Wired Pussy
TS Pussy Hunters
Fucking Machines
o mně  l  podpořte mě  l  fotografie  l  video  l  povídky  l  návody  l  odkazy  l  užitečné programy  l  návštěvní kniha  l  ICQ list  l  bazar  l  English

Pergamen

část 20.

Autor: Diana

Hodnocení

1234567

Nechala jsem se vzít za levou ruku, v pravé jsem pevně třímala nůž. Posadil mě za stůl a začal servírovat. Uvařil mi těstoviny a ty smíchal se syrovou i vařenou zeleninou a tuňákem z konzervy. Bylo to vynikající. Ochotou a pozorností se mohl přerazit. Užívala jsem si to. Jeho lehounké a jakoby náhodné doteky udržovaly mé tělo v neustálém, ale příjemném napětí. Jestli si myslel, že mě svede a dostane se tak ke klíčkům od pout, byl na omylu, ale nemínila jsem mu to vymlouvat. Ať se hezky snaží. Když jsem se podívala na hodiny, bylo deset. Nechala jsem si uvařit ještě zelený čaj a odnést ho k bazénu. Tam mi došlo, že plavky mám ve svém pokoji, zamčené. Smůla. A pak mě něco napadlo.

Při svém pátrání jsem si všimla několika háků a ok ve stěnách, na některých sice visely květináče, ale o jejich prapůvodním účelu jsem si nedělala iluze. Lehla jsem si na lehátko, rukou poklepala na stolek vedle sebe a když čaj odložil, přikázala jsem mu donést židli. Díval se zvědavě, ale nic neřekl. Pozorovala jsem ho spokojenýma očima a došla k závěru, že bych si na vlastního sluhu zvykla.

„Svaž si nohy.“

„Nemám čím.“ Odsekl asi ostřeji, než měl v úmyslu. Nevěděl, co chystám a lehce ho to znervózňovalo.

„Myslím, že víš velmi dobře, kde je nejbližší provaz.“ Usadila jsem ho. V masážní místnosti nebyly jen krémy, ale i klubka, o kterých jsem si nejdřív naivně myslela, že je to šňůra na prádlo.

Vrátil se za chvíli s bílým provazem, sedl si na podlahu a začal. Nechtěla jsem se na něj dívat, ale nemohla jsem odtrhnout oči. Když byl hotov, zkontrolovala jsem to. Snad to bylo v pořádku.

„Připni si jednu ruku k tamhletomu oku.“ Dala jsem mu do ruky rozevřená pouta. Podíval se na mě a na oko na zdi a snažil se mi z očí vyčíst, co mám v plánu. Těžko se mohl něco dozvědět, protože ani já sama jsem to nevěděla úplně přesně.

A pak řekl: „Ne.“

Povytáhla jsem obočí v hraném překvapení. Vzala jsem do ruky nůž, přistoupila k němu zezadu a chtěla mu ho dát pod krk. Chtěl uhnout, ale neudržel rovnováhu a spadnul na zem. Sedla jsem si na něj, převrátila ho na břicho a dosedla mu plnou vahou na lopatky. Pod krk jsem mu zasunula nůž.

„Hele,“ pravila jsem klidně, „myslím, že oba víme, že s nožem to moc neumím. Strašně nerada bych tě pořezala tak, abys měl jizvy nebo mi tu nedejbože vykrvácel, ale co už bych mohla dělat, že? Vždyť ani nemám čím zavolat záchranku. A ani nevím, kde to vlastně jsme.“ Můj smrtelně vážný tón a zvednutí nože prozatím tupou stranou proti jeho krku ho přesvědčilo.

„Dobře.“ Vydechl.

„Hodný chlapec...“ neodpustila jsem si. Probodl mě pohledem. To pro mě bylo zadostiučinění! Nechala jsem ho vydrápat se svépomocí na nohy a zacvaknout pouta. Pak jsem si přistavila židli a dalším klubkem provazu jsem se mu snažila uvázat druhou ruku, která stále držela pouty a tím hrubým provazem k té první, k druhému oku ve zdi. Moc daleko by tím pádem levačkou nedosáhl, až mu rozvážu ruce od sebe, ale neměla jsem ponětí, čeho by byl schopen. Nevím, nakolik to pro mě bylo bezpečné, ale nakonec jsem se odhodlala mu ruce od sebe odvázat i odemknout pouta. Potřebovala jsem, aby stál čelem ke zdi a nemohl se moc otáčet. Nechal si v klidu přicvaknout zápěstí k druhému oku. Nevím, co čekal, když sveřepě zíral do zdi. Zálibně jsem si prohlédla své dílo a začala se pomalu svlékat. Za chvíli mu to nedalo a pootočil hlavu.

Velmi lituji, že jsem nemohla pořádně vidět jeho výraz, ale z toho, co jsem viděla, jsem usoudila, že je minimálně konsternován.

Když jsem byla úplně nahá, vlezla jsem pomalu do bazénu. Vždycky mi to trvá dvakrát déle než ostatním, pokud voda nemá 30 stupňů. Na něj jsem se vůbec nedívala. Plavala jsem docela dlouho a bavila se tím, jak si může ukroutit krk. Musel z toho mít chvílemi mžitky před očima. Když jsem nemohla popadnout dech, procházela jsem se po dně a těšila se pohledem na jeho postavu s pevným zadkem a rukama roztaženýma do stran. Neušlo mi, že trochu pocukával svými pouty. Když jsem se konečně rozhodla vylézt z vody, ještě chvíli jsem schválně váhala s oblečením županu. Pak jsem si sedla na lehátko a prohlížela si ho z boku. čelo měl teď opřené o chladivé dlaždice a ruce v pěst. Ten pohled mě neskutečně těšil.

Pomalu otočil hlavu a zelené oči zabodl do mých tak, že jsem to cítila až v konečcích nervů. Pousmála jsem se. Triumfálně, odtažitě, sebevědomě... Usrkla jsem čaje a pak se šla osprchovat. Když jsem si po těle roztírala krém, napadla mě další úžasná myšlenka.

Vrátila jsem se zpátky a oznámila Diatelovi, že mě namasíruje. Překvapeně zamrkal a pak kývnul. Nechal si secvaknout levé zápěstí k pravému, já jsem ho vymotala z provazů a odemkla pouta, za která ještě visel. Vzala jsem si svůj nůž a šla se položit na masážní stůl.

„Tak kde se couráš?!“ volala jsem na něj rozladěně. Chvíli mu trvalo, než se za mnou dostal. Ležela jsem nahá, ale na břiše. Vzal nějakou dózu a začal mě natírat. Jenže to nebylo vůbec příjemné. Pouta na jeho rukou mě studily a cinkaly a mě to rušilo. Zlostně jsem si přitáhla župan k tělu a posadila se.

„Přines ten provaz.“ Poslušně odhopkal k bazénu a zpátky. Vztekle jsem mu ho vzala z rukou a zasyčela: „Ruce.“ Nastavil mi secvaknutá zápěstí.

„Klekni si.“ Vyštěkla jsem netrpělivě, jako kdyby měl delší vedení. Z jeho výrazu se nedalo nic vyčíst. Ani rozladění, ani zlost, netrpělivost, natož strach. Hleděl na mě s odstupem, možná rezignací. Svázala jsem mu zápěstí, ale nějaký provaz ještě zbýval. Jen by se mi otíral o záda a rozčiloval mě. Nožem jsem konec odřízla, než se stačil Diatelo nadechnout. Vrhl na mě zlostný, ublížený pohled.

„Neboj, určitě seženeš nový, lepší.“ Chtěla jsem ho pohladit po hlavě, ale ucuknul, což mě rozesmálo. Chtěla jsem mu odemknout pouta a konečně se oddat masáži, ale on mě zarazil.

„To bych nedělal...“

Vytřeštila jsem na něj oči.

„Ne že by to bylo důležité, ale proč ne?“ ptala jsem se naprosto vyvedená z míry.

Podíval se mi do očí a hlasem tvrdým jako ocel mi řekl: „Předělej to, z tohohle bych se za chvíli dostal...“ Krve by se ve mně nedořezal.

Pomalu, mechanicky jsem ho začala rozvazovat, pak zase zavazovat a někdy mezitím se mi podařilo dovřít ústa. Ruce se mi klepaly tak, že jsem párkrát zatáhla prudčeji, než jsem chtěla. Diatelo si to užil. I když ho to nemohlo bolet, hlasitě syknul. Mohla jsem nad ním mít fyzickou převahu, ale moc měl v rukách stejně on.

Dýchala jsem tak rychle, že se mi točila hlava.

„Utáhni to pořádně.“

K mdlobám mi scházel jen krůček.

„Ještě jeden uzel.“

„Diatelo...“ mělo to být varování, ale ozvalo se jen zasténání.

„Držím se jen tak tak, andílku, takže to udělej pořádně.“ Významně se usmál. Udělala jsem konečný uzel a znovu kus provazu přebýval. Když viděl, jak sahám po noži, prosebně zaúpěl, že ten konec bude držet v zubech. Ta představa mě pobavila, ale ne dost na to, abych se aspoň částečně vzpamatovala. Potřebovala jsem být aspoň pár vteřin sama. Poslala jsem ho pro čaj a snažila se uklidnit své bušící srdce, zpomalit svůj dech a povolit napjaté svaly. Když se vrátil, trochu jsem se napila a vynadala mu, že je studený a nedobrý. Zeptal se, jestli mi má udělat nový. Odmítla jsem a natáhla se na břicho.


...::: Tip pro Vás: Kovové skřipce na bradavky s řetízkem :::...
Sexshop Sexujte.cz


Masáž nebyla sice zcela dokonalá, ale to by mohla být jedině kdybych mu rozvázala ruce. Pak by zas ovšem zmizela ta atmosféra, která se mi líbila, i když jsem místy nevěděla, co si s ní mám počít. Měl krásně teplé ruce, přitlačil tam, kde to bylo příjemné a pak se mě zas dotýkal jen konečky prstů. Nějak vycítil, kde mi jeho doteky budou vadit a kde mě naopak potěší, takže se tam zdržel. Masíroval mě tak dlouho, že už ho musely bolet záda a brnět ruce. Na chvíli si sednul, vzal do dlaní moje ruce, jemně přitlačil a nechal si je mastné prokluzovat mezi svými prsty. Vrněla jsem slastí a nejsem si vůbec jistá, jestli jen v duchu. Jeho pozornosti neušly ani moje chodidla a kotníky. Zvedla jsem se a zahalila do županu, kdybych to neudělala teď, možná bych se posléze vůbec nechtěla zvednout. On stál těsně vedle lehátka, působil netečným dojmem, ale věděla jsem, že si mě prohlíží.

„Nějak jsi se zapotil, potřeboval bys umýt.“

V očích mu zahrály veselé ohníčky. Asi si myslel, že se teď budu dotýkat já jeho.

„Rozvaž si nohy.“ Šokovalo mě, za jakou chviličku to dokázal. Já jsem pomalu nestačila dotáhnout uzel na pásku od županu. Koneckonců nemohla jsem přece čekat, že sám sebe sváže tak, aby se z toho vymotával dvě hodiny. Pro jistotu jsem mu secvakla ruce kovovými pouty, cítila jsem se víc v bezpečí. Postavila jsem ho k jiné stěně, tam, kde byla v rohu hadice. Nechtěla jsem jí tahat daleko. Ruce měl u sebe, nad hlavou a tentokrát stál zády ke stěně. Přišla jsem až těsně k němu a přejela mu dlaní po hrudi. Celý se napjal. Laskala jsem ho, hladila, vábila, otírala se o něj tváří a vlasy. Rozepnula jsem mu kalhoty, klekla si před ním a upřela na něj pohled plný pokory. Vpíjel se do mě svýma lačnýma očima a já jsem si poprvé byla téměř jistá, že vím, na co myslí. Vztáhla jsem ruce k jeho bokům a stáhla mu i slipy. Stál tam nahý, vzrušený, zcela v mé moci, což mu vůbec nevadilo. Rozhodla jsem se, že ho ještě trochu nažhavím. Všechny jeho křivky jsem objížděla dlaněmi se vzrůstající naléhavostí. Vzala jsem do ruky jeho chloubu a začala ho dráždit.

„Kde jsou klíčky od vrat a od mého auta?“ zašeptala jsem hedvábným hlasem. Na okamžik se mu napjaly svaly a pak mu potemněly oči.

„Hmm?“ ptala jsem se znovu, když mlčel. Podívala jsem se na něj. Nemusel nic říkat, odpověď jsem si přečetla v jeho tváři. Pohled upřený před sebe, čelisti stisknuté. Chtěla jsem ho postříkat hadicí, ale pak jsem si řekla, že by se mi s ní v županu špatně manipulovalo a navíc jsem byla celá mastná. Beze slova jsem se sebrala a odešla. Sledoval mě ustaraným pohledem.

Osprchovala jsem ze sebe většinu krému, převlékla se zpátky do svého prádla, jeho trika a kraťasů a došla si pro bičík, který jsem odložila na podlahu. Vracela jsem se k němu, ale vůbec jsem se na něj nedívala. Vzala jsem hadici, ze které tekla jen studená voda, nastavila proud tak akorát a postříkala mu chodidla. Nervózně přešlápnul. Když odtekla studená, začala téct ledová. Dokonalé. Pomalu jsem stříkala výš, jemu naskakovala husí kůže na nohách a čelistní svaly tuhly čím dál víc. Mě už studil prst, kterým jsem usměrňovala proud vody, ale musela jsem to vydržet.

Doufala jsem, že on se mnou takhle zacházet nikdy nebude, protože tohle bych zcela jistě nepřežila. Náhle jsem zvedla hadici od stehna až na hlavu. Nečekal to, vyprsknul vodu z úst a otočil hlavu stranou, ale stačil po mně šlehnout varovným pohledem. Asi ho to doteď bavilo. Nevadí, teď to začínalo bavit mě. Chvíli jsem ho celého kropila. Bylo to stejné jako sprchování koně. Nedělalo mi problém nasměrovat vodu přesně tam, kam jsem chtěla. Když se začal celý klepat zimou, vodu jsem vypnula. Ze země jsem zvedla jezdecký bičík, jemně si s ním pleskala o svojí dlaň a upřela na něj tázavý pohled. Pořád po něm stékaly krůpěje vody a byl na něj úžasný pohled. Jeho přirození se scvrklo do miniaturních rozměrů, měl husí kůži po celém těle, ale už se neklepal. Přemýšlela jsem, čím bych ho vyvedla z rovnováhy. Upřímně řečeno, moc se mi nechtělo ho uhodit, protože když uviděl co mám v ruce, upřel na mě pohled, ze kterého jsem měla strach. Bylo mi jasné, že jestli se ho dotknu tím nástrojem, byť nedopatřením, budu nést dříve nebo později následky a já jsem nebyla přesvědčená, že je unesu.

„Tak co, povíš mi to?“

Povzdychl si. „Myslím, že je to jedno.“

„Můžu tě ubezpečit, že mně to jedno není. Dokonce mi na tom velmi záleží.“

Ticho.

Vzala jsem hadici do ruky, ale než jsem stačila pustit vodu, přikázal mi klidně: “Polož tu hadici.“

„Tak mluv.“ Pustila jsem vodu.

„Položil jsem si včera odpoledne mobil i klíče od baráku v obýváku na polici, ale dneska jsem je tam neviděl, takže nevím, kde jsou.“

„Aha.“ Zkonstatovala jsem pochybovačně.

„říkal jsem, že je jedno, jestli ti to řeknu nebo ne, věděl jsem, že mi nebudeš věřit.“ V hlase měl něco mezi zadostiučiněním, že měl pravdu a dotčením, že mu nevěřím. „Myslím, že je má Marco. A asi má i ten mobil.“

Oběma nám najednou došlo, že by s ním mohl zavolat, kam se mu zamane. Pokud ho má a pokud ví, že ho má. Vlastně jsem mohla být ráda, že už nejsou v obýváku nějací kamarádi a necinkají v ruce náhradními klíči. Prohledávat dvěma opilcům kapsy mě nenapadlo. Rozhodla jsem se, že mu můžu věřit.

„Hm, takže můžu udělat jediné. Pořádně si to tu s tebou užít, než sem někdo dorazí, co myslíš, drahý?“ Postříkala jsem mu hlavu a hrudník.

„Dej to, kurva, pryč.“ Pobavilo mě to, za celou dobu jsem ho neslyšela mluvit sprostě.

„Byl by přeci hřích toho nevyužít, ne?“ vemlouvala jsem se mu koketně. „Strašně se mi líbí, jak ti ta voda teče po těle, jak se na něm lesknou kapičky...“ v duchu jsem žasla, protože jsem se nepoznávala.

Nevěděl, jestli to myslím vážně nebo jestli si z něj střílím. Postříkala jsem ho znovu, bavilo mě čepýřit mu peříčka.

„Ty mrcho, vypni tu vodu nebo toho budeš sakra litovat!“ ječel a snažil se uhnout.

Místností zazněl můj drzý smích. „Jak poroučíš, broučku.“ Zavrkala jsem. On se oklepal odporem nad tím oslovením a mě v tu chvíli napadla další poťouchlost.

Vodu jsem vypnula, přitáhla si před něj lehátko, sundala si kraťasy i kalhotky a položila se na záda. Pozoroval mě přimhouřenýma očima, ve kterých se zračil úžas a dost možná i zděšení. Mírně jsem roztáhla pokrčené nohy a začala se hladit po těle, občas jsem zabrousila rukou do svého klína. Nikdy bych do sebe neřekla, že budu schopná tohle před někým byť jen naznačit. Dělala jsem to pomalu, tak jak to mám ráda já. Nemusela jsem přemýšlet nad tím, jak dlouho se ještě on udrží, protože za příznivých okolností se bude muset udržet třeba do rána. To, že mám tolik času, kolik budu chtít a že ho nakonec můžu klidně zanechat svému osudu, mi dodávalo sebejistotu a prostor si to náležitě vychutnat. Užívala jsem si to, včetně jeho šokovaných, zjihlých, ba téměř prosebných pohledů. Jednou jsem vstala a opět ho osprchovala, protože se mi zdálo, že je příliš vzrušený a potřebuje zchladit. Odvrátil pohled, zatnul zuby a ruce zaťal v pěst. Neřekl ani slovo. Byl neodolatelný, když se snažil držet na uzdě svůj temperament a svoje vůdčí sklony. Když jsem sama, snažím se kontrolovat, abych nebyla hlučná, nevím proč.Teď jsem se uvolnila natolik, že mi to bylo jedno. Nakonec jsem slyšela jakoby zdálky svoje vlastní vzdechy, vylétla jsem někam hodně vysoko, prsty měla zmáčené a padla na mě ospalost. Jen jsem se stočila do klubíčka na bok a zavřela na chvíli oči.

Pokračování příště...


...::: Tip pro Vás: Pouta na krk a zápěstí Bad Kitty :::...
Sexshop Sexujte.cz


0 komentářů.
o mně  l  podpořte mě  l  fotografie  l  video  l  povídky  l  návody  l  odkazy  l  užitečné programy  l  návštěvní kniha  l  ICQ list  l  bazar  l  English
...::: © 2001 - 2017 Lenka Bondová :::: Hosting : IPsystems s. r. o. :::: Design © 2002 Varial :::...