Missčást 16.Autor: neznámý | Hodnocení    |
Poslušně jsem do krabice vše naskládala, nakonec i hodinky a náušnice. Zůstala jsem jen v podprsence, kalhotkách a na nohou si nechala boty. "Vše světské," zopakovala sestra. "Tedy i prádlo a boty!" Natáhla ke mně ruku. Otálela jsem, protože na svůj věk jsem už byla dost vyspělá a nechtělo se mi před cizími svlékat. I když to byly jeptišky. Za mnou se ozval hlas představené: "Připomínám, že jsem ti o poslušnosti říkala. Dolů s těmi nicotnými hadříky!" Uslyšela jsem zasvištění a hrozná rána přes holá záda mě vrhla kupředu. Sestry mě zachytily. Křičela jsem jako smyslů zbavená. Záda mne nesnesitelně bolela a pálila. "Mlč! Sama si za to můžeš! Dělej, svlékni to!" S pláčem jsem odkládala zbytek oblečení, pak jsem si rukama trochu přikryla svoji nahotu, dost jsem se styděla. "Neplač! Ruce slož za hlavou, za své tělo se nemusíš stydět, neboť je to dílo Boží. Bůh tomu chtěl, abys ho měla takové, jaké máš. To, že jsi zde, dokazuje, že jsi vyvolená a proto chtěl, abys vypadala tak, jak vypadáš!" Představená za mnou nyní mluvila medovými slovy.. Pojednou se ocitla přede mnou. V ruce držela několikapramenné důtky. Ach! Těmi jsem dostala tu strašnou ránu. "Ukaž, čím tě On obdařil!" Přejela mé tělo shora dolů svým zrakem. "Nešetřil na tobě, to je vidět. Dost pláče! Všechny sestry procházely stejným obřadem jako ty, já rovněž. Sestry, vezměte ji do koupelny a zbavte ji všech světských nečistot!" Jedna sestra roztáhla tmavý závěs. Objevila se sprcha, klozet a na věšácích několik nádob na klystýr. Vtáhly mě tam a k mé hrůze jedna z nich uchopila hadici od nádoby, potřela nástavec vazelínou a druhá mě mezitím donutila předklonit a rozkročit se. Ucítila jsem na análu chlad, krátké zavrtění nástavce a již do mě vniknul. V dalším okamžiku mi do útrob počala vtékat kapalina z nádoby. Cítila jsem stále větší tlak, střeva se plnila. Po spásném zabublání jsem byla vyzvána, abych se vyprázdnila. Další nálev jsem už chvilku musela držet v sobě, doba se zvyšovala s přibývajícím počtem klystýrů. Celkem pětkrát do mě vyprázdnily celý obsah. Strašlivě jsem se styděla, ale tlak ve střevech byl větší než můj stud. Nakonec jsem musela pod sprchu a před nimi se osprchovat. Na důrazné upozornění představené jsem si musela ještě jednou omýt přirození tak, že jsem před nimi musela mít nestoudně rozkročené nohy. Mytí netrvalo dlouho, podaly mi hrubý ručník, kterým jsem se osušila. Myslela jsem si, že nyní dostanu oblečení. Bohužel jsem se spletla. Přešly jsme místnost na druhou stranu, rozhrnul se další závěs a před námi se objevila prostorná hala. Nestačila jsem se ani rozhlédnout. Postrčily mě k dalšímu závěsu, kde nastalo potupné fotografování. Zepředu, z boku, zezadu. Pak zepředu rozkročená, zezadu rozkročená v hlubokém předklonu a ještě předkloněná ze strany. Vzlykala jsem, ovšem to na ně neplatilo. Po fotografování jsem se musela položit na vysokou dřevěnou lavici, nejprve na břicho.
"Sestry, prohlížejte důkladně, aby jsme měly jistotu, že nemá na sobě Satanovo znamení," nabádala představená jeptišky, které mně od hlavy k patě důkladně prohlížely tělo, dokonce mi roztáhly i hýždě a nahlížely mezi ně. Nakonec jsem se musela položit na záda a stejná prohlídka proběhla na přední straně těla. "To, co jsme viděly, je v pořádku, matko představená." "Nutno prohlédnout vše, i místa skrytá! Dorothy, natáhni ruce za hlavu!" Poslušně jsem to udělala, odpor byl zbytečný. V zápěstích mi spoutaly ruce, za pouta zahákly lanko a navinuly ho na rumpál. K mému zděšení mi nohy v kotnících uzavřely každou zvláště do těsného pouta, to samé pod koleny. Jedna ze sester počala otáčet kolem po straně stolu. Spodní část lavice která byla po délce rozpůlená, se začala rozvírat od sebe, takže pomalu, ale nezadržitelně se mi roztahovaly nohy. Nejdříve jsem prosila, ale pak už křičela, protože mě to začalo bolet. "Dost... dost... už neééé... roztrhnete měééé...!!!" "Mlč! Vydržely jiné, vydržíš také! Sestro, ještě jednu otáčku! No prosím. Popruh přes břicho a přitáhnout víc ruce!" Bylo to strašlivé, nohy jsem měla pomalu v jedné rovině. K mé hrůze mě několikrát takto vyfotografovaly. To, co mělo přijít, bylo ale o mnoho horší! Jeptišky mi začaly malými kleštěmi vytrhávat chloupky v podpaží a to samé prováděla představená na mém podbřišku. Bylo to strašlivé. Naříkala jsem, křičela a pak už přímo ječela, nic to nebylo platné. Nejstrašnější bolest přišla, když mi vytrhávaly chloupky přímo na přirození z jemné pokožky. Trvalo to velice dlouho, nedovedu to odhadnout. Ke konci jsem už jen sípala, ani křičet mi nešlo, před očima jsem měla mžitky a zase přišlo to strašně potupné fotografování. Nejdříve mně ale zbytky chloupků oholily. Taky prohlídka byla důkladná, jedna po druhé se střídaly a hledaly Satanovo znamení, dokonce mi i roztahovaly pysky a dívaly se mezi ně! "Doufám, že jsi ještě neposkvrněná panna!" Představená se na mě přísně podívala. S pláčem jsem přisvědčila. "To je dobře, ale pro jistotu se přesvědčíme! Sestry, rozevřete jí to místo hříchu!" Sestry uchopily mezi prsty moje pysky a roztáhly je, matka představená se pak mezi ně podívala a potom ještě vsunula dovnitř prst, který samozřejmě narazil na neporušenou blánu.
...::: Tip pro Vás: Kožená maska na oči :::...
Sexshop Sexujte.cz
"Máš velké štěstí, že jsi nelhala. To se nevyplácí!" Pohladila mi stehna. "Nyní dostaneš varovný trest, není to žádná křivda, ale je to proto, abys věděla, co tě čeká, pokud nebudeš absolutně poslušná. Sestry, bičíky! Vysázejte jí na vnitřní strany stehen po šesti ranách." Bylo to příšerné. Bičíky svištěly vzduchem a zařezávaly se do citlivých míst na stehnech. Řvala jsem bolestí, dokonce jsem se pomočila. Za to jsem okamžitě dostala tři strašné rány širokým páskem přes přirození. Na pokyn představené mě odpoutaly. Musely mi pomoci, sama bych se na nohou neudržela. "První setkání s novým životem máš za sebou. Poslušnost je tu na prvním místě. Tyto dvě sestry tě budou mít nadále na starost. Zatím budeš poslouchat pouze mě a je. Ostatním ale budeš prokazovat úctu! Dělej to, co je ti nařízeno. Trestáme všechny prohřešky, ale věř, že nás to bolí stejně jako tebe. Nyní tě sestry odvedou do tvé cely, dostaneš najíst a můžeš se uložit ke spánku. Zítra obdržíš bibli a modlitební knížku, aby jsi našla snadněji cestu k Pánu našemu," pokřižovala se matka představená. Sestry mě vzaly pod pažemi a pomáhaly mi jít. Samozřejmě bez oblečení. Odvedly mě do cely. Vyčerpaná a psychicky zlomená jsem seděla na palandě. Donesly mi jídlo. Ani nevím, co to bylo, mechanicky jsem se najedla a s úlevou se položila na palandu. Stehna mě bolela, přirození a podpaží pálilo, ale přesto jsem záhy usnula.
Ráno mě probudilo zarachocení dveří. Vešly obě jeptišky a k mé hrůze jedna nesla nádobu na klystýr, druhá konev na vodu. Nebylo pochyb... "Klekni na postel, prohnout, vystrčit zadek, nohy od sebe!" Povely práskaly vzduchem jako bič. Nebylo úniku. Ihned jsem dostala klystýr. Vyprázdnit jsem se musela do kbelíku v rohu, dostala jsem druhý, po něm třetí. Zbytek vody nalila do umyvadla a když jsem se po třetí dávce vyprázdnila, poručila mi, abych si ve zbytku umyla zadek. Na utření jsem dostala hrubý ručník jako předtím. Musela jsem po utření zase kleknout na palandu a ukázat jim zadek. Roztáhly mi hýždě, aby se přesvědčily, že jsem čistá. Musela jsem vzít kbelík s výkaly a jedna z jeptišek mi na chodbě ukázala, kde je ve výklenku suchý záchod. Do něj jsem obsah vylila, napustila z kohoutku vodu, vypláchla a přinesla zpět. Na chvíli jsem osaměla. Pak mi přinesly snídani - krajíček chleba a plechový hrnek čaje. To bylo vše, přesto jsem musela poděkovat a políbit jim ruce. Po snídani mě odvedly k matce představené. Měla se mnou rozhovor a po něm mě jeptišky odvedly do skromně zařízené místnosti, kde jsem se až do oběda učila z církevních knih."
"Doufám, že nám tady nebudeš recitovat modlitby," zavrčela podrážděně Miss. "Jasně jsem řekla, že takové podrobnosti nás nezajímají. Kecáš tady už půl hodiny a moc jsi toho právě neřekla. Dej si pozor, nebo budeš za chvíli zpívat jinak!" Miss ukázala na plentu, za kterou se skrývala trestnice. "Omlouvám se, Miss, ale já opravdu vynechávám, co se dá, něco ale říci musím, aby to mělo smysl. Hned se dostanu k tomu, co vás zajímá," řekla Dorothy a pokračovala...
"...To trvalo asi čtrnáct dní. Celou tu dobu jsem byla bez oděvu a spatřila jsem jenom dvě sestry, které mě měly na starost a matku představenou. Jednoho rána mě ale po snídani místo za abatyší a nebo do učebny odvedly někam dolů. Sestupovaly jsme po mnoha schodech, zřejmě zde byla sklepení. K mé strašné hrůze mě vstrčily do místnosti, která na první pohled prozrazovala svůj účel. Byla to mučírna, z poloviny zařízená jako ve středověku, z poloviny zcela moderně. Místnost byla velice rozlehlá. Uvítala nás strašná babizna. Jistě to byla také řádová sestra, ale ten zjev! Na hlavě měla kuklu, která zakrývala celý obličej, pouze oči byly vidět za dvěma otvory, pod nimi pak otvor pro nos a ústa. Do poloviny těla nahá, místo prsů se jí na hrudi pohupovaly zcvrklé pytlíky. Na opasku byl připevněn kus kůže, který vedl dolů, mezi nohama se rozšiřoval a vzadu byl opět připevněn k opasku. Celé její tělo bylo přímo poseto většími či menšími jizvami, zvláště záda. Na zadnici tvořily jizvy hluboké, různě se křížící brázdy. "Sestro Filomeno, přivádíme budoucí novicku. Potravu duše již dostala, nyní nastal čas, aby vstřebala i potravu těla," řekla jedna moje průvodkyně. Babizna k nám přistoupila a začala mi nestoudně ohmatávat prsa, při tom mručela: "Hmhm... pěkný kozičky, pěkné... hmhm... kundička bude asi ještě panenská... hmhm... sem... sem... tady se polož..." Vzala mě za ruku a táhla mě k masivnímu stolu. "Nahoru... hmhmhm... hm... pokrč nohy a roztáhni je... podívám se na tvé hříšné místo... hmhm..." Celá jsem se třásla, z části odporem, ale z větší části velkým strachem a obavami z toho, co se bude dít. Odporovat v té chvíli nemělo smysl, to jsem i v té hrůze pochopila. Baba se sklonila nad mými rozevřenými stehny, pomocí prstů jedné ruky mi rozevřela přirození a prstem druhé ruky zkoumala moji panenskou blánu... "Hmhm... jojo... co jsem říkala... hmhm... je to panenská kundička. Hohoho... ona se celá chvěje! Asi zimou, chudinka! Neboj se, za chvilku ti bude horko... hm... hmhm," skřehotala si pro sebe. "Ctihodné sestry, můžete jít. Postarám se o tu kurvu, matka abatyše bude spokojená." Najednou zněl její, hlas úplně jinak. Jeptišky pozdravily a já s ní osaměla.
...::: Tip pro Vás: Vibrující vakuová pumpa na bradavky :::...
Sexshop Sexujte.cz
