. "Dobre, kundicka už si užila dost. Slíbíš mi ale, že to budeš cvicit." "Ano, slibuju." A s tím ji zacal kolícky sundávat: "au, au, auiii," nevedela, že když je dá pryc, bude to horší než když je mela, ale bolest byla za chvíli pryc. Vlhla cím dál tím více. Vyšli ven.

Po chvilce cesty si sedli na lavicku v blízkém avšak rozlehlém parku. Z niceho nic vytáhl Karel víno. Sedeli, klábosili a pili víno. Skoro zapomnela, že je na vodítku a má obojek. Sylva najednou cítila, jak ji zacíná tlacit mocový mechýr: "Potrebuju na záchod." Ale on na to: "Tak to není pravda. Ty nepotrebuješ na záchod. Vycurej se tady." "TADY??" zhrozila se Sylva, "to nemyslíš vážne." "Musím?" dodala ješte, ale spíš jen tak pro formu, vedela, že musí, a taky chtela. Proc? Kdo ví. Pridrepla si. Hrozne se stydela, hrozne. Nejdríve si jen tak ucvrnkla, Karel se usmál. Pokracovala i když se porád stydela. "Jen at nás nikdo nevidí," hrozila se. "Neboj, vždyt jsi cubicka," na to on a se smíchem. "Hotovo, pane."

"No fuj. Ty jsi ale prasátko, takhle curat pred lidmi," škádlil Sylvu. "Tak co vlastne chce, do prcic," pomyslela si, ale hned jí to bylo jasné. Potvora, chtel jen záminku. "Tak to te budeme muset potrestat, haha." "Jo, hahaha," provokativne odpovedela Sylvicka. "Jdeme." A táhl ji za vodítko až prišli ke starým domkum. Nikdo tam nebyl, mely se bourat. Pres den si zde sice hrávají deti, ale ted tady bylo liduprázdno. "Ruce," krikl a vytáhl pouta. "To není možné, on tyhle veci sebou snad tahá porád," pomyslela si cubicka, ale poslušne natáhla ruce nacež ji pripoutal k zábradlí u schodu jednoho z domku. "Au," dostala ránu. Ale tu hned vystrídaly Karlovy zvedavé prsty. Hrál si s její už zase vlhkou kundickou. "Au." Zase jedna pres zadek. Zavrela oci. Pripadala si, že skocila do more, plavala a zacala se propadat do snu. Nevnímala nic, krome strídajících se chvil slasti a ... slasti. Ano, líbilo se jí to, vnímala hlazení i rány, neskutecne intenzivne, ale krásne moc krásne. Byl to sen. Další vlna vzrušení projela Sylviiným telem. Objala stehny zábradlí a pevne pritiskla svou vlhkou jeskynku proti tyci. Masírujíc si škeblicku vnímá rány a prsty, kterými ji obštastnuje zezadu její pán. "Ješte, ješte chvíli," už skoro kricí, buší ji v hlave, tepe ve spáncích, když najednou ...

"Dekuji, dekuji moc, pane," šeptá Sylva a zacíná vnímat. Taky to, jak ji bolí zadek. "Uf, doufám že nebudu mít modriny, ale co, ty se zahojí," dodává s úsmevem. Ve výstrihu má prsa orosená potem, težce oddychuje. Karel ji odvazuje a ríká: "Pujdeme se nekam najíst." A s tím potáhne za retízek, který koncí dvema kolícky na Sylviiných bradavkách. "Au." Úplne na tu bolest zapomnela. Tahá ji takhle pres celý park. "Muj bože, prsa úplne venku," premítala. Jestli jí takhle nekdo uvidí, hanbou se urcite propadne.

Na konci parku svítí lampa. Pohladí ji po tvári, sundá kolícky a zeptá se: "Líbilo se ti to?" Sylva jen, s nepopsatelným pohledem a pocity, prikyvuje a premýšlí co zítra bude povídat své známé. "Ty jsi taková moje milovaná cubicka."

KONEC


...::: Tip pro Vás: Zástrčka na penis 8 mm :::...
Sexshop Sexujte.cz


0 komentářů.
o mně  l  podpořte mě  l  fotografie  l  video  l  povídky  l  návody  l  odkazy  l  užitečné programy  l  návštěvní kniha  l  ICQ list  l  bazar  l  English
...::: © 2001 - 2017 Lenka Bondová :::: Hosting : IPsystems s. r. o. :::: Design © 2002 Varial :::...