Men On Edge
Czech Sauna
Sex And Submission
o mně  l  podpořte mě  l  fotografie  l  video  l  povídky  l  návody  l  odkazy  l  užitečné programy  l  návštěvní kniha  l  ICQ list  l  bazar  l  English

Křehkost a síla

část 2.

Autor: Kikina

Hodnocení

1234567

Čekal, až usne. Pak zavolal otrokyni a přikázal ji, aby pro něj okamžitě zašla, kdyby se dívka probudila.

Šel do pracovny, odkud si nechal zavolat další otrokyni, tentokrát ale tu, kterou miloval.

Přišla, uklonila se a zůstala stát s očima přivrtanýma k podlaze.

„Už jsi slyšela o tom ,že mám ve svém pokoji cizí dívku?“

„Ano, pane slyšela“.

Zdálo se mu, že to řekla trošičku žárlivě a, což ho potěšilo.

„Našel jsem ji v bezvědomí“, vysvětloval, „je to ještě dítě, a zřejmě ani nepochází z těchto krajů. Budu, budeme se o ni starat, než se uzdraví a než si tu zvykne. A pak ji naučíš našim...“, zarazil se, co když myslí moc dopředu? Co když nakonec se odtud dívka dostane?

„Ano, pane“, odpověděla. „A ta dívka pak bude vaší další otrokyní?“

Bez rozmýšlení ihned odpověděl, že ne. Ta dívka bude svobodná a on ji bude chránit. Podíval se na Katku a uviděl, že ji jeho odpověď vůbec nepotěšila.

Proto řekl, „Až tu dívku uvidíš, pochopíš“.

Teď ale nechápala. Vstal, došel k ní a pevně ji objal a políbil. Znovu se jejich jazyky spojily a on v tu chvíli na tu neznámou dívku zapomněl. Ucítil, že mu v kalhotách roste vzrušení. Začal ji pomalinku rozepínat košilku, ale pak uslyšel zaťukání.

Zaťukala ta dívka, kterou požádal o hlídání Lucky. Přišla mu oznámit, že se již probouzí. Myslel si, že se probudí až k ránu, ale i tak ho vzrušení ihned přešlo, alespoň tedy po Katce. A tak ji beze slova opustil a vydal se do ložnice.

Probudila se, celá se třásla, byla ji zima. A ještě k tomu byla v pokoji úplně sama. Přála si, aby u ni znovu byl ten muž. Bála se samoty v tomto neznámem světě. Jeho oči ji uklidňovaly, ale teď tu scházely. A do toho den úděsný chlad. Začala plakat. Bála se a chtěla domů, chtěla za maminkou. Ano, to si zrovna v tuto chvíli přála úplně nejvíce.

Otevřely se dveře a vešel on, uviděl, že pláče, bez rozmýšlení si lehl k ní na postel. Objal ji a začal šeptat.

„Možná, že už se nevrátíš, tam odkud jsi přišla, ale mohu ti přísahat, že tě budu chránit. A ty se tedy nemáš čeho bát.“

Pak nastalo ticho, už nevzlykala, ale pravidelně oddychovala, přitulil se k ní ještě silněji a i on usnul. Usnil s pocitem, že je rytíř, který musí uchránit spanilou princeznu.

Probudila se do tmy. Chvíli si myslela, že je ve svém pokoji. Potom si ale vzpomněla, kde je ve skutečnosti a znovu ji chytil strach. Bála s tmy kolem sebe a znovu se roztřásla. Jenže ucítila jeho pevné objetí a vzpomněla si na jeho konejšívá slova...usnula.

Vzbudil ho její třesk, věděl, že se asi bojí, tak ji objal. A když ucítil, že se po jeho objetí třást přestala, ujistilo ho to v tom, že ji chránit prostě musí. Nemohl se dočkat rána, toužil po jejích očích.

Ještě bylo brzy, normálně se probouzel tak o dvě hodiny později. Zvláště, když v noci nespal. A to se tuto noc často probouzel, probouzela se i ona, zřejmě smutkem a strachem.

On si ji pak pokaždé přitiskl blíže k sobě a čekal než se uklidní a znovu usne.

Večer, když se vrátil a uviděl ji plakat, oči měla ještě nešťastnější než předtím, straně si vyčítal, že ji tu nechal samotnou. Dnes už takovou chybu neudělá.

Otevřel oči a všiml si, že se ve spánku dívka překulila obličejem k němu. Díval se na nevinný skoro dětský obličej ale přitom tak smyslně ženský. Znovu na něj dopadla už známá touha, ji uchránit, chránit ji před vším, co by ji mohlo nějak ublížit.

Pořád ještě byla nahoučká, tak si nešlo nevšimnout, že ji z pokrývky vykukují dvě malá ale kulaťoučká ňadra s tmavě růžovými bradavkami. A on neodolal, ale neudělal to proto, že by se ji toužil dotýkat jako jeho milenky, ale musel, nevěděl proč, jenže to nešlo zastavit, a tak ji alespoň hřbetem ruky po jednom přejel. Jemně a rychle, aby ji neprobudil, ale i to stačilo, aby jím projela obrovská vlna. A aby zjistil, že je nějak moc teplé. Zamračil se a pohladil ji po zádech, i ta byla nepřiměřeně teplá. A tak se nakonec ještě dotkl čela. Ano, ona hořela.

Tiše a opatrně vylezl z postele, teprve nyní si všiml, že je ještě oblečený, nevadilo mu to. Zamířil ven z pokoje. Naposled se na ni podíval, zda ještě spí, nechtěl, aby se tu znova probudila sama.

Šel do kuchyně pro snídani, vodu a teplý čaj. Pak si vzpomněl, že mu tu lékař zanechal nějaké bylinky, snad pomohou. Zeptá se na ně ještě jedné své kuchařky, byla a je dobrá bylinářka, tak snad poradí. Koupil si ji před deseti lety, jako jednu ze svých prvních otrokyň, už tehdy ji mohlo táhnout na šedesát let a kdyby ji nekoupil on, zřejmě by byla zabita. Ona mu za to byla velmi oddaná.

Odmítla i milost, kterou ji nabídl. Jako stará, ale zkušená žena tušila, že by už neměla, kam jít. A ji tady nic nescházelo. Vešel do kuchyně.

„Marto“, tak se jmenovala.

„Ano, pane?“

„Vemte s sebou snídani a džbán čaje“, sám si zatím nabral teplou vodu, „A pojďte, prosím, se mnou“.

Marta tušila, že ji zřejmě vede za tou neznámou, kterou si včera přivezl. Nikdo ze služebnách nevěděl, kdo ta dívka je a kde ji pán vzal. Všem však přišlo podivné, že ji má u sebe v pokoji. Tma brával už jen Katku, svou vyvolenou, jak se jí říkalo, a to jen přes noc. A ta dívka tam je už i přes den.

Vešli do jeho komnaty. To je ještě dítě, napadlo Martu při pohledu na postel, kde ležela krásná ale mlaďoučká dívka.

Lord položil džbán s vodou na stůl, kývl na Martu, aby udělala totéž. Pak se vzdálil, co nejdále od postele s dívkou a vysvětlil Martě, co s Evkou asi je, pak ji ukázal bylinky od lékaře. A poprosil ji, aby jí z nich něco namíchala, pomohla jí.

Marta na jeho hradě byla kromě kuchařky něco jako doktor. Dokázala pomoct při mnoha bolestech a nemocích.

Vzala si tedy bylinky a začala připravovat něco, co by dívce mohlo pomoci.

„Pane, skočím pro nějaký hadr, který bychom dívce dali jako obklad na hlavu.“

„Nemusíš“, odpověděl a podal ji svůj veliký kapesník. To Martě skoro vyrazilo dech. Muselo mu na ni hodně záležet, když obětoval svůj kapesník.

„A je to, stačí už jen ji to, až se probudí, přiložit na čelo. Já ještě zajdu udělat uzdravující čaj, smím pane?“

„Ano a děkuji.“

Marta odešla. A on nevěděl, zda má dívku probudit, aby ji mohl dát obklad nebo ji nechat ležet. Nechtělo se mu ji probouzet. Spala tak pokojně a určitě nemyslela na žádné starosti. Jenže byla nemocná a taky by měla něco sníst, jemu už taky začalo kručet v žaludku.

Přistoupil k ní, odhrnul jí pramínek z čela...a pak už nevěděl, co dělat dál. Jak ji co nejlépe probudit?


...::: Tip pro Vás: Řemenové body Bad Kitty :::...
Sexshop Sexujte.cz


Dívka to vyřešila sama, když ucítila jeho dotek, otevřela oči. Nejdříve si nemohla vzpomenout, kdo je ten muž, který je tak těsně u ní. Pak si vzpomněla a usmála se na něj. On ji úsměv vrátil.

„Dobré ranko“, zašeptala a zahrabala se ještě více do deky.

„Dobré“, nějakou dobu se usmíval, potom se starostlivě zeptal, jestli ji není zima.

„Je a už od včerejška“, odpověděla tiše.

„Nooo, tak to budeš mít určitě horečku“, vzal obklad, který ležel na stole a přiložil jí ho na čelo. „Ještě přinesou čaj, který by ti měl pomoci a pak nechám přinést další pokrývku.“

„Děkuji“, řekla unaveně.

Byla velmi unavená a psychicky značně vyčerpaná, a sice se bála, ale dlouho ji nebylo vedle nějakého muže takhle příjemně.

„Nenasnídáme se?“

„Děkuji, ale hlad nemám.“ Opravdu na jídlo neměla ani pomyšlení, přála si pouze teplo.

„Měla bys jíst, ale nutit tě nebudu.“

Všiml si, že se pod přikrývkou celá chvěje. Šel tedy ke dveřím a zavolal, aby mu okamžitě přinesli nějakou přikrývku. Za minutu u dveří stála služebná, od které si ji vzal a potom se znovu vrátil k dívce. Do přikrývky ji jemně zabalil, aby na ni zbytečně odněkud netáhlo.

Pozorovala ho přitom, ale neřekla ani slovo. Za chvíli ji opravdu začalo být tepleji a pomalinku upadala do dalšího spánku.

On mezitím převzal čaj od Marty, umyl se, převlékl se do čistého. A nechal si přinést stůl ze své pracovny, aby se nemusel vzdalovat od dívky, když spí, ale mohl pracovat.

Jenže se nemohl soustředit, jeho pohled pořád zalétával k dívce, po nějaké chvíli se k pohledu přidaly i myšlenky. Začal si vybavovat její smutný úsměv, smutné oči, tělo...z ničeho nic, ji viděl před sebou nahou a šťastnou, šťastnou s ním. A pak mu zakručelo v břiše a tak začal myslet na jídlo. Vzpomněl si na snídani vedle na stolku. Tak tedy vstal a došel si pro ni.

Vzbudilo ji zavrzání, které vzniklo, když vstával od stolku.

Neotevřela oči, stále totiž byla unavená a pak chtěla chvíli sama přemýšlet o tom, že už se možná domů nikdy nevrátí a co by ji mohlo čekat s tímto mužem. Pak ale ucítila, jeho ruku ve vlasech, která ji jemně hladila. Chtěla ji chytit a přitisknout si ji k tváři a pak se znovu vyplakat jemu na ramenou, vypovídat se, svěřit mu všechny své starosti.

Aniž by otevřela oči, zeptala se, „Také si myslíte, že už tu zůstanu?“.

Překvapilo ho, že je vzhůru, snad ji nevzbudil on sám, napadlo ho, nechtěl, aby ona kvůli němu přestala odpočívat.

„Pokusíme se spolu najít způsob, jak tě odtud dostat“, odpověděl a náhle si uvědomil, že by ho mrzelo, více než mrzelo, kdyby ji už nikdy neměl spatřit. Vždyť ji pořád ještě neviděl se šťastně se usmívat.

„Je dobře, že jsi vzhůru“, řekl nakonec, „alespoň se nasnídáš. A ne, že se budeš znovu vymlouvat na to, že nemáš hlad“, dodal rozhodně.

Překvapil ji jeho rázný ton, který snad nepřipouštěl žádné odmluvy, ale měla hlad, tak se s ním nehodlala příst. Tak mu radši neodpověděla, protože souhlasit s ním nechtěla, a to i když měl pravdu. Pouze si na posteli sedla, jenže ji sjela přikrývka dolu a tím se ji odhalila ňadra. Rychle si je tedy znovu přikryla a podívala se na něj. Usmíval se. Ale když si všimnul, jejich rozpaků, které ji hnaly červeň do obličeje, řekl, „počkej chvilku“. A zamířil ke své skříni, kde vybral bílou košili, kterou pak podal dívce.

„Tady máš, abys s tolik nestyděla, akorát ti zřejmě bude o něco větší.“

Přetáhla si ji přes hlavu a opravdu ji byla o něco větší, ale ji to nevadilo. Začala si vyhrnovat rukávy, ale on ji zarazil a vyhrnul je sám.

„Musíš přece odpočívat“, řekl s úsměvem.

„Děkuji“, špitla.

Podal ji plný talíř jídla a vrchovatou sklenici čaje.

Ochutnala čaj, „Fuj, ten je hnusný“, skoro vyprskla po ochutnání a zašklebila se. A jemu poprvé nepřipadala smutná a nad něčím přemýšlející a navíc ho její úšklebek nad čajem pobavil. Sám věděl, že takové čaje jsou hnusné, ale o to více léčivé.

Zase nesnědla více jak třetinu toho, co ji nabral. A on snědl všechno.

„Měla bys víc jíst“.

„Normálně nesnídám vůbec a pak jsem toho snědla akorát, protože hlad už nemám.“

Zavolal znovu na služebné, aby si přišli pro špinavé nádobí. Přišla mladá otrokyňka, možná ještě mladší než dívka ležící na posteli.

Zvědavě si Lucku prohlížela, když sbírala nádobí. Konečně si mohla prohlídnout dívku, kterou celou noc probírali s ostatními služebnými svého pána a nemohla se dočkat, až se bude moci před nimi vytáhnout, když jim řekne, že ji už viděla. A že je skutečně velmi mladá, zřejmě stejně stará jako ona sama. Ale strašně krásná, tak nevinně krásná, i když nemá dlouhé vlasy, ale jen takové polodlouhé skoro až krátké, což je docela neobvyklé. A pak to nejdůležitější a to to, že leží v pánově posteli a na sobě má jeho košili. To bude všechny určitě zajímat ze všeho nejvíce. Když vše sebrala naposled se podívala na dívku, uklonila se pánovi a odešla.

„Kolik máte služek?“, zeptala se.

„Asi sto padesát děvčat a přes padesát mužů, plus vojáky samozřejmě. A nějaké dívky pak jsou i na mém menším hrádku. Třeba ti ho jednou ukážu“, usmál se.

„To je dost“, řekla překvapeně, tolik jich nečekala, „a platíte je dobře?“ Zeptala se, protože netušila, že to jsou otroci, tedy většina, kterým neplatí. Tak ji to musel vysvětlit.

„Cože?“, reagoval, „To myslíte vážně? Vždyť je to strašně nehumánní a nepřirozené, nemůžou tak žít svůj vlastní život.“

„Mají se u mě dobře“, reagoval poněkud podrážděně, nevěděl proč, ale před ní se styděl bavit se o takovém tématu, zvlášť když ho celkem –sjela-, „některým jsem tak zachránil život, nebo mi tak splácejí dluhy, které si nadělali. Některé jsem našel, poskytl jim přístřešek, oblékl je a dal jim teplé jídlo.“

„Našel“, zopakovala tiše a podívala se mu do očí. Když vyslovil to slovo, zapomněla na ostatní otroky, ale myslela na sebe. Ji přece také našel.

Díval se na ni. Řekla správně, že ji našel a to dokonce na svém panství.

„Ano, našel. Ale ty má otrokyně nebudeš. Včera jsem ti přece něco slíbil, slíbil jsem, že tě uchráním a pokusím se tě dostat domů.“ A i když se to náhodou nepovede, nestaneš se mou otrokyní.“

Přemýšlela nad jeho krátkým proslovem, „Proč?“, zeptala se po chvíli. „Ne, že bych chtěla být vaší otrokyní, ale říkal jste, že jste našel i jiné, takže nejsem výjimečný případ. A ty se staly vašimi otrokyněmi, proto se ptám.“

Má horečku a přesto je bystrá, napadlo ho. Ale jak ji odpovědět? Nemůže ji přece říct o své touze, o touze ji chránit a starat se o ni. O pocitu, že kdyby se jí něco stalo, tak by dokázal za to zabít viníky i nevinné.

„Jsi jiná než ostatní. A něco, nevím přesně co, by mi nedovolilo se k tobě chovat jako k otrokyni.“, to ji nakonec odpověděl.

Usmála se, on se na ni také usmál a dál už toto téma neprobírali.

Zívla a jeho její zívnutí pobavilo. „Jen hezky spinkej, musíš se vyležet z horečky“, řekl pobaveně, i když to myslel vážně.

„Už mi není taková zima, tak asi váš obklad i čaj zabírají.“

„To je samozřejmě dobře“

Chvilku se ještě oba pozorovali, ona přemýšlela o tom, proč je na ní tak hodný a on zase o tom, jak to že pocity k ní se jen prohlubují.

Pak se ji začaly klížit víčka, i když s nimi zkoušela bojovat, nedokázala to a usnula.

On se vrátil ke stolu. Pracoval asi hodinu, pak vstal a šel dívku zkontrolovat. Pořád ještě spala a bohužel pořád byla ještě horká.


...::: Tip pro Vás: Bijoux Indiscrets - Shhh Blindfold :::...
Sexshop Sexujte.cz


krása

Karaolinka

   (8.9.2010 10:16)
Už dlouho jsem nečetla něco takovýho(vlastně od chvíle co jsem dočetla povídku pergamen). Moc se těším na pokračování a asi nebudu jediná...už se moc těším na vývoj příběhu, tak doufám že nás nebudeš dlouho napínat. Přeji mnoho fantazie a inspirace

dekuji

Kikina

   (3.8.2010 21:46)
Priste si dam na chyby vetsi pozor...Minuly tyden jsem cetla Andy..a ty jsi mi ted dal komentar:-))

Hezké

tobytja

   (31.7.2010 12:14)
Kdyby se opravily pravopisné chyby (především se ti plete ji/jí a ni/ní), bylo by to dokonalé, ačkoli tam dosud nebyl žádný sex. Je to krásná povídka
|< << 1 >> >|
 | 10 | 20 | 50 | 
o mně  l  podpořte mě  l  fotografie  l  video  l  povídky  l  návody  l  odkazy  l  užitečné programy  l  návštěvní kniha  l  ICQ list  l  bazar  l  English
...::: © 2001 - 2017 Lenka Bondová :::: Hosting : IPsystems s. r. o. :::: Design © 2002 Varial :::...