Ponížená část 5. Autor: LteX

Hodnocení

Postupně jsem Petru zbavil nafukovacích pomůcek - návleků, masky a kombinézy. Transparentní prádlo jsem jí nechal. Samozřejmě včetně kalhotek s vibrátory…

"Petruško, připravil jsem ti pro odpočinek speciální postýlku - vakuovou postýlku." Tam se trošku odreaguješ a odpočineš si." Dovedl jsem ji k onomu "zařízení". Vypadalo to jako klasická postel s matrací na čtyřech nohách. Latexový vak byl na matraci natažen na pevně zabudovaném rámu. Vstupní zip byl po celé jedné boční délce. Zip byl vzduchotěsný, aby nemusel být vysavač zapnutý po celou dobu "procedury". Vakuum se pak uvnitř udrželo asi ještě hodinu po vypnutí vysavače. Ještě navíc - u tohoto lůžka bylo možné mít hlavu venku - kolem krku byla pružná těsnící manžeta. Vzhledem k tomu jsem už začal přemýšlet, jak si "pohraji" s její hlavou - vyzkoušíme třeba nějaký "extreme mask training".

"Tak si vlez dovnitř", pobídl jsem Petru, která se na latexové vakuové lůžko dívala s nedůvěrou. "Už jsi to někdy viděla?", zeptal jsem se jí. "Ne, Pane, neviděla."

"No, tak - teď to budeš moci vyzkoušet přímo na vlastní kůži. Poznáš, jak je tělo, pevně obepnuté latexem, citlivější na každý dotek a prožitek intenzivnější."

Po těchto mých slovech se neochotně začala soukat do latexového vaku. Protáhla hlavu otvorem a já zapnul zip. "Teď roztáhni nohy - do rohů postele a ruce dej nad hlavu. Tak, to je přesně ono … leží se ti pohodlně?" "Ano, Pane.", řekla Petra. Na to jsem zapnul vysavač. Místností se začalo rozléhat syčení vysávaného vzduchu, které se postupně změnilo v pískání. To přestalo až latexové vrstvy pevně obepnuly Petřino tělo. Byl to úchvatný pohled. Latex přesně kopíroval její dokonalé křivky a veškeré její vnady nádherně zdůrazňoval. Zase jsem se vzrušil. Vzápětí jsem zapnul dálkovým ovládáním vibrátory v jejích otvorech - po chvilce se Petra začala pohybovat a vrtět a z úst jí vycházely slabé vzdechy vzrušení. Teď jsem viděl, že se jí to líbí - přivírala oči a měla pootevřené rty.

Nešlo odolat - přiblížil jsem se k jejím ústům a lehce ji políbil. Ona, jakoby zapomněla, co jsem s ní před chvílí prováděl a polibek opětovala. Začal jsem ji, snad instinktivně, masírovat prsa a přitom jsem ji líbal a ona mně vše "vracela". Bylo to nádherné. Pak jsem po očku sledoval, jak se kroutí a snaží se jít vstříc "vetřelcům" v obou svých dírkách, jak chce hýbat rukama, dotknout se svého žádostivého těla. Ale latexová vrstva vakuového lůžka ji držela pevně. Zase mě to tak rozrajcovalo a potřeboval jsem si "ulevit". Vzal jsem tedy slipy s připojenou maskou pro orální sex. Maska měla jen otvory pro dýchání nosem a byla se slipy pevně spojena "latexovým tunelem" - oběť tedy nemohla nikam uhnout. Natáhnul jsem si je a obkročmo si klekl Petře před obličej. Jen se na mě stačila krátce podívat - ale i tak jsem pozoroval, že jí vzrušení z očí nezmizelo. Opatrně jsem jí nasadil masku a zapnul zip. Ani se nesnažila házet hlavou, když jsem jí zasouval svoje přirození do úst, ale i sama "mu" šla vstříc. Petra byla vzrušená na maximum. Cítil jsem, jak lačně vsála můj penis do svých úst. Chvíli úžasně olizovala špičku žaludu a chvíli zase sála a vtahovala do úst můj úd skoro až po kořen. Netrvalo dlouho a udělal jsem se Petře do úst. Slyšel jsem, jak ztěžka oddychuje - tím, že polykala moje sperma a zároveň vzrušením. Když moje vyvrcholení postupně odeznívalo, tak jí též do orgasmu zřejmě moc nechybělo, protože během několika okamžiků byla hotová taky. Sňal jsem jí masku, slezl dolů na zem a stáhl slipy s maskou. Následně jsem stáhl na minimum i oba vibrátory. Aby její vzrušení úplně neodeznělo.

"Tak, teď jsme si užili - bylo to nádherné - líbilo se ti to také, moje gumová subinko?" Na jejích rtech jsem pozoroval náznak blaženého úsměvu … "bylo to moc hezké… Pane…", špitla a krátce se mi podívala do očí. Bylo v nich uspokojení z právě proběhlého prožitku. Asi jsem jí na chviličku překvapil tím, že jsem ji nechal vyvrcholit, tak aby si to užila i ona.

"Ale teď je načase zase přistoupit k tvé gumové terapii. Zvolil jsem "extrémní trénink" pomocí masek a kukel. V lůžku zůstaneš, aby mi nemohla bránit v práci." Když jsem to dořekl - už zase na ní bylo vidět jak nastupuje strach z věcí, co na ní budu provádět.

"Pane, prosím …"

"Bohužel, bez této procedury by to veškeré mé snažení ztratilo svůj smysl. Musíš to podstoupit. A snaž se spolupracovat nebo bych musel následně zvolit nějaký nepříjemný trest."

Ani jsem nedomluvil a už zase začal natahovat k pláči. "Nebreč mi tady nebo tě opravdu budu muset potrestat", trošku jsem zvýšil hlas.

Petra se snažila nějak svůj pláč nebo spíš fňukání utlumit.

"Tak začneme", řekl jsem profesorsky a vzal kuklu s otevřeným obličejem, kterou jsem jí nasadil na hlavu. Pokračoval jsem druhou kuklou - podobnou, ale ta měla výřez pro obličej menší - pouze od obočí pod spodní ret. Petře to svým způsobem stáhlo hlavu a obličej jí z kukly jako by vystoupl a působil dojmem, že je nafouklý. Před obličej jsem jí dal zrcadlo, aby se na sebe mohla podívat. Chvíli se dívala do zrcadla, ale při pohledu na svůj obraz se zase rozplakala. V mysli měla uchovaný svůj krásný souměrný obličej, plné rty, malý nosík a krásné černé uhrančivé oči. A teď v zrcadle byl, svým způsobem, opuchlý obličej - tak jako když se dělají fotky stylu "rybí oko".

"Pane, nedělejte mi to, proč mě takhle ponižujete a mučíte …?"

Na to jsem se rozhodl jsem se jí to říct - "Nevíš, jak ses chovala předtím, než jsme se vsadili a než jsem tě dostal sem, do mé "gumové ordinace"? To sebevědomí, s jakým všude vystupuješ. Jenže to už snad ani není sebevědomí, ale spíš arogance. Ta tvá jistota sama sebou a to jak se chováš ke svému okolí. Jak, kdyby ti kolikrát nesahalo ani po kotníky. A já teď jako okolí beru sebe. Vždycky, když mi něco naznačíš, něco začneš a pak vzápětí, jako když dostanu "po koulích". Ty si myslíš, že se ti nic nemůže přihodit, že na tebe nikdo nemá. Ty jsi totiž NĚKDO. Nepřipouštíš si, že bys mohla někomu svým jednáním ublížit a nebo spíš ani by ti to nevadilo, kdybys ublížila - to je ještě horší. Takže tady, Petruško, vidíš, že na každého jednou dojde. Věřím, že už si to uvědomuješ … a jestli ne, tak ještě budeš mít spoustu času si to uvědomit, protože ještě zdaleka nekončíme.

...::: Tip pro Vás: Pštrosí šimrátko - fialové od Sportsheets :::...
Sexshop Sexujte.cz

Při pohledu na ni mně jí najednou bylo i líto. "Pane, prosím, nechte mě už být. Já se sebou zkusím něco udělat", prosila …"a vůbec, jakým právem mě tady trestáte? Vždyť to přece nemůžete - vy jste se tady sám zvolil jakýmsi vykonavatelem!", bránila se. Ta lítost po těchto slovech byla v tu ránu pryč.

Teď jsem jen poslouchal a díval se na ni - zmohla se sice na "slovní" odpor, ale její sebevědomí a hrdost byly ty tam. Když jsem nic neříkal, zkusila ještě jednou kontrovat - "Ale tohle je přece snad únos a znásilnění, vše je proti mojí vůli", vzepjala se slovně, jenže dál jsem ji pokračovat nenechal:

"Podívej, holčičko - mám to všechno natočený a nafocený a třeba z toho prvního večera, jak jsme se spolu milovali a další momenty, kde se ke mně máš, kde vše je OK. Tam to vůbec nevypadá, že se ti do "toho" nechce. Takže nikdo to nebude, tak jak ty říkáš, brát. S tím nikde neuspěješ. Spíš se nad sebou, během této "nápravy věcí", snaž zamyslet, jestli to, co jsem ti tady teď o tvým chování řekl, není pravda, kterou si nechceš přiznat."

"A dost řečí, pokračujeme!", rezolutně jsem ukončil rozhovor a Petra se usedavě rozplakala. Teď už byl její pohár bezmoci naplněn po okraj. Poznala, že prohrála…

Já jsem však měl připravena v rukávu další "gumová a latexová" esa. Proto, že bych teď skončil, nepřipadalo vůbec v úvahu. A tak, nedbaje, Petřiných slziček, jsem vzal další kuklu - ta měla otvory pro oči a místo otvoru pro nos a ústa měla vymodelované dámské přirození. A bylo vytvarované i směrem do úst. Tak jsem to Petře vtlačil do úst, usadil přes zuby a pak přetáhl kuklu přes hlavu a zavázal šněrování na zadní straně kukly. Teď přede mnou ležela žena ve vakuovém lůžku a místo obličeje měla vagínu. Když jsem Petře opět dal před obličej zrcadlo - už na něj přes slzy neviděla. Vzpínala se v latexovém sevření, a házela hlavou, jen aby se dál nemusela dívat na "svoji tvář přeměněnou v pohlaví".

"Podívej se na sebe a nerozčiluj mě!", řekl jsem klidným hlasem, který ale nepřipouštěl nějaké odmlouvání či odmítnutí splnění příkazu. Nicméně Petra zavřela oči a odmítala se na sebe podívat.

"Dobře, jak chceš! Řekla sis o to sama!", ukončil jsem snažení se zrcadlem. "Nechám tě trochu vydechnout před nástupem trestu a mezitím si na to připravím věci. A ty se taky připrav, protože v tom zůstaneš do rána! A teď je půl druhé odpoledne."

"Prosíííím, nééé! Já nechcííí! Já už nebudu odmlouvat…" vykřikovala Petra mezi záchvaty pláče…

"No, to opravdu nebudeš. To máš pravdu - nebude totiž čím odmlouvat". V tu chvíli Petra spustila téměř hysterický pláč. "Tak tohle teda poslouchat nebudu!", řekl jsem mimoděk nahlas. Vzal jsem masku ze silné 5mm gumy. Uvnitř byla ještě napevno usazená anesteziologická polomaska. Neměla žádné průzory pro oči - jen nafukovací roubík a ventil pro připojení hadice na dýchání. Nasadil jsem to Petře na hlavu, zapnul na zip a zajistil připojeným obojkem u krku. Nafoukl jsem roubík a na ventil připojil dlouhou vrapovanou hadici. Tahle kombinace bezpečně utlumila veškeré hlasové projevy mé gumové subky.

Já jsem začal s přípravami na Petřino potrestání. Vzal jsem dvě velké plechovky - byly to dvě složky pružné hmoty - něco mezi latexem a silikonem. Složky se smíchají dohromady, "oběť" se touto hustou hmotou obalí. Po chvilce je osoba uvnitř neprodyšně uzavřena v gumovém kokonu. Bez cizí pomoci se z toho nedostane. Jediným způsobem osvobození z tohoto "zábalu" je rozřezání gumové vrstvy - samozřejmě maximálně opatrně, aby nedošlo ke zranění osoby uvnitř. Dále jsem si připravil sterilní cévku a též katétr k zavedení do konečníku a sběrné vaky, které pak připojím na obě cévky. Přece jen bude delší dobu bez možnosti klasicky se "vyprázdnit".

Po všech nezbytných přípravách jsem pomohl Petře z vakuového lůžka a teď již bez všech masek - jen ta z transparentního latexu s otevřeným obličejem jí zůstala na hlavě a také bez spodního latexového prádla jsem ji položil na gynekologické křeslo a přivázal.

"Zavedu ti cévku na močení a tady ten silnější katétr do análu. Po dobu trestu totiž nebudeš mít možnost normálně jít na záchod. A tak to bude nutné provést tímto způsobem do sběrných vaků. Co se análu týká - není tam žádná tuhá strava - jenom tekutá výživa, takže všechny výkaly projdou tou hadičkou bez problémů. Když jsem ji takto "drenážoval", Petra opět - spíš vlastně už pořád - brečela. Obě hadičky jsem zajistil proti vyklouznutí nafouknutím balónku na konci každé z nich a navíc jsem je uzavřel peánem, aby se mi nezačala vyprazdňovat předčasně.

"Slez z křesla a stoupni si támhle k vyšetřovacímu lehátku." Petra prošla kolem nádoby s "podezřelou" bílou látkou. Nevím, jestli jí začalo docházet, co s ní chci provést, ale když se před lehátkem zastavila, jakoby o mém trestu teď najednou s obavami přemýšlela. Chvíli se dívala na mě a pak zase do té nádoby a i z dálky bylo vidět, že se začala třást.

Přistoupil jsem k Petře a spoutal ji u kotníků a v kolenou tenkou průhlednou latexovou páskou. Pak jsem se ujistil, že má Petra všechny vlasy bezpečně ukryty pod latexovou kuklou. Vzal jsem dvě latexové trubičky a zasunul jí je do nosu. Dál jsem vzal roubík s trubičkou na dýchání a zapnul vzadu za hlavou. Moje "oběť" bez ustání plakala, ale já jsem od svého plánu neustoupil.

"Zavři oči a pevně stiskni rty kolem roubíku, ať se ti to nedostane dovnitř." Asi ze strachu to hned bez reptání udělala.

Vzal jsem si gumové rukavice po lokty, nabral na ně onu bílou hmotu a začal jí to lít na hlavu. Postupně se jí hustá tekutina rozlévala přes hlavu, na krk a ramena. Teď už jí asi bylo jasné, co s ní chci udělat. Obaloval a pomazával jsem jí tou gumou celé tělo. Když byla obalená celá, tak jsem ji ruce přitiskl k tělu a ke stehnům a obě nohy k sobě. V několika málo okamžicích už je nemohla odtáhnout ruce od těla a nohy od sebe. Byla totálně lapená v gumě. Musel jsem ji občas přidržet, abych jí pomohl udržet rovnováhu. Postupně jsem na ni lil další a další vrstvy bílé gumové hmoty a roztíral po jejím těle. Ztratila všechny své "lidské" tvary - přede mnou stála jen jakási bílá "larva nebo kukla od nějakého obrovského motýla", která kdysi bývala dívkou.

Opatrně jsem ji položil na lehátko, které jsem před zahájením procedury obalil igelitovou fólií, abych ho neznečistil gumovou hmotou, a dokončil "proces obalování".

"Teď se nehýbej! Nebo ti to naliju i do těch dýchací trubic.", pohrozil jsem jí, kdyby chtěla udělat nějakou "nepředloženost". Samozřejmě, že bych to neudělal, ale Petra, myslím, už věřila všemu. Vyhladil a zarovnal jsem všechny nerovnosti. Obličej neměl žádný tvar - byla to "koule", ze které vedly tři trubičky. Nebyl patrný přechod od hlavy k trupu, ani její pevné poprsí nevystupovalo z hrudníku. Už nebylo vidět rozdíl mezi tělem a končetinami i prostor mezi nohama byl beze zbytku vyplněn. Celkový výsledný dojem byl dokonalý. Guma pak postupně ztuhla do svého konečného stádia. Potom jsem k lehátku připevnil boky a přes to ještě gumové popruhy, aby Petra nespadla dolů a něco se jí nestalo. Na závěr jsem obě hadičky vystupující z oblasti přirození - cévku i katétr připojil na sběrné vaky zavěšené u lehátka.

Bylo něco po čtvrté.

"Petruško - musím ještě vyřídit u tebe v práci, že vzkazuješ, aby ti nevolali na mobil, že v zahraničí to stejně brát nebudeš a navíc dovolená se protáhne. Tady "u moře" je krásně a navíc, u tebe, jako šéfové, se nikdo ptát nebude, proč si zůstala na dovolence déle. Tvoje pracovní nasazení během roku je hodně vysoké a člověk přece kvalitní odpočinek potřebuje, ne?", přiléval jsem olej do ohně a pokračoval:

"Jinak - nějak večer přijdu, abych tě zkontroloval, nakrmil a pak ráno tě z toho možná pustím. Ale to podle toho jak se budeš chovat. Takže zatím se měj, užij si to tady …" S těmito slovy jsem pomalinku odcházel z místnosti a pozoroval Petru, jak sebou hází v gumovém obalu a vydává neartikulované zvuky nebo spíš výkřiky a vřískání, které spolehlivě ztlumil roubík…

Pak už jsem ji nechal o samotě, aby mohla přemýšlet o sobě, o trestu, který si svým chováním "vykoledovala" …, ale vlastně - škodolibě jsem si pomyslel - asi bych jí tohle provedl i kdyby předtím netrucovala. Tady mi jen poskytla záminku, ale zřejmě bych si stejně v každém případě něco našel - dřív nebo později …

(… pokračování)

...::: Tip pro Vás: Bondážní lano - 7 m černé :::...
Sexshop Sexujte.cz