Foot Worship
Czech Cabins
Hardcore Gangbang
o mně  l  podpořte mě  l  fotografie  l  video  l  povídky  l  návody  l  odkazy  l  užitečné programy  l  návštěvní kniha  l  ICQ list  l  bazar  l  English

Kostým

Autor: Frantík

Hodnocení

1234567

Jednoho dne jsem jen tak bez cílně brouzdal večerní Prahou. Bylo okolo půl osmé a příjemný večer babího léta. Někdy se rád jen tak projdu křivolakými uličkami v historickém centru. Samozřejmě raději chodím ve dvou, ale teď jsem měl nějaké špatné rozhádané období, a proto jsem vyrazil sám. Drahá polovička byla služebně na brněnském veletrhu a pro mne bylo zajímavé kochat se krásnými turistkami v centru. No na tom přeci skoro nic není, že? Kousek od Staroměstského náměstí jsem zabočil do jedné uličky, kudy normálně nechodím. Úzká tmavá ulička s průchodem podle mého spojovala dvě souběžné. Za rohem jsem objevil krámek, který měl ještě otevřeno, a u kterého mne na první pohled zaujala jeho výloha. Byla plná figurín v dámských a pánských historických kostýmech. Nade dveřmi se skvěl nápis: Výroba, půjčovna a prodej historických kostýmů.

Uviděl jsem za výlohou figurínu v nádherných modrých šatech se širokou zdobenou sukní. Tak jsem se zamyslel, jaké by to bylo, zkusit si takové šaty obléci. Vzpomněl jsem si na Piráty z Karibiku, kde měla hlavní hrdinka docela problémy s těsností korzetu. Je pravda, že jsem se čas od času zkusil obléci do dámského oblečení, ale tohle by bylo asi něco jiného. Tak jsem si vymyslel výmluvu, jak se půjdu zeptat na tyto šaty, na kolik by vyšlo jejich půjčení pro mou přítelkyni. Sice jsem nevěděl, jak to zaonačit s velikostí, ale ono to nějak dopadne.

Vstoupil jsem do obchodu s připravenou báchorkou. Po cinknutí zvonku se vynořila zpoza závěsu asi 40letá příjemná paní. Pozdravili jsme se, a já řekl, že bych se rád podíval na vystavené kostýmy. Hledal jsem nějakou cenovku, abych měl přehled, ale nikde žádná nebyla. Po chvilce se paní optala, jestli mi může nějak pomoci. Spustil jsem tedy svou připravenou báchorku o půjčení šatů pro přítelkyni. Nevím, jestli mi věřila, ale nedala na sobě nic znát. Poté co jsem se dozvěděl cenovou nabídku, docela se mi zatajil dech. Takové pálky jsem nečekal. Vysvětlila mi, že výroba kompletního kostýmu je velice nákladná. Na prodej byly šaty okolo 40 tisíc. Půjčovné dělalo přijatelnějších 999,- Kč na den, ale byla podmínka složení vysoké zálohy, podepsání smlouvy a přijmutí nejmenovaného bezpečnostního opatření. To mi vysvětlila případným poškozením a nebo zcizením šatů, ke kterým občas dochází a oni se musí bránit. Deset tisíc byla velká záloha, ale dobrodružství mne lákalo. Paní se tedy optala na velikosti mé přítelkyně. Tady jsem se trochu zarazil a začal jsem vysvětlovat, že je jen o málo nižší než já, trochu hubenější, ale v podstatě máme skoro stejnou postavu. Prý by bylo nejlepší, kdyby si má přítelkyně přišla ty šaty vyzkoušet. Pokud by byly malé, mohl by někde rupnout nějaký šev a pak by se strhávaly peníze ze zálohy. Na to jsem přikývl, ale začal jsem tvrdit, že by to potom nebylo takové překvapení a že bychom si chtěli udělat romantickou večeři. Jestli bych tedy nemohl ty šaty zkusit na sobě, protože potom by určitě skvěle padly. Paní si mne změřila metrem a řekla, že by bylo asi nejlepší zkusit kompletní oblečení. Smlouvu napíše na mne, když složím zálohu a podepíšu. Peníze jsem nechal zaplatit kartou, a zběžně přelétl smlouvu, kterou jsem rychle podepsal. Ještě mne upozornila na dlouhou dobu oblékání, ale to mne nijak netrápilo. řekl jsem jí, které šaty se mi líbí a ona mne poslala svléknout do prostorné kabinky. Svlékl jsem se do slipů a trička a těšil se na fajn zážitek. Byl jsem pevně rozhodnut šaty si na dva dny zapůjčit.

Paní vstoupila s košíkem bílého prádla a podívala se na mne. Usmála se a řekla, že by bylo určitě lepší obléci se kompletně a podala mi dvoje bílá tanga. Zatvářil jsem se rozpačitě, ale vysvětlila mi větší vhodnost bílého spodního prádla, s tím že je stejně v ceně. Ještě se zeptala na velikost podprsenky mé přítelkyně, aby mohla vybrat přesné šaty. řekl jsem velikost 85 C, o které jsem věděl, že by mi měla sedět. Když odešla, rychle jsem si oblékl oboje tanga. Jedny byly velice pružné a přilnavé a druhé poměrně stahující s vysokou břišní částí. Zkusil jsem své zařízení schovat mezi nohy, abych si to užil a vypadal jako žena.Někde jsem na netu viděl návod, prý poměrně neškodný při krátkodobém požívání, kdy se varlata zastrčí pod břišní kůži a tím pádem nikde nepřekážejí. Penis se pak stáhne mezi nohy. Kupodivu se to poměrně podařilo a nikde nic nevylézalo, až jsem byl překvapen tvarem.Sice to byl nečekaný pocit a mírný tlak v břiše, ale nic, co by se nedalo vydržet. Paní se vrátila během krátké chvilky. V rukách nesla bílou krajkovou podprsenku a papírovou krabici. Pomohla mi zapnout si podprsenku na zádech, otevřela krabici a vytáhla dvě silikonové prsní náhražky. Opatrně mi je vložila do košíčků, že prý se vytvarují samy. Pak vytáhla z krabice podivnou věc a o mne se málem pokoušely mrákoty. Byl to kovový pás cudnosti. V reakci na můj údiv řekla: " Vždyť jste přeci podepsal zabezpečovací zařízení jmenované ve smlouvě. Je to jen pro případ, aby vás to přinutilo vrátit nám šaty. Přeci jen je to jistější, než záloha, kterou leckdo obětuje."

"Ale vždyť já si je jenom zkouším, pak je bude mít přítelkyně." Mírně jsem skoro koktal.

"Smlouvu jste podepsal Vy. A nebojte, není to nic hrozného, jen taková malá pojistka. Je to klasický historický typ, dá se v tom bez problémů chodit i na toaletu."

Usmál jsem se a odsouhlasil to na zkoušku. Paní mi obepnula pas kovem a protáhla mi střední díl mezi nohami. Byl to masivní materiál, ale nebylo to zase tak moc těsné. Sice se mi to vzadu vnořilo mezi půlky, ale nezničilo mi to však mé zařízení. Vzadu mi to paní zacvakla malým zámečkem. "Tak sedí? Nikde netlačí? Alespoň budete mít opravdu dobový pocit, tehdy to ženy mívaly nasazené často. Určitě by jste ho někdy chtěl i na své paní vyzkoušet, nemám pravdu?"

Jen jsem se usmál. Paní mi podala bílé hedvábné punčochy. Problém nastal, když mi po oblečení začaly látkou prolézat chlupy na nohách. Vypadalo to hrozně.

"Ale to je ošklivé, nemyslíte? S tím by se mělo něco udělat. Momentík počkejte." A zmizela za závěsem. Během chvilky přinesla tubu depilačního krému, rukavice a ručník. " To zvládneme během chvilky, uvidíte a natřela mi bleskově nohy až ke kalhotkám. Chtěl jsem sice protestovat, ale než jsem se rozhoupal, tak už bylo pozdě. Trochu jsem se děsil, jak to vysvětlím doma. Během chvilky mi krém setřela a já měl krásně hladké nohy a zadek. Byl to docela šok.Znovu mi podala bílé punčochy. Nebyly moc pružné jako silonky, ale docela to šlo. "To víte nejsou tak realistické, přidáváme tam trochu elastanu, aby lépe seděly" podala mi vysvětlení. Na stehnech je zachytila růžovo-bílými podvazky, které mi punčochy poměrně pevně přichytily okolo stehen. Z koše vytáhla podivné oblečení. Byl to bílý korzet se šněrovačkou spojený s objemnými kalhotkami ke kolenům. Asi podle originálních střihů, kalhotky měly hodně nařasené látky vystupující z pod korzetu. Vlezl jsem do bombarďáků a paní mi nasadila korzetový díl. Měl v sobě nějaké výztuhy a moc mi neseděl. " Nebojte, to se stáhne, teď jen musíte vždy, když vám řeknu, vydechnout, a já ten korzet vždy přitáhnu." To také omdlím, jako v jednom filmu" zeptal jsem se? "Ale ne, vždyť jste kus chlapa, a v dávných dobách se to takhle nosilo. Raději mne však nezdržujte, ráda bych to stihla do zavíračky."

Postupně mne docela hodně stáhla, že jsem měl pas jako vosa. Zvláštní byl ten kontrast s kalhotkami, které mi dělaly přebytečnou látkou poměrně velký zadek holčičích tvarů. Jen při stahování horního dílu okolo prsou raději sundala podprsenku. Zděsil jsem se při tom, protože mne prsa zatahala za kůži a zůstala na místě. "To víte, ony jsou přilnavé a chvíli tam drží. Pod korzet se tehdy žádné podprsenky nenosily, takhle je to realističtější." Opravdu po stažení korzetem mi prsní náhražky udělaly odpovídající vnadné boule na hrudi. Jenže držely na kůži nějak moc dobře, ale to jsem přikládal zmačknutí korzetem.

Otočila mne a prohlásila jak mi to perfektně sedí, že bude má paní určitě nadšená. Alespoň prý budu vědět, jak se vše obléká. Díky korzetu jsem se cítil značně neohrabaně, nešlo mi moc se ohýbat. Z koše vyndala znovu korzet, tentokrát spojený s bohatě volánovou spodničkou. Tento korzet měl opět šněrování na zádech, ale neměl již žádné tvrdé výztuhy. Ke korzetu byla zevnitř přišitá košilka s raglánovými rukávy, zdobenými krajkou a v loktech stažených bavlněnou tkaničkou. Když mi toto oblečení paní nasadila, vypadal jsem naprosto úžasně. Díky košilce a jakoby zpevněným ramínkům mi vše perfektně sedělo, i když střih byl takový, že jsem měl volný celý dekolt a celá ramena. "Chvilku vydržte", řekla prodavačka a zmizela. Během okamžiku byla zpět s bílými botami. "Omlouvám, ale nemáme stylové střevíčky ve naší velikosti, tak použijeme zatím tyto." Byly to bílé střevíčky na asi 4 cm úzkém podpatku, s plnou špičkou. Potom měly plnou patu, mezitím prázdno, a pásek okolo kotníku. Takové boty se mi na ženách vždy líbily, tzv. ochočený kotník. Chtěl jsem si je zkusit obout, ale nebyl jsem schopen díky korzetům dostatečně se ohnout. To mne trochu rozladilo, ale paní mi sama nazula nejdřív pravou a pak levou botu. Vypadaly naprosto úžasně, jen jsem na takovém podpatku docela balancoval.Díky botám se přestala spodnička dotýkat země. Za chvilku paní přinesla šaty. Byly to nádherné modré šaty zdobené krajkou. Muselo se vstoupit do sukně a potom mi ta paní vytáhla celé šaty zepředu až na ramena.Opět byla střední část šatů na zašněrování. Šaty byly poměrně těžké, hodně zdobené krajkami,sukně široká, no přiznám se, že jsem si připadal jako princezna. Měl jsem stále poměrně hodně odkrytý výstřih, ve kterém se boulila umělá prsa. Jenže přechod zakrývala krajka, takže nikdo nemohl poznat, že nejsou pravá. "Á ještě moment, musíme udělat něco s hlavou, jinak vypadáte naprosto báječně. Ještě Vás ozdobíme prstýnky a náhrdelníkem, a budete naprosto dokonalá kráska." Přinesla hnědou paruku,která měla částečný tvar rozpuštěných vlasů a částečně vyčesanou do drdolu. Namazala mi vlasy nějakým gelem a perky mi přišpendlila paruku k mým vlasům. Na krk mi nasadila sametku, na ruce po dvou prstenech a po jednom náramku. "Ještě Vás trošinku nalíčím, aby bylo všechno dokonalé". "Ale to je zbytečné, vždyť vám to zabere jen spoustu času a pak si to budu zase smývat. Už takhle jsem vás jistě zdržel dlouho." Jen jsem marně dumal, jak se z toho všeho svléknu, protože všechny části byly vzadu na zavázání a já si tam nebyl schopen dosáhnout. No asi to bude nějaký fígl. Paní si mne opatrně posadila na židličku a začala mne šminkovat. Po chvíli byla hotová a pokynula mi, abych vyšel ven z kabinky a šel se podívat k velkému zrcadlu v hlavní místnosti.

Nevěřil jsem vlastním očím,. Stála tam nádherná kráska jako z filmu, útlá v pase, s obrovskou sukní a upraveným obličejem. "No, jak se vám ta změna líbí? Jste určitě naprosto spokojená. Já teď půjdu spočítat všechny položky do celkového účtu, ano?"


...::: Tip pro Vás: Skřipce na bradavky :::...
Sexshop Sexujte.cz


"Vydržte chvilku, budu hned hotová, zatím se můžete podívat po dalších šatech. Anebo, byla jste se někdy podívat v našem muzeu středověku? Vchod je o dva domy dále a celé muzeum je v podzemí." Zavrtěl jsem hlavou. " Tak pojďte se mnou, jestli chcete. Máme tady vedlejší vchod. Ale při chůzi po schodech si nezapomeňte zvednout sukně, ať nespadnete" vedla mne přes zázemí obchodu do otevřených dveří. "Jen jsem se chtěl zeptat, jak se v tomto úboru chodí na záchod?" "No je to poměrně složité, musíte počkat až tam v podzemí, je tam prostornější WC" usmála se na mne.

Za dveřmi byla chodba s točitým schodištěm klesajícím dolů. Nikdy jsem si nedovedl představit, jak je složité chodit v podpatcích a v dlouhé sukni, přes kterou si člověk nevidí na nohy, po schodech. Na konci schodiště byly dřevěné dveře jako do nějakých katakomb. Paní je odemkla a pokynula mi dál. Opatrně jsem vstoupil a dával si pozor, aby je za mnou nechtěla zabouchnout. Ona však vešla za mnou a teprve teď zevnitř otočila klíčem. " Víte, že ve středověku byl hrozný hřích převlékat se za ženu? Dokonce se to rovnalo čarodějnictví. Představte si, jaké v té době měli kruté tresty" začala hlasitě vyprávět. Nějak se mi přestalo líbit a tak jsem pronesl, že už musím odejít, tak by mi mohla pomoci dostat se z toho oblečení, abych mohl zaplatit.

"Drž hubu děvko, kdo se tě na něco ptal? Od teď dostaneš za každé nepovolené slovo ránu bičem, je ti to jasné?! Same, pojď sem, máme tu vězeňkyni" nepříjemně zařvala. Jen jsem vyvalil oči na chlapa, který se vynořil z kouta. Takový trošku namakaný kulturista v umouněných kalhotách, kožené zástěře a červené kápi přes hlavu.

"Tak panenka zlobila? No to napravíme, inkvizitor tu bude za chvíli" zavrčel hlubokým hlasem. Chytil mne za ruku a smýknul mnou na kolena. Lehce jsem ztratil balanc, jelikož na podpatcích se bojovat nedá. A poznal jsem, že mi bude chybět i vzduch, který mi z plic vytlačují korzety. Ruku mi položil na kovadlinu stojící na zemi. Než jsem se nadál, měl jsem na ruce nasazený okov, do jehož zámku praštil kladivem položeným vedle. Popadl mne za druhou ruku a ta skončila stejně. Na obou rukách jsem měl okovy se zanýtovanými zámky. řetěz mezi rukama byl tak třicet cm dlouhý a poměrně tlustý. Zezadu mne chytla ta ženská pod krkem loktem a zvrátila mi hlavu dozadu "Nasaď jí hrušku, ať neřve" zavrčela na toho obra. Ten se otočil a v jeho rukách se objevila má noční můra. Už jsem ten nástroj viděl na nějakém hradě v mučírně. Byla to jakoby přilba z několika prutů železa. Na boku byla rozevřená na dvě poloviny V podstatě to byl kruh kolem krku, kolem hlavy v oblasti úst, kolem čela, spojený na výšku dalšími pruhy železa. Z části která měla přijít přes mou pusu, vystupovalo něco velkého oválného dovnitř. Tím zakloněním mi pootevřeli pusu a tu příšernost mi tam vecpali. Rychle zavřeli zadní část přilby na prvém boku hlavy, cukli mi hlavou ke kovadlině a ozvala se hrozná rána. Myslel jsem, že mi praskne bubínek. Oni tu přilbu také snýtovali. Otočili mi hlavou a na část zakrývající má ústa nasadili nějakou kliku. Párkrát s ní zatočili a já měl pocit, že mi roztrhnou pusu. Ta věc uvnitř se nějakým způsobem rozevřela, málem mi vykloubila čelisti a zaryla se do patra. Zahuhlal jsem bolestí, ale oni se jen začali smát a sundali tu kliku. Teď mne pustili a vyzývavě ne mne koukali. "Chtěla jsi si užít středověku, tak teď ho budeš mít v plné parádě. Tahle kobka je dvacet metrů pod zemí a nikdo tě neuslyší, ani kdybys mohla mluvit. Ale to odsouzenkyně stejně nesmějí." vysmála se mi ta dříve zdánlivě milá pani. " Tak teď tě teprve upravíme jako děvku, to uvidíš". Chytli mne za nohy a na obě mi také přinýtovali okovy s asi půl metru dlouhým řetězem. Okovy byly hodně masivní a asi pravé, žádné náhražky ze sex salónů. Chůze nebo pohyb rukou měl hned za následek bolestivé rozdírání kůže. Byl jsem poměrně značně zděšený. Kam jsem se to dostal?

"Nasaď jí housle, ať se moc necuká" dostal pokyn ten svalovec. Odněkud vytáhl podivnou dřevěnou věc ve tvaru houslí, uprostřed byly v řadě tři otvory. Celé se to rozevřelo na dvě části a chlapík mi to přitiskl velkým otvorem na krk, poté mne vzal za ruce a ty mi vpravil do zbývajících dvou otvorů, načež mne spoutal připojením druhé části a zacvaknutím zámku na mém zátylku. Celé to bylo jako masivní dřevěný obojek a ruce jsem měl pevně uchycené ve dvou menších otvorech, levou ruku před pravou. Celé zařízení bylo po stranách okováno a bylo i značně těžké. Úplně jsem propadl beznaději. Byl jsem naprosto bezmocný a spoutaný značně nepohodlně. Posadili mne v této pozici do dřevěného okovaného křesla. Hrozně jsem se lekl, aby nebylo také mučící. Měl jsem ve své představivosti vidinu křesla s vyjíždějícími ostny. Brrr. Zatím jsem se jen nepohodlně usadil a k opěradlu křesla mi byly uchyceny vzadu nějakým způsobem ty "housle". Nemohl jsem vůbec pohnout hlavou. Ta žena přinesla odněkud skleněnou krabičku a vytáhla z ní velkou jehlu. "Tak si představuji, co bychom mohli této děvce všechno probodnout, viď?" vysmála se mi do obličeje. Chlap mne chytil za hlavu a žena mi bleskurychle probodla jedno ucho za druhým. Bolelo to jako čert a já se strachoval infekce. Vytáhla odněkud velké náušnice ve tvaru kruhu a vetkla mi je do uší. Docela to bolelo a i nezvyklý tah za lalůčky nebyl zrovna příjemný. "Nebylo to tak hrozné, že ne? Je to úžasný pocit mít takovouhle holku ve své moci a dělat si s ní, co nás zrovna napadne. Kdybychom nebyli ve středověku, mohli bychom ti dát na hlavu třeba igelitový pytlík a koukat, jak budeš koulet očima a ten igelit ti bude zalézat do pusy i nosu." Nevěřícně jsem strnul. "To přeci nemůžou, sakra, vždyť oni mne mohou i zabít a já s tím nic neudělám" letělo mi hlavou. "Ale neboj, to přijde až později, nejdřív si s tebou trochu užijeme."

"Tak jak se ti líbí být jen slabou ženou a být každému k dispozici. V historii si lidi na emancipaci moc nehráli, víš? No a ty sis to přeci chtěl užít, tak co. Nejlepší je, že jsi si tohle všechno na sebe oblékl zcela dobrovolně a dokonce jsi nám podepsal smlouvu, že nás nebudeš za nic, co by se ti tady mohlo stát, žalovat. Doba inkvizice je sice již trochu pryč, ale ty jsi vlastně ďábel, když se převlékáš za ženy a jako takový jsi postrach všech normálních lidí. S takovým se musí jednat ještě hůř než s čarodějnicemi." Takový proslov mne zrovna nenadchl a nedodal mi moc sebevědomí. Byl jsem neskutečně bezmocný, pouta byla moc pevná a nezdolná, oblečení mne stahovalo a omezovalo v pohybu a ta kovová klec na hlavě byla úplně nejhorší. A pomyšlení na igelit na hlavě mne úplně odrovnávalo. Než se celá situace takto zvrtla, hodně se mi ten kostým líbil, i za tu horentní sumu. Bylo to docela vzrušující. Ale takhle ...?

Uvolnili mi uchycení houslí ke křeslu a ten chlap mne chytil za podpaždí a smýknul se mnou silou k podivné lavici. Byla to dřevěná lavice asi metr a půl dlouhá přikovaná k podlaze. V přední části měla čtyři vystupující dřevěné kůly směřující nahoru, asi 20 cm vysoké a na nich bylo nějaké řemení. "Sedni si na lavici obkročmo a nohy strč mezi ty kůly, nebo tě tam narvu sám." Dostal jsem milý pokyn. Jenže já toho pod sebou moc neviděl přes ty dřevěné housle. Nadzvedl mi ve předu sukni a já se málem složil, jelikož se mi zadrhl řetěz od spoutaných nohou za nohy lavice. Nepříjemně jsem dopadl rozkrokem přesně mezi ty kůly a stehna se mi tam bolestně zapasovaly. Ucítil jsem značnou bolest v přirození, jelikož tato hračka byla dělaná asi na ženy a ne na chlapy. Cítil jsem jak mám pokrčené nohy a řetěz mi táhne kotníky dozadu, jak pevně držel za přikované nohy lavice. Sám bych se z této pozice nemohl ani hnout. Ta žena mi podržela zvednutou sukni a chlap mi řemeny přivázal stehna k těm dřevěným kůlům. Pak mi sukni hezky urovnali a hrubě mne předklonili, až jsem si lehl na břicho na té lavici. Bylo mi divné, že jsem se mohl předklonit tak hluboko s rukama před hlavou, protože mi lavice připadala delší, ale rychle jsem to pochopil. Mezi lokty se mi napasovala sklopená část lavice, která zacvakla do nějakého zámku a tím mi znemožnili jakýkoli pohyb. Byla to velmi nepříjemná poloha. A hlavně jsem nemohl dělat ale vůbec nic. Ze předu přistrčili nějakou konstrukci k mé hlavě. Krve by se mne v té chvíli nedořezali. Alespoň si myslím. Byla to konstrukce gilotiny. Neviděl jsem sice nahoru, ale stačilo mi to. Hlava mi zapadla do vybrání ve dřevě, které bylo napříč a vrchní kus mi přiklopily ze shora. Asi to bylo podobné pranýři, ale bez děr na ruce. Dřevo bylo v místě krku ztenčené, ale stejně mi to bolestivě zatlačilo housle do ramen. Pod sebou jsem viděl jen dřevěný džber na zachycení useknuté hlavy špinavý od krve. Dokonce to i páchlo čerstvou krví.

"Přece mi neuseknou hlavu? To není možné" honilo se mi mou hlavou, v té době ještě usazenou na krku. Chtěl jsem se nějak pohnout, ale mimo pohybu prsty na rukou jsem nezvládnul vůbec nic. " Víš co bylo poměrně dobrým přesvědčovacím prostředkem?" ozvalo se na nade mnou. "Pálení žhavým železem, nevím proč to není teď povoleno." Před očima se mi objevil žhavý kus cejchovadla na krávy a ucítil jsem to horko z něj sálající na obličeji. Cítil jsem, jak mi vyhrnuli sukni na zadku a trhnutí, když mi roztrhli historické kalhotky. Z mého huhlání do roubíku si vůbec nic nedělali. Nejdříve jsem ucítil na zadku stupňující se horkost žhavého železa a pak příšernou bolest, až se mi zatmělo před očima a na čele mi vytryskly kapky potu..

"No my tě nebudeme zase tak moc trápit, stejně nám neřekneš, proč se převlíkáš, i kdybys chtěl . Nemá cenu ti tu helmu sundávat. Třeba by jsi nás pak chtěl prosit o život a to je zbytečné. Jen by nás to zdržovalo. Máme pár hezky preparovaných hlav a nevěřil by jsi, jak je výhodný obchod s potřebnými lidskými orgány. Boháči platí jako diví, no a nám se penízky, jako spolehlivým dodavatelům, jen hrnou. Ještě že tu už máme ty soukromé kliniky. Ale věř, že jsi byla hezká holčička a bude tě škoda." Všechno říkala tak naprosto cize a studeně, že bych snad i omdlel, být holkou. Docela jsem jí to uvěřil. "Ještě ti dáme na hlavu ten slibovaný pytel, protože by jsi si mohl tu hlavu po oddělení odřít a to by byla škoda." V tu chvíli mi přes hlavu natahovali černý neprůhledný igelitový pytel a cítil jsem jak mi jej svírají pod bradou. Cítil jsem slabý zápach, udělalo se mi nějak mdlo a vůbec jsem tu ránu do zátylku necítil.

Otevřel jsem oči a udiveně koukal. Hrozně mne bolela hlava a dělalo se mi zle. Zjistil jsem, že jsem doma v ložnici, ležím v posteli a koukám na strop. Nadzvednul jsem hlavu, ale bolest uvnitř mne ihned přinutila zase jí rychle položit. "Co se mi to stalo?" nebyl jsem schopný si na nic vzpomenout. Zvedl jsem ruce a zjistil, že na nich mám nějaké okovy. Znovu jsem nadzvedl hlavu a zděsil se. Já byl v nějakém dámském historickém kostýmu. Na nohách jsem měl podobné okovy, jako na rukách. Začínal jsem si vzpomínat, co se to se mnou asi tak dělo. Přetočil jsem se na bok a uviděl vedle sebe ocelovou mřížovanou kuklu na hlavu a pod ní popsaný list papíru. Sáhl jsem na papír, nadzvedl jej a začal číst.:

"Vážená pane, paní,

jsme velice rádi , že jste využili služeb naší společnosti "Cesta do středověku". Přesně podle Vámi podepsané smlouvy jsme si dovolili stáhnout z Vaší kreditní karty dohodnutý obnos, jelikož došlo k poškození zapůjčeného kostýmu. Tento tedy zůstává Vaším majetkem, stejně jako pouta, kukla a pás cudnosti. Klíček od pásu cudnosti najdete někde v tomto pokoji. Pouta se dají při troše snahy odemknout, protože jsou snýtována pouze malými nýty (doporučujeme štípací kleště). V sáčku naleznete náhradní nýty (různých pevností) a nýtovací kleště pro Vaši budoucí potřebu. Při nasazování kukly buďte velice opatrní, mohla by se stát nepříjemným vězením. Vše co máte na sobě je již vaše, podle dodaného paragonu o zakoupení. Propíchnuté uši ze začátku zatěžujte jen malými náušnicemi, případně je můžete nechat zarůst. (Ale nebyla by to škoda?) Na jedné hýždi máte opravdu vypálené znamení a proto si jej musíte potírat hojivým olejem, který naleznete v sáčku o kleští. Toto označení je poměrně malé a po určité době o něm již skoro nebudete vědět. Všechny rány vám byly včas vydezinfikovány. Bolení hlavy Vás rychle opustí, byla použita slabá dávka uspávacího prostředku. Silikonová ňadra se vám odpojí při použití horké sprchy (náhradní tubu přilnavého gelu máte též k dispozici). Všechny vaše doklady, cennosti, klíče a oblečení jsou uloženy vedle postele. Ještě jednou děkujeme za využití našich služeb a těšíme se na vaši další návštěvu.

Vaše Inkvizice."

Nevěřícně jsem potřásl hlavou. To snad není ani možné. Mrknul jsem na hodiny a zděsil se. Bylo půl druhé. Za dvě hodiny přijede má drahá polovička. Nějak jsem nechtěl, aby se o tomto dobrodružství dozvěděla. Stačí, že jí budu muset vysvětlit úbytek peněz na kontu a připálený zadek. Začal jsem rychle kmitat a sundával pouta i oblečení. "Sakra, snad najdu ten klíček od pásu cudnosti. A kam to všechno schovám? A snad to všechno včas stihnu!"...


...::: Tip pro Vás: Kapsička na penis :::...
Sexshop Sexujte.cz


0 komentářů.
o mně  l  podpořte mě  l  fotografie  l  video  l  povídky  l  návody  l  odkazy  l  užitečné programy  l  návštěvní kniha  l  ICQ list  l  bazar  l  English
...::: © 2001 - 2017 Lenka Bondová :::: Hosting : IPsystems s. r. o. :::: Design © 2002 Varial :::...