Divine Bitches
Czech First Video
TS Pussy Hunters
o mně  l  podpořte mě  l  fotografie  l  video  l  povídky  l  návody  l  odkazy  l  užitečné programy  l  návštěvní kniha  l  ICQ list  l  bazar  l  English

Pergamen

část 15.

Autor: Diana

Hodnocení

1234567

Pak to šlo jako obvykle, Elinor byla šikovná a rychlá. Masáž mi tentokrát nedopřáli, zato oblékání nám trvalo neskutečně dlouho. Ani Elinor pořádně nevěděla, jak to na mě navrstvit, aby to pasovalo. Sama bych se do těch šatů vůbec neměla šanci obléknout. Napadlo mě, kdo mi pomůže se svlékáním, ale neměla jsem odvahu se zeptat. Mezitím se rozpadl účes, když mi několikrát přetahovala přes hlavu x kg saténu tam a zpátky poté, co přišla na to, že ještě něco patří dospoda.

Nakonec jsem stála v pokoji, vlasy vyčesané nahoru, decentně namalovaná, na krku stříbrný náhrdelník od něj, stažená korzetem tak, že hrozilo, že mi prsa při prudším nádechu vyskočí, tak tak nebyly vidět bradavky. Měla jsem pocit, že byl úmyslně o něco menší nebo s tím největším výstřihem, co šel sehnat. Zdobená širší ramínka jsem si prosadila nikoli spadlá z ramen, ale na ramenou, abych měla lepší pocit, že mi ten korzet nesjede ani o milimetr níž, než je teď. Zřejmě tentokrát nebyly instrukce tak přesné, protože to prošlo. Lahvově zelená sukně byla široká a dlouhá, byla zdobená světle zeleně vyšívanými lístky. Dokonce k tomu byly i tmavě zelené punčochy. Jen jednu dokonalou linii kotníku kazil náramek pod punčochou. Botky byly černé a na vyšším podpatku. Kombinace účinnější než svázání nohou. Sukně byla až na zem, takže jsem o ní zakopávala, pokus o běh by skončil velmi záhy políbením podlahy i kdyby se nakrásně dalo v těchto botičkách chodit rychleji než důstojně.

"Uf," vydechla Elinor, "běž dolů." Pobídla mě.

"Po schodech?" Zděsila jsem se. "Chceš mě zabít?"

"Dolů to půjde bez problémů a on tě když tak chytí."

Obrátila jsem oči v sloup.

"Být tebou už bych šla, čeká tam už docela dlouho." varovala mě Elinor, otevřela dveře a vystrčila mě z nich.

Dole pod schody stál Diatelo a byl oblečen jako by šel ze stáje, ale asi tak před pěti sty lety. Vysoké černé kožené boty, černé přiléhavé kalhoty, černou vestu a širokou bílou rozhalenou košili. Když jsem byla dva schody nad ním, lehce se mi uklonil a podal mi ruku. Dráždivě voněl. Nechápala jsem která bije, ale všechny varovné žárovičky v mé hlavě jasně svítily. Vedl mě ke dveřím do sklepa. Schodiště bylo úzké, šel první, já jsem cupitala za ním a bojovala s touhou se otočit a utéct. Otevřel jedny ze dveří, na které jsem neměla zrovna nejlepší vzpomínky a pokynul mi dovnitř.

Místnost byla zalitá světlem svíček, uprostřed byl prostřený stůl bílým ubrusem, bílým porcelánem, stříbrnými příbory a dvěma stříbrnými svícny s bílými vysokými svícemi. Ten stůl vypadal jako by přiletěl z nějakého zámku. Usadil mě zády ke svému trůnu a čelem ke kříži. Čímž bylo víceméně dáno, o čem budu celou večeři přemýšlet. Skončím v jeho posteli v patře nebo tady na kříži? Stůl vypadal také dosti bytelně.

Tady bylo příjemné chladno, nahoře už mi v těch šatech začínalo být horko. Korzet mi neumožňoval se pohodlně zhroutit, musela jsem sedět rovná jako pravítko.Hrála příjemná, taktéž historicky laděná hudba. Tahle hra byla domyšlena do nejmenších detailů. Jen mi někdo zapomněl poslat scénář. U zdi bylo několik servírovacích stolků, ale obsluha nikde.

Ujal se jí sám Diatelo, i když v podstatě jen přemístil talíře z jednoho stolu na druhý a nalil víno.

Začal si se mnou povídat, pozorně mi doléval vodu, víno a kladl přede mě vybrané lahůdky. Choval se uhlazeně jako aristokrat. Jídlo bylo výborné, jako předkrm byl zeleninový salát se zvláštně chutnající jogurtovou zálivkou, polévka - vývar s knedlíčky, které se mi rozplývaly na jazyku. Snažila jsem se si to maximálně vychutnat, ale pořád se mi honilo hlavou, proč to všechno dělá. Neměl tímhle divadlem začínat? Nemělo se tohle dvorné svádění odehrát na začátku mého pobytu tady? To bych si asi užila, ještě v blažené nevědomosti, co všechno dokáže a umí. Teď jsem se cítila zmatená, bezmocná, jako hračka v jeho rukou, která nemá ani ponětí, kam to celé směřuje. Na kříž, na stůl, do postele nebo je ještě nějaká jiná možnost, která mě nenapadla?

Opět vyměnil talíře a odklopil stříbrnou poklici - zírala jsem na hromadu snad rýže s kousky růžového masíčka a zeleným čímsi. Když jsem ochutnala, zjistila jsem, že je to rýže, taková nějaká lepší a to růžové byly patrně krevety, tu zelenou zeleninu jsem neidentifikovala, ale křupalo to. Celé to bylo naprosto bezkonkurenčně lahodné. Diatelo byl tak odzbrojujícím způsobem milý a společensky korektní bez jakýchkoli dvojsmyslných narážek, že jsem ho vůbec nepoznávala. Nemohla jsem být protivná ani jízlivá, nějak se to sem nehodilo. Když už jsem se poněkolikáté zasmála jeho vtipné poznámce, konverzaci udržoval spíš on, přišla ledová sprcha:

"Napadlo tě, jestli tě přivážu k tomu kříži?" otočil se za sebe a pak se na mě zadíval vážným pohledem.

Vidlička mi vypadla z ruky a zařinčela o talíř.

"Ne. Pane." Za celou dobu jsem ho takhle neoslovila ani jednou.

"A chceš znát odpověď?"

"Ne! Pane."

"Ano."

Zamžikala jsem očima nad jeho odpornou otevřeností. Vstala jsem tak prudce, až zařinčelo nádobí na stole.

"Fajn." Přešla jsem ke kříži a stoupla si tam tak, aby mě mohl přivázat. "Tak si posluž, ať to mám co nejrychleji za sebou." Hleděla jsem mu do očí vyzývavým pohledem. "Pane." Poslední slovo jsem vyprskla jako vzteklá kočka.


...::: Tip pro Vás: Lelo Intima Silk Blindfold Black :::...
Sexshop Sexujte.cz


On stál opřený o hranu stolu s rukama založenýma na prsou a zvědavě si mě měřil. Přivřela jsem oči, lehce zaklonila hlavu a obdařila ho lascivním pohledem pornoherečky, který by na mě osobně působil přinejhorším směšně, přinejlepším odporně a rozhodně antikoncepčně.

"Taková netrpělivost, Diano…" nesouhlasně zamlaskal a zakroutil hlavou, "Ne, ne, ne, tak rychle to nepůjde. Nečekal jsem tak dlouho jen proto, abych se tady na tebe teď vrhnul, strhal z tebe šaty a za deset minut bylo po všem."

Ale to bylo přesně to, čemu bych já dala přednost v této beznadějné situaci. Pokud bych měla na výběr.

"Chci si ještě užívat tvojí nervozitu, tvoje rozpaky, roztěkanost a zvědavost a rostoucí vzrušení."

Sesunula jsem se podél kříže na podlahu, objala jsem si rukama kolena nebo spíš záhyby saténu, zvrátila hlavu dozadu a úpěnlivě hleděla do stropu, hledajíc tam něco nebo někoho, kdo by mě mohl spasit.

Šel ke mně, sednul si na bobek, aby mi viděl do očí a tichým podmanivým hlasem pokračoval:

"Dneska budeš moje, chci tě slyšet křičet touhou, budeš - " vstával a chtěl, abych se také postavila, ale vytrhla jsem se mu a běžela ke dveřím. Kupodivu jsem se během těch pár prudších kroků nestihla zabít. S rukou na klice jsem zaváhala, protože zařval:

"Diano, vrať se!"

Vzala jsem za kliku, a dveře se nepohnuly, byly zamčené. Praštila jsem do nich zoufale dlaní.

"Vrať se." trval na svém.

Šla jsem se zpátky k němu, vyhýbala se jeho pohledu a zastavila se mimo dosah jeho paží. Jen se zasmál a šel blíž ke mně. Začala jsem couvat zase zpátky ke dveřím a nenáviděla se za tu zbabělost. Přimáčknul mě na dveře, ruce si opřel vedle mých ramen a začal zase mluvit.

"Musíš mi konečně říct, co se ti líbí, má drahá…"

"Dělej si se mnou co chceš, je mi to jedno. Pane." Odsekla jsem chladně.

"Myslíš si, že nepoznám, že se ti to líbí? Myslíš si, že to můžeš zatajit? Budeš sténat rozkoší…"

Tělem mi projel slabý záchvěv.

"Nebudu to poslouchat!!" Zakryla jsem si uši dlaněmi a zavřela oči. Začal se smát nahlas.

"Ty se nebojíš mě, ty se bojíš sama sebe."

Políbil mě na ústa. Hladově, drsně a já jsem se nebránila. Když jsem začínala být vláčná, spokojen odtrhnul své rty od mých, usadil mě zpátky na židli a opět vklouznul do role uhlazeného francouzského šlechtice. Nabídnul mi zmrzlinu s ovocem, ale odmítla jsem, neboť jsem se začínala v tom těsném korzetu dusit. Chvíli jsme si opět příjemně povídali a já jsem marně hledala pohodlnou polohu.

"Chceš povolit šněrování na tom korzetu?" ptal se, opět naprosto normálním konverzačním tónem.

Zpražila jsem ho pohoršeným pohledem.

"Chci, aby ses cítila co nejpříjemněji, kdybych tě chtěl svlíknout, neptal bych se." Odpověděl unaveně.

"Dobře." Souhlasila jsem upjatě.

Poposedla jsem si napříč na židli a nechala ho, ať dělá, co umí. Ulevilo se mi a s tou zmrzlinou už to nevypadalo tak beznadějně.

Poté, co jsme se opět bavili a jemu se povedlo vyloudit úsměv na mé tváři, klidně prohlásil:

"Myslím, že je čas, abych ti splnil tvoje přání."

Nechápala jsem. Ohlédl se a podíval se na kříž, víc říkat nemusel. Vztekle jsem se zvedla a stoupla si tam tak, jako před tím.

"Otoč se." přikázal.

Otočila jsem se, urovnala si sukně a dala ruce zase nahoru. Čučela jsem do zdi a nechala ho, aby mi připoutal ruce. Pak mi odepnul náhrdelník a místo něj mi připnul obojek. Zaťala jsem ruce v pěst a kroutila hlavou ze strany na stranu. Nee, chtěla jsem říct, ale nevyšel ze mě ani hlásek.

"Drž." Zasyčel mi vztekle u ucha.

Zarazilo mě to. Nebránila jsem se tak, abych mu mohla jakkoli ztížit to, co chtěl udělat. Dotáhnul to a pak přinesl židli a chtěl, abych si na ní klekla. Zul mi boty a pak začal vyhrabávat moje nohy ze sukně a spodniček. Látku jednoduše přichytil několika velkýma skřipcema do vlasů tak, abych měla nohy od kolen volné. Přivázal mě ještě za pas ke kříži a stehna a lýtka k židli. Pak si stoupnul těsně ke mně a políbil mě do vlasů.

"Dostaneš tři rány na chodidla."

Pokračování příště….


...::: Tip pro Vás: Svorky na bradavky s řetízkem :::...
Sexshop Sexujte.cz


0 komentářů.
o mně  l  podpořte mě  l  fotografie  l  video  l  povídky  l  návody  l  odkazy  l  užitečné programy  l  návštěvní kniha  l  ICQ list  l  bazar  l  English
...::: © 2001 - 2017 Lenka Bondová :::: Hosting : IPsystems s. r. o. :::: Design © 2002 Varial :::...