Miss část 24. Autor: neznámý

Hodnocení

Doris se i nyní při té vzpomínce otřásla. Nalila si Permont a zapálila cigaretu. "Když dovolíte, Miss, přeskočila bych nějaké časové údobí. Opravdu jsem se učila vařit v klášterní kuchyni, bylo nás tam asi sedm. Nesměly jsme se mezi sebou bavit, pouze o vaření, na to dohlíželi dva mniši. Tak jak mi opat slíbil, bratr Archibald mě učil šoustání do zadku a bratru Leopoldovi jsem musela kouřit čuráka až do vystříkání a vše jsem musela polykat, při tom mě samozřejmě navíc mrdali ještě do kundy. Jak šel čas, pomalu mi rostlo břicho, protože hned první šukání s opatem přineslo tyto výsledky. Přeřadili mě do kanceláře, kde jsem se učila vésti farní účty, ale ani těhotenství nezabránilo výuce bratrů Archibalda a Leopolda." "Kde jsi rodila?" "Přímo v klášteře, když jsem dostala porodní bolesti, odvedli mě do místnosti, kde byla na zemi rozprostřená deka a to bylo moje porodní lůžko. Ležela jsem na zemi, mniši postávali kolem a vtipkovali, zatímco já bolestmi křičela. Hned po porodu dítě odnesli, vím jen, že to byl chlapec. Mě nechali asi hodinu ležet a odpočívat na dřevěné pryčně, dali mi jenom trochu čaje na napití. Dítě jsem už nikdy neviděla. Dokud jsem měla mléko, čtyřikrát denně ke mně chodil mnich, který mi mléko odebíral. Musela jsem si vždycky kleknout na všechny čtyři, aby mi visely prsy dolů, postavil pod jeden nádobu a silným mačkáním a taháním z něj dostával mléko ven. Když vymačkal jeden prs, přesunul nádobu a totéž udělal také s druhým. Bylo to dost bolestivé, naštěstí to trvalo jen necelé dva měsíce, protože jsem mléko brzy ztratila. Porod ovšem nebránil výcviku v kouření ptáka a za měsíc už jsem musela šukat normálně." "Myslím, že jsi říkala něco o tom, že jsi viděla, jak v klášteře probíhá církevní vyšetřování či co? To by nás asi zajímalo více než to, že ti vydojovali kozy a musela jsi šukat a kouřit čuráky, nemám pravdu, dámy?" Přisvědčily jsme. Doris si zapálila, ještě se napila a spustila...

...::: Tip pro Vás: Elektrosex přilnavé elektrody :::...
Sexshop Sexujte.cz

"...Stále jsem se zabývala myšlenkou, jak se dostat z kláštera pryč. Byla jsem v něm už skoro dva roky, dávno už jsem se mohla pohybovat volně, pouze ale uvnitř, nikam jinam jsem nesměla. Kdybych se dostala na nějakou faru, našla bych už jistě způsob, jak se spojit s abatyší Violou. Odtud to bylo vyloučené. Sestry, které se učily se mnou, byly už dávno pryč, kromě jedné, která také zůstala v klášteře, dokonce i další které se učily po nás, a už se učila třetí skupina. Opat snad četl moje myšlenky. Jednou, když jsem se musela zase zapojit do orgií s ním a oběma mnichy, Archibaldem a Leopoldem, řekl: "Bratři, tahle kurva je mimořádně nadaná a bystrá. Skoro si myslím, jestli nepromýšlí, jak se dostat pryč. Domnívám se proto, že by asi bylo dobré ji vzít k příštímu církevnímu vyšetřování, aby přišla na jiné myšlenky, co říkáte?" "Otče opate, dobrá myšlenka. Jistě se poučí, až uvidí, co by ji mohlo potkat," souhlasili mniši. Zanedlouho pro mne v noci přišel jeden z mnichů. "Vstávej, děvko. Půjdeš se podívat, abys na vlastní oči viděla, jak vypadá církevní soud. Obleč si sutanu a na hlavu natáhni zde tuto kápi!" Podal mi kápi pouze s otvory pro oči a ústa. Sám měl podobnou v ruce, zřejmě pro sebe. "Uvidíš to, co čeká každého, kdo se před církevní tajný soud dostane. Nesmíš mluvit, křičet, prostě nic dělat, co by prozradilo, že jsi jeptiška. Doufám, že sutana zakryje dostatečně tvé velké kozy, v tom přítmí, kde budeš, se to snad vytratí. Jdeme!" Vedl mne chodbou a pak ještě hlouběji do podzemí, kde jsem před tím nikdy nebyla. Ve vzduchu byla cítit zatuchlina a byl dost vlhký. Asi uprostřed dlouhé chodby jsme vešly do železem okovaných dveří. Byli jsme v mučírně. Pravděpodobně se před naším příchodem odehrávaly již nějaké jiné soudy, jak jsem usoudila při výjevu, který se naskytl mému zraku hned po vstupu dovnitř.

Na řetězu se svázanýma rukama visel nějaký muž, na nohou těžká závaží, která napínala tělo. Hlavu měl pokleslou a nebyl při vědomí. Tělo neslo známky krutého výprasku, na mnoha místech se černaly spáleniny. Právě ho spouštěli dolů a musela jsem jít těsně kolem něj, do pozadí, kam mě vedl mnich. Otřásla jsem se. Cítil to, protože mě držel za paži. Ušklíbl se. "Jen se neklepej, uvidíš horší věci!" Mlčela jsem. Otřásla jsem se ze zcela jiného důvodu. Muž byl zajisté hoden politování, ale já zahlédla ve kbelíku pod jakýmsi stojanem ženské prsy! Uříznuté, plné spálenin a kdyby jeden z nich neležel bradavkou nahoru - nebo tím co kdysi bradavka byla, nikdy bych to nepoznala. Musela jsem se posadit na židli, pevně přidělanou k podlaze a pro jistotu mi pod sutanou přivázali k její trnoži ještě nohy. Přišel opat a výhrůžně mi řekl: "Ani hlásku! Mlčet a dívat se, jinak skončíš v rukách bratra Kornelia, mistra výslechu!" Nechal mě o samotě a šel se posadit ke dvěma dalším mnichům za stolem. "Dojděte pro provinilou jeptišku Aurelii!" poručil. Za malou chvíli přiváděli dva pomocníci jeptišku asi kolem třiceti let. Smýkli s ní před stůl. "Sestro Aurelie, jsi obviněna z krádeže, zpronevěry a k tomu ještě z pokusu o útěk. Obvinění podal kněz Jonathan. Co k tomu můžeš říci?" "Jsem nevinná! To všechno je výmysl!" "Chceš snad obvinit kněze ze lži?" "Neřekla jsem lež, řekla jsem výmysl. Otec Jonathan od doby, co utrpěl ten úraz, si velmi málo pamatuje. Obvinil mě z krádeže farních peněz. Z jakých, když na faře nebyla vůbec žádná hotovost, protože velebný pán všechny peníze vydal při nákupu auta, již se mu nechtělo pokaždé sedlat a zapřahat. Já od něho dostala dva prsteny a jela je zastavit k lichváři, od něj jsem měla jet na diecézi a požádat o poskytnutí úvěru pro naši farnost. Cestou jsem byla zadržena a obviněna z těchto věcí. Kdyby to byla pravda, jezdila bych na diecézi? Spíše bych se někde skryla!" "Jazyk máš břitký jako meč, hájíš se ohnivě, ale jak vím, kolem diecéze se jede také do přístavu a i tam je lichvářů dost a ještě více proradných lidí, kteří tě za peníze ukryjí a ve vhodné chvíli dopraví lodí pryč. Tvá obhajoba neobstojí, mluvíš stále stejně dokola a proto musíme užít práva útrpného, aby se tvá mysl vzpamatovala!" "Budu si stěžovat biskupovi!" Opat i dva přísedící se rozesmáli bouřlivým smíchem. "Třeba papeži, pokud k němu tvá stížnost dolehne!" Opat vstal a rozkřikl se na jeptišku: "Ty couro! Velebného pána obvinit a nám vyhrožovat udáním?! To jsi si dovolila dost! Byl jsem na pochybách, nyní ale už nejsem. Ty jsi všehoschopná flundra. Sutanu, košili a vůbec všechno dolů!" Opat zuřil, takhle jsem ho ještě neviděla. "Mistře Kornelie, pomozte jí!"

...::: Tip pro Vás: Kožený límec a vodítko :::...
Sexshop Sexujte.cz