Fucking Machines
Czech First Video
TS Pussy Hunters
o mně  l  podpořte mě  l  fotografie  l  video  l  povídky  l  návody  l  odkazy  l  užitečné programy  l  návštěvní kniha  l  ICQ list  l  bazar  l  English

Jeden letni den

Autor: Zonk

Hodnocení

1234567

Mému nejmilejšímu ctenári. Budu ti povídat príbeh necudný, jenž pres všechny tvé pochybnosti jest vymyšleným a jakákoliv podobnost s osobami reálnými, at už žijícími ci zesnulými, je ciste náhodná a naprosto zámerná.

Psal se rok dva tisíce dva. Zacátek tisíciletí, nové možnosti. Civilizaci se otevíraly nové obzory. Ale zpet. Náš príbeh se odehrává v krásné maticce Praze. V malé kašne na jednom z nespocetného množství malých námestí si spokojene voda pohrávala s bublinkami vzduchu, které rozvírily nožky na okraji sedící slecny, jež si chtela alespon trošku pomoci od horka, které toho dne panovalo.

"To je ale neskutecné horko," polohlasne si pronesla v podstate pro sebe, ale presto ji slyšel opodál sedící mladík.

Ale tímto krátkým proslovem na sebe neupozornila. Byla príliš puvabná a nadmíru vyzývave oblecena, než aby ji nekdo prehlédl. Vánek si pohrával s jejími, ve slunecním svetle léta ješte zárivejšími, vlnitými vlasy. Priléhavé lesklé tricko barvy krve a krátkých rukávku ješte více podtrhávalo ženskost a nádherné krivky jejího tela, které mohl opravdu stvorit jen Buh. Od pasu dolu ji navíc zdobila krátká sukýnka, necudne a vyzývave odhalující její nohy barvy alabastru.

"Bože, proc me takhle mucíš. To léto je neskutecné." Ríkal si náš mladík. "Až se príšte budu chtít uklidnit, urcite už se nepujdu projít po meste." Pokracoval a koutkem oka pri tom sledoval nedaleko sedící bohyni. "Stejne to je jedno, tahle by si o me neoprela ani kolo." Povzdechl si a dál si cetl knihu. Poté co si precetl nekolik dalších rádek, zjistil, že už ani neví co cte. Musel na ni myslet. Nešlo odolat.

Najednou se z povzdálí ozvala rána. Slunící se Afrodita sebou trhla úlekem a neštastnou náhodou si shodila jednu se svých, na vysokých podpatcích, posazenou botu z okraje kašny a ta se žblunknutím zmizela pod vodní hladinou.

"Mladý pane," ríká. "Mladý pane." Oh, ano. Skutecne mluvila na nej. "Co se to deje?" Ptal se sám sebe. "Mluví opravdu ke me?" Opatrne premýšlel a ujištoval se, že za ním nikdo nestojí. "Ano paní?" Odpovedel tedy. "Slecna, prosím, zatím slecna." Odvetila mu s potmešilým úsmevem na tvári. "Stala se mi drobná nehoda, myslíte, že byste mi mohl pomoct?" Ona na to a pomalu se celá otocila a spíše než slezla, sesunula se z kašny s drobným, ale chteným faux pas. Její krátká sukne se tímto stala ješte kratší a v letním slunci jeho zrak okamžite sklouznul na jih od rovníku. "Sakra, kam to koukám," zhrozil se a okamžite zvedl oci zpet k jejím, které si mimochodem s predchozím pohledem vubec nezadaly. Všimla si toho. S úsmevem na tvári, jejíž krásu, perfektne tvarované rty, oci jako dve studánky a vším, ceho si predtím nevšiml, pokracovala: "Mladý pane, spadla mi do fontánky bota, mohl byste mi prosím pomoct?"

Málem se o nej pokoušely mdloby: "Samozrejme," prekotne vyrazil a málem zakopnul, když se zvedal. Doklopýtal ke kašne a už po ceste mu sdelovala: "Jsem Martina." Všiml si, jak si ho merí pohledem.

"Koukneme se na zajícka," rekla si v duchu. A usmála se vlastní myšlence. Vypadal k svetu. Štíhlý, zadní partie se mu klenuly jako podle šablony. Vypadal zmatene, hodne zmatene. "Neboj, nekoušu," dodávala mu kuráž s neustále se menícím a jeho nejistotu ješte více podporujícím výrazem.

"Jsem Petr, paní, tedy slecno, omlouvám se." Vyhrkl. A tlacil se ke kašne. Plácla ho pres zadek. "Ne tak zhurta, at se mi neutopíš," usmála se. Petrovi se v ocích zrcadlila nejistota, stud, vzrušení a buh ví co ješte. Vyhrnul si jeansy, aby mohl lovit suchou nohou a koutkem oka videl, jak ho Martina sleduje. Prohlížela si ho jako, jako ... jako objekt. Ano jako objekt. Už o tom nepochyboval. "Tohle se mi už nikdy nestane, budu tedy hrát její hru." Rekl si v duchu, otocil hlavu a opetoval úsmev.

Skocil do vody a po chvilce hledání vítezoslavne vykrikl: "Mám ji." "Co? Jo botu," ona na to. "Dekuji," dodala ješte a políbila ho na tvár.

"Co bude ted," ríkal si Petr, "ted to nesmím zbabrat." Otocil se k Martine a se špatne skrývanou nejistotou ríká: "Tahle bota je opravdu vlhká, mohli bychom ji u me usušit" a neobratne na ni mrknul.

Najednou cítil, jak ho pevne chytla za zadek a stiskla. Cítil její horký dech na krku. "Tohle ani nezkoušej zlatícko, boty si suším zásadne u sebe doma, ale téhle zmácené se ani nedotknu, hezky mi ji odneseš domu, jasné," pomalu a pevným hlasem mu šeptala do ucha.

Petr úplne roztál, nebyl schopen slova, nebyl schopen odporu. Jen vedel, že proste musí. Rekl si, že bude hrát její hru, tak to dodrží. Jenom doufal a v duchu se modlil, aby na nej nekde za rohem nevyskocila banda chlápku s ne tak prekrásnou tvárickou jako ta Martinina. Ale nemohl se ubránit, bylo to silnejší než on. Vždycky racionálne premýšlející Petr byl zmatený, ale nemohl si pomoct. "Ano paní, tedy slecno, samozrejme."

Stiskla mu zadek ješte více, nemohl uverit, že se v tak nežném stvorení najde tolik síly. Kousla ho do ucha a poté výhružne zašeptala: "Paní. Ted jsem paní, jasné? Je to jasné?" "Ano, ano paní," potichu odvetil Petr.

Bydlela od námestí kousek. Šli asi tak tri minuty a oba celou cestu mlceli. Martina se nadechla a pootevrela ústa, hned je však zase zavrela, s drobným úšklebkem zracícím nejspíš opovržení se usmála, plácla Petra po zadku, tentokráte silneji, mnohem silneji, až ho to prekvapilo, a ukázala mu na domovní dvere po levé strane úzké ulicky, do které pred cílí vkrocili. "Kde to jsme," zeptal se Petr nacež odpovedí mu byl polícek, Martina znova ukázala na dvere a dodala ješte výhružnejším tónem: "Nikdo ti nedovolil mluvit, nebo snad ano? Nepamatuji se, že bych ti to dovolila." "Ne, nedovolila." "Paní," krikla, ovšem dostatecne potichu, aby to neznepokojilo kolemjdoucí ani Petra, nechtela ho vystrašit, líbil se jí. Tón hlasu stacil, aby vyjádril presne to co chtela, nepotrebovala zvyšovat hlas. "Nedovolila. Paní," pronesl už mezi dvermi domu a trochu zmatene se rozhlížel po vnitrku domu s cílem ... s cílem najít cíl. "Hned ty první dvere vpravo," rekla Martina, když videla, jak zmatene kouká.

Poslušne cekal až odemkne a vešel dovnitr. V malé predsíni se na príkaz zul a šel za prstem své paní, která ukazovala na další dvere se slovy: "Bež támhle a až prijdu za tebou, opovaž se mít neco na sobe." A usmála se na nej tak, jak to ješte nevidel. Cítil jak ho premáhá vzrušení.

Martina pockala, až se za Petrem zavrely dvere. Zouvat si nemela co, jelikož šla celou cestu bosky, úplne na to zapomnela. Zaslechla šramot v pokoji, kam poslala Petra, ješte jednou se koukla na dvere a s podivným výrazem ve tvári k nim pristoupila a otocila klíckem v zámku. Otevrela dvere po pravici. Byla to koupelna. Bleskove se osprchovala, utrela a oblékla se do bílého froté županu a zmizela v otevrených dverích naproti koupelne s úmyslem hezky se pripravit na návštevu.


...::: Tip pro Vás: Bič s 18 provazy :::...
Sexshop Sexujte.cz


Petr za sebou zavrel dvere pokoje a jelikož zacínal být neskutecne vzrušený, bez meškání zacal plnit príkaz a sundávat ze sebe všechno oblecení. Najednou slyšel šramocení v zámku. Hrklo v nem a telem mu projel strach a vzrušení, jaké nikdy necítil. "Ted jsem úplne v pasti," ríkal si polohlasne. Je to porád jenom krehká žena, až sem prijde, muže utéct. "Nahý," uvedomil si. Ale neco mu ríkalo, že delá správne.

Sedel na posteli tak, jak ho vymodeloval stvoritel. Lehnul si. Chvíli slyšel sprchu, ta ho uklidnovala, prece jen byl zamcený v cizím pokoji v byte cizí ženy, nevedel, co se bude dít, ale pak, ticho. Jen z venku doléhaly hlasy kolemjoucích lidí slité do jakési podivné symfonie velkomesta. Nekonecne se táhnoucí cas nechával prostor k plnému rozvinutí strachu, který už prekonal i vzrušení a chtíc, který ho tady v podstate prilákal. Najednou sebou trhnul. Opet ten šramot v zámku. Dvere se otevrely. Vešla bohyne.

Pohled který se Petrovi naskytnul ho prekvapil. Opravdu by nebylo namíste jakékoliv jiné slovo. Prekvapil. Videl neco, co v živote nevidel, necekal a ani netušil.

Byla opravdu nádherná, štíhlá, dokonale ženské tvary. To co ho prekvapilo nebylo ani to, že je oblecená, ale to jak. Mela na sobe cerné, dokonale priléhavé body, svázané provokativním korzetem na šnerování, který ji delal ješte štíhlejší. Na nohou mela cerné puncochy, a na rukou dlouhé rukavice skoro až k ramenum. Všechno to podtrhovaly zvláštní boty na vysokých podpatcích, které Petr v živote nevidel a které Martinu delaly tak o pet centimetru vyšší než jeho. Všechno to bylo z nejakého podivného materiálu. Byl velmi lesklý a dokonale obepínal její pevné telo. Nebyla to nejaká normální látka.

Bravurne proplula na vysokých podpatcích pokojem, prikrocila k nemu. Pohladila ho po tvári jezdeckým bicíkem, kterého si predtím nevšiml, nejspíš proto, že ho mela schovaný za zády. "Koukám že ses snažil, aby jsi me nenaštval. To ti chválím i ponožky jsi si sundal, hodný." Najednou si Petr uvedomil, že má za zády ješte jednu ruku.

Plácla ho bicíkem pres stehno. Petr nadskocil, ale spíše se leknul, než že by to bolelo. "Nevím, nevím, jestli bys mel tohle videt, mohl by jsi mi utéct," usmála se na nej zase s tím podivným výrazem ve tvári. Ted už mu bylo jasné o co jde. "Sedni si." Petr poslušne udelal, co mu Martina ríkala. "Otoc se ke me zády."

Ucítil jak mu pres oci dává pásku se slovy: "Asi bys to opravdu nemel videt." A ješte dodala: "A mel bys vedet ješte jednu vec, nesnáším, když mi do toho nekdo kecá." Uchichtla se a prikázala mu otevrít pusu. Netušil proc to chce, ale udelal to. V tu chvíli mu do pusy vklouzla gumová kulicka. Roubík, pomyslel si, trochu se lekl a se vzpomínkou na Pulp Fiction se chtel se vykroutit. "No tak, hrebecku, necukej, nebo te budu muset více krotit," rekla a porádne ho pri tom práskla bicíkem po vnitrní strane stehna, až vyjeknul bolestí. Ted už to bolelo, ale cítil jak se jeho mužská pýcha projevuje, tak si rekl, že nechá vecem volný prubeh. V tom prekvapení si ani nevšiml, že mu roubík utáhla až ho zabolela celist. Znovu vyjekl. "Hele, hele, klídek," výhružne mu sdelovala Martina. "Nebud jak z porcelánu, na to se neumírá," pronesla se smíchem. "Ruce za záda," krikla ješte. Petr byl tak prekvapený z toho, co se s ním deje, že bez premýšlení poslechl. Svázala mu necím ruce za zády. "No takhle by to nešlo, budu si te muset umýt," pokracovala Martina, "pojd se mnou." Chytla si ho kolem pasu a pohybem ruky mu naznacila, že má vstát. Neodpustila si další ránu bicíkem. Tentokrát pres zadek. Petr vyjekl. "Ješte, že jsem ti dala ten roubík, jinak bys tady hulákal jak na lesy. Pro nic. No pohni sebou do té koupelny," dodala ješte a podporila to hlasitým a rozjareným smíchem.

Koupání byl pro Petra opravdu zážitek. S páskou pres oci nic nevidel. Celé koupání trvalo asi deset minut a Martina ho pri nem strídave pleskala bicíkem pres ruzné cásti tela, nekolikrát dostal ránu dokonce pres ztoporený penis a pri tom ho obcas dráždila rukou. Nekolikrát mel skoro orgasmus, ale pokaždé, když se to blížilo, Martina všeho nechala a s chichotem ríkala: "ješte ne, to si nechám pro sebe."

Najednou vypnula vodu a osušila Petra rucníkem. "Tak pojd hrebecku, pujdeme si lehnout spolu," rekla Martina. A s dalším plesknutím bicíku ho tahala z vanny. "Rychle, rychle," ješte dodala.

V ložnici, kam si dovedla na cas slepého Petra, do nej strcila smerem k posteli a krikla: "tady si lehni." A ješte pokracovala: "Koukej, když ti sundám ten roubík, nebudeš kricet?" Petr nemel moc na výber, mel, jak se ríká, svázané ruce. Jenom potrásl hlavou na znamení, že kricet nebude. Pokusil se to i ríct, ale vyšlo z nej jen tlumené neartikulované brumlání. Nechal toho.

"Udeláš mi to jazykem, jasný," sdelovala Martina Petrovi pri tom, když mu sundávala roubík. Petr jen kýval. Lehla si vedle nej a navedla jej na správná místa. Petr se hned chytil a zacal vehementne sát Martininu svatynku. Martina zacínala vzdychat, byla vzrušená a Petr ješte víc. Najednou ho odtrhla, rychle mu znova nasadila roubík, nekolikrát ho práskla bicíkem a povalila na postel. "Chci te," kricela Martina a sedla si Petrovi svým klínem na jeho a zacali se vášnive milovat. Nekolikrát prestala, aby zabránila Petrovi dosáhnout toho, po cem toužil nejvíc a práskla ho bicíkem se slovy: "ješte ne, ješte nemám dost." Oba pak najednou vyvrcholili v silném orgasmu...

Martina na Petrovi ješte chvíli ležela a hladila ho jak rukou tak bicíkem. Poté mu sundala roubík, uvolnila oci a ruce a rekla: "Tak co, jak se ti to líbilo, lásko?" "Bylo to úchvatné milácku, miluji te, jsi skvelá," rekl Petr a plácnul Martinu pres zadek. "Ale príšte, príšte svedu já tebe, jasný klisnicko," dodal ješte. Zasmáli se a ruku v ruce se odešli osprchovat a pak, jako pokaždé, když si domluví tyhle výlety, se dlouhou dobu spolu mazlili.

KONEC


...::: Tip pro Vás: Bezdrátový přijímač Mystim Sultry Sub (kanál 2) :::...
Sexshop Sexujte.cz


Skvely pribeh

Jany

   (18.1.2009 17:11)
Rad by jsem neco podobnyho prozil ak se najde podobna slecna
|< << 1 >> >|
 | 10 | 20 | 50 | 
o mně  l  podpořte mě  l  fotografie  l  video  l  povídky  l  návody  l  odkazy  l  užitečné programy  l  návštěvní kniha  l  ICQ list  l  bazar  l  English
...::: © 2001 - 2017 Lenka Bondová :::: Hosting : IPsystems s. r. o. :::: Design © 2002 Varial :::...