Bound Gods
KINK Unlimited - All of Kink
Wired Pussy
o mně  l  podpořte mě  l  fotografie  l  video  l  povídky  l  návody  l  odkazy  l  užitečné programy  l  návštěvní kniha  l  ICQ list  l  bazar  l  English

Dekadence

část 4.

Autor: Dawnlord

Hodnocení

1234567

14.

Slastně se protáhla v posteli co okupovala po hraběnce. Teď patřila ji stejně jako černá krajková noční košile co našla úplně nepoužitou v jednom šuplíku. No..., aspoň mohla sama sobě předstírat že patří ji. Samozřejmě že všechno tady patřilo pánovi – včetně ji samotné. I když představa, jak si pán s majetnickým výrazem obléká dámskou noční košilku, u ni vyvolala úsměv na tváři.

Vstala a šla do kuchyně připravit jídlo. Byla zde už druhý den a zásobování klapalo perfektně. Vždy v jedenáct hodin přijela jedna ze strážkyň a přivezla předpřipravené jídlo pro všechny čtyři ženy v domě které vystačilo do druhého dne. Stačilo ho jenom ohřát.

Posnídala bez spěchu, tak obvyklého ve službě v pánově domě. Taky nebylo kam pospíchat. Celý den měla pro sebe a nad programem dne nemusela přemýšlet. Ten byl stále stejný. Nejdřív nakrmit ty tři dole, pak je vyvést na záchod. Navléknout ji výstroj v podobě sulky, řemenů a zasunout kolík napodobujicí ohon do zadku. Vyvést je na dvorek a tam je v kruhu po krátké rozcvičce prohánět klusem aspoň hodinu. Odvést zpět dolů a namasírovat je. Potom do oběda pokračovat v soupisu majetku po hraběnce a po jídle zopakovat trénikovou dávku s klisnami. Zbytek dne až do večeře trávila v podkroví vytřiďováním hraběnčiny pornosbírky a prací na počítači.

Ta sbírka. Lehce se ji zvedl tep když na ni pomyslela. Všechno bylo s tématem lesbické bondáže,mučení, ponygirl nebo doggirl. A kvalita. Několikrát se přistihla jak se při prohlížení fotek, videí nebo čtení povídek dráždí rukou mezi nohama. V tomhle tedy hraběnka měla vkus. Rozhodně se ji to líbilo.

V tomhle pokoji byly samé skříně, to si všimla už když tudy procházeli s pánem. Dnes se v rámci soupisu majetku rozhodla že se dá do nich. Jak tušila byly nacpány oblečením až k prasknutí a jedna ze skříní zas obsahovala samé boty. Okouzleně se probírala jednotlivými modely a přemýšlela jesli má do seznamu dát podrobný popis, nebo jesli stačí uvést celkový počet šatů. A v té chvíli ji napadlo aby si je vyzkoušela. Na okamžik zaváhala při představě že ji při tom přistihne pán. Ale pokušení bylo tak vysoké že nakonec neodolala a vytáhla jedno ramínko s oblečením.

Z počátku se cítila jako malá holka která zkouší tajně máminy šaty, ale ten pocit rychle odezněl a nahradila ho jakási neurčitá představa že je v luxusním butiku který má jen pro sebe.

Protože hraběnka měla stejnou postavu jako ona tak ji šaty padly jako ulité. V té chvíli si zkoušela zrovna dlouhé romantické propínací šaty s krajkou v retro stylu když najednou zahlédla v zrcadle odraz pána jak stojí ve dveřích. S úlekem se otočila.

Pán...! Jak dlouho tam asi stál než si ho všimla.

„Ty nemáš co na práci že se tady vykrucuješ před zrcadlem?“ Otázal se s hrozivou laskavostí a přistoupil k ní.

Instiktivně se vrhla na zem a objala jeho nohy. „Omlouvám se pane.“ Vyjekla.

„Lízej mi boty!“ Poručil. „Já si zatím promyslím jak tě potrestat.“

Přitiskla se tělem k zemi, naklonila hlavu a začala slízávat prach z pánových černých polobotek. Nejprve z pravé a pak z levé. Přestala teprve až když se obě botky leskly od jejích slin. Pak opatrně vzhlédla vzhůru a střetla se s neuhýbajicím pánovým pohledem.

„Nějaký problém?“ Otázal se ironicky.

Mlčky sklonila hlavu a pokračovala v práci. Po tváři se ji začali kutálet slzy. V té chvíli se cítila ponížená jak dosud nikdy.

„Dobrá to stačí.“ Ozval se náhle. „Vstaň! Už vím jak tě potrestám.“

Pocítila jak ji uchopil za vlasy a brutálně ji tahem vzhůru pomáhá na nohy. Bolestivě při tom vykřikla.

Vrazil ji facku. „Ticho a ruce za hlavu!“ Vykřikl. Vyděseně poslechla.

Natáhl ruce a začal ji rozepínat šaty po celé délce až tam stála poloodhalená. Pak poodstoupil a kriticky si ji prohlédl.

„Dobrá, tak zůstaň, čekej a ani se nehni!“ S těmi slovy se vzdálil.

Stála tam jak nějaká figurína ve výloze a přemýšlela jak ji chce potrestat. Pán se ale vrátil dřív než stačila dospět k nějakému závěru. V ruce nesl připínací umělý čurák a důtky.

“To mě chce tímhle znásilnit a pak zbít?“ Blesklo ji hlavou. Mýlila se.

Přistoupil k ní a obratně ji připnul falus mezi nohy. „Pojď za mnou!“ Rozkázal po té.

S tichým údivem ho následovala. Prošli pokoji, přízemím a pak sestoupilili do sklepa.

„Jak se daří mým klisničkám?“ Ozval se mazlivým hlasem sotva se ocitli dole.

„Dobře, děkujeme pane.“ Ozvala se blondýna.

Udělal posunek směrem k Aleně. „A? Nějaké stížnosti?“

Tentokrát se ozvala zrzka. „Ne pane, stará se o nás vzorně.“

„Výborně.“ Pousmál se. „Je načase aby se o vás starala ještě lépe.“

Otočil se k Aleně. „Vytáhni tu zrzavou, polož támhle na stůl a projeď ji otvory.“

Alena v šoku ztuhla. Ona..., má znásilňovat tu zrzku?! Vzapětí se šok zmenil v vzrušení. Má to dělat stejně jako na těch videích co viděla na počítači!! ...A jako to s nimi velmi pravděpodobně dělala hraběnka!!... A navíc je oblečená do jejich šatů a má připnutý její čurák!!!

Spěšně přistoupila ke kleci se zrzkou, otevřela dvířka a vyvlekla ji ven. Zrzka se nijak nebránila a trpně se podvolovala tlaku Aleniny ruky když ji vlekla ke stolu. Tam se podřízeně položila zády na desku stolu. Alena ji rukama roztáhla nohy a přistoupila blíž. Nato poněkud váhavě pohlédla na pána.

„Tak dělej.“ Obořil se na ni.

Stiskla rty a zatlačila. Falus zajel dovnitř a zrzka vzdychla. Pocítila jak druhý konec čuráku tlačí na její vlastní pohlaví. Zasténala a zakroužila pánví. Okamžik na to ji po zádech bolestivě šlehly důtky. Vykřikla a vylouzla ze zrzky.

„Znovu a rychleji!“ Vykřikl panovačně pán.

Znovu přirazila a opět ji šlehly důtky. S bolestivým výkřikem se prohnula v zádech.

„Rychleji!“ Zařval pán. „Pracuj jako stroj!“

Kousla se do rtu a zvýšila tempo přírazů. Přesto ji znovu udeřily důtky, tentokrát kolem pasu.

„Budeš kmitat jako mašina!“ Zvolal. „Já tě to naučím.“

Zcela se ji vyprázdnila hlava. Soustředila se jen na to aby udržela co nejvyší tempo přírazů. Jen cítila jak ji pramínky důtek trhají šaty na zádech na cáry. Cítila bolest a její výkřiky se mísily se slastným sténáním zrzky, svistem řemínků důtek roztínajicích při svém pohybu vzduch a ostrými povzbuzujícími výkřiky pána.

Najednou se všechno změnilo. Pocítila narůstajicí slast a současně získala pocit jakoby se její duch oddělil od těla a vznášel se nad ní. V jakémsi pološíleném záblesku nadvědomí uviděla samu sebe jak zpocená v zuřivém náporu zpracovává kundu ženy se zrzavými vlasy zmítající se vleže na stole, sebe s cáry šatů na zádech mezi nimiž prosvítá kůže s krvavými nateklými pruhy a muže který za ní stojí a bije ji důtkami.

Zrzka vykřikla a současně začala Alena opět vnímat samu sebe. S dlouhým zaůpěním pocítila vlnu rozkoše která ji zalila a dolova ji srazila na zem. Na okamžik přestala vidět a vnímat všechno kolem sebe. K realitě ji přivedlo až šlehnutí důtek. U její hlavy stál pán a ze svého pohledu od země jak se dívala vzhůru se ji zdál nadlidsky velký. Všimla si že má vyboulený poklopec.

„Prima, dej ji do klece a vytáhni další. Pokračujem.“ Prohodil a mazlivě ji přejel důtkami po levé ruce.

Vyčerpaně cosi zasípěla a ztěžka se postavila na třesoucí se nohy. Stáhla zrzku ze stolu a vlekla ji zpět do klece. No... vlastně ji zrzka podpírala a vedla Alenu za sebou.

Zajistila zámek a odklopýtala ke kleci s blondýnou. Ta se na ni už netrpělivě dívala a olizovala si přitom koutky úst. Alena si všimla jak si při tom nedočkavě zajíždí rukou mezi nohy. Pootočila hlavu a pohlédla na černošku. Nijak ji neudivilo když spatřila že ta se ze zavřenýma očima se jednou rukou hladí po prsou a druhou má v rozkroku. Vlastně ji ten pohled znovu rozdráždil.

Netrpělivě rozrazila dvířka klece a vyvlekla blonďatou klisnu ven. Ta ssebou nedočkavě trhala a ke stolu spěchala téměř klusem. Zde se rozvalila, roztáhla nohy a vyčkávavě pohlédla na Alenu.

„Zajeď do ni až na doraz a čekej!“ Ozval se rozkaz pána.

Sotva tak učinila přistoupil k ní ze zadu, uchopil ji v bocích a vnikl svým čurákem do jejího zadku. Pocítila mocný příval vzrušení který se ještě stupňoval když ji uchopil pod pažemi za ňadra.

„A teď do toho!“ Sykl.

15.

Toho večera usínala úplně vyčerpaná bez jakékoliv chuti na sex. Vykašlala se i na večerní vytřiďování souborů stažených počítačem přes den. Přesto se několikrát během noci probudila slastnými sny které byly jen logickou odezvou na to co zažila. Doopravdy usnula teprve až po té co se rukou vydráždila k orgasmu.

Ráno se probudila s pocitem že v pokoji někdo je. Rozespale se rozhlédla a s polekaným škubnutím se úplně probudila. Skutečně, v šeru místnosti zahlédla nejasnou postavu. Vystrašeně se odtáhla když postava přistoupila blíž a teprve potom poznala pána. Ulehčeně si oddychla.

Sklonil se, odhodil napůl shrnutou pokrývku na zem, posadil se na okraj postele a rukou ji zajel mezi stehna. „Obleč se!“ Ozval se. „Tvá služba v tomto domě skončila, vracíš se semnou.“

Pán prodal hraběnku! To byla první novinka kterou se dozvěděla od Lenky po svém návratu.

„A to za spoustu peněz.“ Sdělovala ji Lenka večer po službě.

„Jo.“ Přisadila si Eva. „Koupil ji takový malý uhrovatý mladík co zdědil velký majetek. Hraběnka ho prý jednou ve společnosti shodila a on měl na ni vztek. Tak mu ji pán nabídl. řekla bych že teď prožívá hraběnka hotový peklo.“ Opatrně se rozhlédla a dodala šeptem. „V tomhle ohledu jsou muži děsně pomstychtiví.“

„Však jsem ji také viděla když si ji odvlékal na vodítku.“ Dodala Lenka. „Byla ve tváři úplně bílá.“

Alena pokrčila rameny. „Nemám pocit že by mi ji bylo líto.“

Vše se vrátilo do vyježděných kolejí, pán se k ní choval stejně jako k ostatním služkám. Někdy si s ní pohrál a jindy ( z rozmaru ) ji nechal odvést dolů do mučírny. Celkem Alena ale začala mít pocit že služba je poněkud jednotvárná. A nebo si už zvykla? Už ji nešokovalo že je hračkou pro potěšení pána? Sexuální zneužívání, ponižování a mučení. Tolik se změnila? Kolikrát přihlížela s potěšením jak pán nebo Li zpracovávají nějakou jinou otrokyni, poslouchala její bolestivé výkřiky nebo slastné sténaní a v koutku své mysli se vtělovala na její místo. často se v noci probudila rozechvělá slastnými sny a s rukou v rozkroku. Cítila se jako narkoman který potřebuje stále silnější dávky aby uspokojil svou touhu.

To ráno byla ve společné sprše spolu s ostaními otrokyněmi jako vždy. Ani sama nevěděla jak, ale najednou se sprchování zněnilo v lesbické sexuální orgie. V šumu tekoucí vody se tam váleli po mokré zemi, líbali se, hladili a sténali vzrušením.

A pak tam vlétla Li ještě s jednou strážkyní a začali je švihat důtkami. Přesto chvíli trvalo než u Aleny i ostatních otrokyň převládla bolest nad chtíčem a než se podařilo obnovit pořádek. A teď tu klečela spolu s ostatními na studené betonové podlaze mučírny v půlkruhu před stojicím pánem. Nahé, s mokrými vlasy a neupravené. Tak jak je sem strážkyně za svistotu důtek a křiku nahnali. Sama Li pak spolu s patnácti dalšími strážkyněmi stáli v nepravidelném kruhu okolo nich.

„Tak která z vás tu nechutnost začala?“ Ozval se pán.

Odpovědělo mu mlčení. Žádná z nich si nebyla jista jak to začalo.

„No dobrá.“ Povzdechl si. „Tak já se o vás starám, dávám vám žrádlo a postel, šukám vás a vy takhle. Kurvy! A bez mého dovolení.“ Zamyslel se a dodal. „Je jasné že potřebujete dostávat víc do těla. To se dá snadno zařídit.“ Kývnul hlavou směrem k Li. „Do toho. Nech nahoře jen základní ostrahu a ostatní povolej sem. Tyhle děvky musí být do večera vyjebaný na samý okraj smrti.“

„Slyšeli jste rozkaz!“ Rozeřvala se Li na své strážkyně. „Vemte si je do parády!“

Pot ji štípal do bolestí přivřených očí, a nebo to byla moč? Nejasně si vzpomínala jak se jedna ze strážkyň nad ní rozkročila a vychcala se ji na obličej. Ale to už bylo tak dávno. Před celými staletími bolesti. Od křiku už byla celá ochraptělá a tak jen sípavě oddechovala v krátkých přestávkách které nastávaly když jedna z mučitelek odcházela po vykonané práci k jiné dívce aby vzápětí byla nahrazena jinou.

Ano, střídali se na nich. Ležela napnutá jak struna na kovové desce nějakého stolu. Švihali ji tenkou rákoskou po prsou, mrskali důtkami její dírku. Zabodávali do jejího těla jehly – pochopitelně do těch nejcitlivějších míst. Šukali ji ohromným umělým čurákem. (To mohlo být docela příjemné. Jenže ten klacek chvílemi dával pořádné elektrické rány.) A ještě ji...,ještě ji...,už si nevzpomínala co všechno ji dělali. Nejasně vnímala ostatní otrokyně. Některé upoutané ke sloupům a břevnům. Jiné se váleli spoutané do kozelce jen tak na studené podlaze. Pár jich viselo pověšených za nohy. A do toho všeho směs zvuků. Bolestivý křik a sténání, pláč, prosby o milost, pobavený smích strážkyň a jejich vzrušené výkřiky. A pach zpocených těl, moči a milostných šťáv. A..., pak omdlela.

„A odedneška budete všechny nosit pásy cudnosti, klíče budu mít já a pochopitelně strážkyně. Na noc a po službě budete přivazovány ke svým postelím. Do sprch vás budou vodit po dvou. Během sprchování na vás bude strážkyně dohlížet. Když budete mít potřebu jít na záchod, poníženě poprosíte mě nebo některou ze strážkyň a ta vás tam odvede a po celou tu dobu z vás nespustí oči. Jasné?“

Klečely ve vyrovnané řadě na nádvoří před domem s rukama složenýma v týle a poslouchali nové zákony které jim pán přednášel. Aleně, vlastně teď už jen jedné bezejmenné otrokyni z mnoha to bylo jasné. Ztratila už i ty poslední zbytky osobní svobody.

Kupodivu to necítila jako ztrátu, spíš cítila ulehčení. Od této chvíle se mohla soustředit na své povinnosti. Ne!! Na svou jedinou povinnost – sloužit svému pánovi, plnit jeho rozkazy a přání.


...::: Tip pro Vás: Sada měkkých pout na zápěstí a kotníky s maskou :::...
Sexshop Sexujte.cz


16.

Již dvě hodiny konala službu v pánově pokoji. Totiž stála rozkročená, s rukama za zády a čekala na rozkazy. Zavřel knihu a pokynul ji aby přišla blíž.

„Zítra, hned po snídani pojedu na farmu na venkově.“ Oznámil ji a přitom zajel prstem ruky pod pásek kovu co měla upevněný mezi nohama. „A ty mě doprovodíš.“ Druhou rukou si rozepl zip kalhot. „Na kolena a pěkně mi ho vykuř!“

Ráno byla vyvedena na dvůr před domem kde již čekal vůz. Překvapilo ji že jde o malý skříňový nákladák trochu podobný těm co používají stěhováci. Ovšem tenhle už svým vzhledem působil luxusně, stříbrná metalíza ve slabě modrém kovovém odstínu není obvyklou barvou náklaďáků.

Šramot kroků a polohlasný rozhovor ji vyrušily ze zamyšlení. To přicházel pán a v chůzi ještě dával nějaké instrukce Li. Za sebou vedl na vodítku ještě jednu otrokyni takže ji došlo že na venkov nepojede jen ona s pánem.

Na rozdíl od ní, která tam stála obečená jen do pásu cudnosti a lodiček, (Dá li se to tak vyjádřit.) byla druhá otrokyně, z nějakého pánova rozmaru, oblečena do vypasovaného kostýmku skládajicího se z úzké černé sukně ke kolenům, bílé blůzky a černého sáčka.

Prošel kolem ní a otevřel dveře nákladního prostoru. „Tak si nastupte!“ Rozkázal.

Teprve v té chvíli ji došlo proč se bude cestovat náklaďákem.

Přivázali ji ruce k háku u stropu a pak ji pán odepnul pás cudnosti. Hned nato ji připoudali nohy za kotníky k okům v podlaze. Li sundala ze stěny jakousi tyč a tu upevnila jedním koncem do čehosi co vypadalo jako malý hydrualický zvedák. Nato pán zajel otrokyni Aleně rukou do rozkroku a roztáhl prsty otvor jejího pohlaví. Takže ani nemusela moc přemýšlet kam přijde druhý zaoblený konec tyče.

Li začala pumpovat pákou zvedáku. Tělo otrokyně se začalo pod tahem tyče zvedat. Li přestala teprve tehdy když byly připoutané nohy napnuté. A stejně připravili na cestu i druhou otrokyni.

Když ji vyhrnovali sukni aby se dostali k její kundě viděla že i ona má pás cudnosti.

Pan i Li pracovali v mlčenlivé souhře ignorujíce přitom bolestivé sténání obou otrokyň. Když takto zajistili náklad proti náhodnému pohybu dovršili dílo zavedením roubníku do úst. Nakonec zavřeli dveře korby a otrokyně se ocitly ve tmě.

Cítila pálivou bolest v napnutých tříslech a v rozkroku. Někde docela blízko v temnotě tlumeně sténala ta druhá. Škytnul motor a tmu zaplavil zvuk motoru. Cítila jak se vibrace pracujícího motoru přenášejí přes tyč do její díry. Pak se rozjeli. Brzy se změnila bolest v rozkoš. Zrychlování znamenalo rozkoš, zatáčky znamenaly ještě víc roskoše, každá nerovnost vozovky, každý otřes nebo zhoupnutí se projevilo jako výbuch orgasmu. Hryzala do koule v ústech a litovala že nemůže křičet, řvát a ječet...rozkoší. Co na tom že byla fakticky jen nabodnutý kus masa. Že byla jen nadrženou kurvou, děvkou, otrokyní. Dírou na čurák, hračkou. Spermožroutkou.

N E D Ú L E Ž I T É!!!!!

Třeštila oči do hlučné tmy a přála si aby tato jízda nikdy neskončila.

Náhle nastalo ticho. Po chvíli se otevřely dveře korby a vstoupil pán. „Konečná, vystupovat.“ Ozval se zpěvavě. Pak začal uvolňovat nabodnuté pasažérky.

Vysíleně padla na podlahu, o chvíli později se vedle ní sesunula ta druhá. Všimla si že její oblečení je úplně promáčené potem.

“Bože.“ Pomyslela si. “Vždyť já jsem taky celá zpocená. A počúraná stejně jako ta druhá. Asi budeme pánovi páchnout!“

Jakoby četl její myšlenky: „Smrdíte.“ Ozval se pobaveně. „Pěkně jste si to užily, co? Asi potřebujete malou sprchu.“ Nato si rozepnul poklopec a na obě ženy začal stříkat teplý čůrek spravedlivě rozdělované moči. Byly tak vysílené že se ani nedokázali pohnout. Jen slabé záškuby paží prozrazovaly jejich chabý odpor.

Chvíli jen tak postával a pásl se na nich pohledem. Pak zvolna od pasu odepnul bičík na psy a zlehka je začal švihat. „Tak šup, pohyb, plazíme se hezky ven.“ Zvolal při tom.

Zničeně ho poslechly a přes okraj korby se přesmykly na zvlhlou půdu.

Zřejmě zde nedávno pršelo. Pán je s potěšením údery bičíku nasměroval přes několik bahnitých kaluží k zadnímu traktu domu který se tyčil před nimi. Zde se nacházela velká zděná stáj či stodola. Když se doplazily dovnitř nasměroval je k jedné ke stěn.

„Ty se svlékni a ty nastav ruce!“ Nacvakl ji na zápěstí kovová pouta, vytáhl ji za ně do stoje a přicvakl ji pouta do zámku ve zdi který se nacházel asi tak ve výšce 170 centimetrů nad zemí.

O chvíli později skončila stejně vedle ní i ta druhá. Už zcela nahá.

Nato pán přitáhl hadici a důkladně je ostříkal proudem vody. Pochopitelně studené. Když dokončil svou práci na okamžik se vzdálil aby se vrátil s jejich pásy cudnosti které zůstaly v náklaďáku. Ty jim ihned připjal. A teprve pak je opustil.

Obě otrokyně osaměly. Chvíli se třásly chladem a pak, když díky průvanu trochu oschly se začali rozhlížet kolem sebe.

Zjevně se opravdu jednalo o stáj. Protější stěna byla rozdělena dřevěnými přepážkami na boxy. Bylo jich celkem deset. A ty byly hojně vystlány silnou vrstvou slámy jejiž vůně zavanula až k nim. Zbývající tři stěny, včetně té u které stály připoutané, byly ověšeny různou koňáckou výstrojí. Hlavně spoustou nejrůznějších řemenů a řetězů nejrůznějších délek i síly.

Překvapilo ji že tu necítí typický koňský pach a tak ji napadlo že stáj je teprve nová a koně přijdou až příští dny.

„Do té slámy si tak lehnout.“ Ozvala se s toužebným povzdychem polohlasně ta druhá.

Nervosně se na ni podívala. Pravda, pán jim při odchodu nezakázal mezi sebou mluvit ale už byla tak navyklá že má odpovídat jen když se ji poručí. A mluvila k ní? Nebo jen tak pro sebe?

Má odpovědět? A proč vlasně? Co když je pán tajně pozoruje jen aby je mohl potrestat za nepovolené mluvení!

Okamžik na to ji došlo jak je její poslední úvaha nelogická. Jsou přece pánovým majetkem, otrokyněmi. Může si s nimi dělat co chce, kdy chce a kde chce. Tak proč by se trapně zdržoval nějakým špehováním. Klidně může teď přijít a třeba ji zbičovat.

Hlavou se ji mihla představa jak je zavěšena za ruce a jak ji pán bičuje. A pak, ještě sténajicí bolestí, si ji bere. Znásilňuje ji.

Ztvrdly ji bradavky a cítila že začíná vlhnout mezi nohama.

Z těhto hlubokomyslných úvah ji vytrhl zvuk kroků které se břibližovaly. Podle rytmu poznala že se k ním blíží nějaká žena. Nepochybně strážkyně.

A opravdu. Do stáje vkročila jedna ze strážkyň. Elegantně oblečená, jak jinak! Měla na sobě červený přiléhavý jezdecký kabátek, černou zvonovou sukni ke kolenům a na nohou vysoké černé jezdecké holínky na vysokých podpatcích s připnutými ostruhami. V rukou si pohrávala s jezdeckým bičíkem. Mlčky na okamžik stanula a prohlédla si je. Pak přistoupila těsně k nim a začala je zkoumavě ohmatávat. Prohlížela jim zuby, zkoušela velikost a pružnost jejich ňader, břicho a svaly na stehnech.

Jako když se prohlížejí klisny na trhu. Napadlo ji.

Prohlídka skončila stejně náhle jako začala. Strážkyně poodstoupila, sebrala ze země zablácené oblečení té druhé a s mlčenlivým klidem odešla.

Na pár minut opět zůstali o samotě. Pak se ozval zvuk mnoha kroků. Jako první vešla další strážkyně. Stejně oblečená jako ta první. Jediný rozdíl byl v tom že tahle měla na rukou černé kožené rukavičky. Na dlouhých opratích za sebou vedla tři ženy s rukama spoutanýma za zády. Měly jen zrcadlově lesklé lodičky na vysokých podpatcích a punčochy s podvazkovým pásem. Mezi nohama měly upevněnou jakousi konstrukci připomínající pás cudnosti z kterého zezadu trčela napodobenina koňského ohonu. Přes ústa měly nasazený kovový váleček-udidlo. Jejich těla se leskla potem a břicha se jim propadala hlubokým dýcháním.

Ihned je poznala. Byly to ty tři co se o ně starala v domě hraběnky. A taky ji došlo pro koho je určena tahle stáj a proč zde není cítit koňský pach.

Připoutaných otrokyň si strážkyně nevšímala. Rychlými obratnými pohyby, prozrazujícími dlouholetou zkušenost a praxi, se zabývala svými klisnami. Odstrojila je, opláchla, otřela do sucha, pročesala vlasy, znovu spoutala ruce za zády a rozvedla je do jednotlivých boxů. Tam vzápětí každé donesla misku jídla a pití. Teprve pak se začala věnovat oběma ženám. Neprve přikročila k ní. Uvolnila ji ruce a ihned je spoutala za zády. Pak sundala pás cudnosti a odvedla ji do jednoho z volných boxů. Zde ji přicvakla k obojku silnější řetízek který byl jen natolik dlouhý aby se mohla pohybovat po prostoru boxu. Pak před ni položila misky s jídlem a odešla se věnovat té druhé.

Poklekla a skrčila se tak aby mohla jíst a pít. Nejasně vnímala zvuky jak byla zaopatřována ta druhá ale přiliš si jich nevšímala. Měla hlad a žízeň. Ruce spoutané za zády ji neumožňovaly použití při jídle, vlastně při ničím. A tak jedla a pila po zvířecím způsobu i když občas musela potřást hlavou aby odhodila vlasy co ji spadaly přes tvář. Pití bylo dobré, ihned poznala že jde o ochucenou minerálku. Jídlo tvořily jakési hnědavé ostře vonící granule promíchané s trochou másla. Co to bylo nepoznala ale chutnalo to dobře.

Po jídle se malátně natáhla na slámu a usnula.

V noci se probudila s nutkavou potřebou, rozhlédla se po boxu aby zjistila kde ji může vykonat. Misky od jídla zmizely ale v rohu uviděla kovový kbelík. Došlo ji k čemu tam je a rozdřepla se nad ním. Pak se znovu rozvalila na slámu. Že má zadek ušpiněný od výkalů ji nevadilo. Jednak se nemohla spoutanýma rukama stejně utřít a pak..., ráno se o ni postarají. To instinktivně věděla.

Znovu usnula.

17.

Zvědavě si prohlížela běžecké střevíčky. (Jinak se to nazvat nedá.) Byly na vysokém podpatku, jak jinak. A celé z nějakého lehkého pochromovaného kovu který v deformovaných obrazech odrážel okolí. Zapínaly se na přezku jako lyžařské boty, takže nohy v nich vězely opravdu pevně.

Když ji je před několika minutami nasazovali měla strach z otlačenin ale jak ihned zjistila celý vnitřek byl vystlán jemnou kůží. Vlastě byly pohodlnější než cokoliv kdy nosila. Takže je brzy přestala vnímat jako něco cizího.

A zjevně jsou nezničitelné. Pomyslela si.

Přemýšlela kolik asi pána stály. Tohle rozhodně nebyla běžná výroba co se dá koupit za pár šupů někde na stánku. Vývoj, výběr materiálu, výroba, chromování a leštění. Asi majlant, usoudila.

Cítila jakousi hřejivou pýchu. Pán na svých otrokyních nešetří. V duchu si umiňovala že ode dneška bude tou nejlepší otrokyní, aby se aspoň tak mohla pánovi odvěčit za všechnu tu péči co ji věnoval.

Milovala ho. „Miluji svého pána.“ Opakovala si tiše pro sebe. Konečně, uvažovala, všechno děla jenom pro mě. A i když mě mučí, ponižuje či znásilňuje, ať už sám nebo prostřednictvím svých strážkyň. Dělá to proto, že si to zasloužím. Jsem přece jeho věcí, jeho majetkem.

Pod silou těhto myšlenek se na přicházejicí strážkyni mile usmála.

To co přicházejicí strážkyně držela v rukou se pásu cudnosti opravdu jenom podobalo.

Předně, jak zjistila při nasazování, koňský ohon který trčel vzadu plynule přecházel u základny v kolík který ji byl tvrdě zatlačen při nasazování do zadnice. A v předu byl otvor který směrem dovnitř přecházel v jakýsi trychtýř či spíše krátkou širokou trubku a ta ji bolestivě roztáhla kundu pěkně do široka. Takže to vypadalo trochu jakoby měla mezi nohama upevněné přiříznuté čelo od ptačí budky. Doslova cítila chlad ranního vzduchu v kundě. Toto zařízení ji navíc znemožňovalo dát nohy úplně k sobě. Takže musela chodit tak trochu po kovbojsku. Mezi ústa dostala ještě váleček udidla. Kroužky na konci válečku procházela oprať jejiž konce ji byly přícvaknuty na prsní bradavky.

Poté byla s ostatními stejně upravenými ženami vyvedena před stáj.

„Do řady!“ Rozkázala jedna z přítomných strážkyň. „Pán přichází.“

A opravdu, krátce si je prohlédl a pak se před nimi rozkročil. „Jen pro naše dvě novicky, stručně.“

Začal mluvit. „Ode dneška budete trénovány jako klisny společně s ostatními. časem přibudou další. Očekávám, jak jinak, maximální poslušnost a píli.“ Ušklíbl se. „Z počátku vás asi budou bolet nohy a leccos jiného. Ale nepochybuji že si zvyknete.“ S úsměvem se natočil ke třem prvním klisnám. „No nemám pravdu?“

Odpovědí bu bylo souhlasné přikyvování oslovených.

Pak se obátil k stranou postávajicímu houčku strážkyň. „Dobrá, to je vše, pokračujte ve výcviku.“

Byla odvedena k jakémusi dvoukolovému vozíku. „Rozkročit!“ Poručila ji její průvodkyně.

Když tak učinila, její společnice zlehka popostrčila vozik tak aby se konec oje vozíku ocitl mezi jejíma nohama. Nato podřepla popadla ho a znovu se narovnala.

„Podívej se mezi nohy!“ Dostalo se ji přikazu. Když tak učinila na okamžik ztuhla. Konec byl vytočen vzhůru a vytvarován do podoby penisu. Bleskově ji došlo čím bude vozík táhnout a proč má nasazený ten podivný pás cudnosti. Na okamžik ji zaplavila panika ale pak si vzpoměla na fantastickou jízdu v náklaďáku a začala se těšit na nejblížší chvíle.

K večeru se svalila na podestýlku v boxu úplně vyčerpaná bolestí, únavou i slastí. Její trenérka ji opravdu nešetřila. Rána bičem přes záda následovala i při té nejmenší chybě, při sebemenším zaváháním nad rozkazem. Přesto si z celého dne pamatovala jediné – slast. Neuvěřitelnou rozkoš tryskajicí z její kundy nepřetržitě drážděné zaraženým kolíkem. Ať už trénovala chůzi, klus, běh nebo cval, tařka nepřetržitě při tom sténala přes udidlo slastí. Za okamžiky kdy ji šlehl bič tak byla tařka vděčná. Aspoň mohla na chvíli cítit něco jiného něž svou rozkoš.

Jak dny plynuly ubývalo ran bičem a také únavy. A také se začaly zaplňovat dosud prázdné boxy. Po několika týdnech již ve stáji postávalo deset klisen. To už ona sama ale byla zkušená klisnička. Tvrdý každodenní výcvik způsobil že její nohy se stále více podobaly nohám atletek. Samý sval a šlacha. Také se už tolik nefuněla jako na začátku. Naproti tomu ruce, tařka nepřetržitě spoutané za zády, zůstávaly útlé a křehké. Byl to podivný kontrast mezi nohama a rukama. Tak odpudivý a zároveň sexy...

Ve vzácných chvílích kdy ji sundali pouta z rukou s nimi mohla sotva pohnout. Je to jako kdyby mi zrovna sundali sádru. Napadlo ji při jednom takovém okamžiku.

Pán pendloval mezi farmou a svým domem. Někdy odjel jen na pár dní, někdy na měsíc. V čase svého pobytu se aktivně spolupodílel na výcviku svých klisen. Obvykle si na pobyt na farmě přivezl s sebou pár otrokyň pro své povyražení. Někdy když se v noci vzbudila tak slyšela od domu sténání, bolestivý křik nebo vzrušené vzdychaní tlumené zdmi a dálkou.

Ne že by se pán se svými hrátkami nějak tajil. Přes den byla často svědkem jak zaujatě mrská nějakou otrokyni uvázanou u ohrady výběhu. A někdy pro změnu zbičoval některou z klisen před zraky klečicí a přihližejicí otrokyně.

Jen jedno se v pánově přístupu změnilo. Nešukal své klisny. Ne že by ji to chybělo. čurák osy vozíku co měla během tréniku zaražený do kundy se ji spolehlivě postaral o celodenní vzrušení.

A pokračoval výcvik. Tažení dvoukoláku v páru, trojspřeží a nakonec trénovali zapřaženy do velkého kočáru v desetispřeží. Někdy jen tak pro změnu ji bylo připnuto jezdecké sedlo na záda.

Překvapilo ji jak snadno dokáže po měsících výcviku takto unést pána nebo některou ze strážkyň. Ano, dokonce s nimi lehce běhala. Na rozdíl od pánova sedla byla ta pro strážkyně opatřena výstupkem v podobě penisu na který se jezdkyně nabodla. Takže pravidelně dlouhé kilometry co ji nesla slyšela za zády slastné sténání a vzdychání.

Tuto noc nemohla spát. Z večera jim totiž pán oznámil že budou ráno označkovány. „Žhavým železem.“ Ta slova ji dosud zněla v uších. Vzpomínala, jak kdysi dávno v dětství ji u táboráku kousek žhavého uhlíku prsknul za košili. Na prsu a břichu měla dosud slabě vyditelné jizvičky od popálenin které tehdy utrpěla. Žaludek se ji svíral, měla strach. Večer nedokázala ani sníst předložené jídlo. A noc se tak vlekla. K ránu si přála jediné, už aby to měla za sebou.

Na okamžik přece jen za svítání usnula únavou ale hned jak se ozval hluk kroků a šramocení kbelíků procitla do plné bdělosti. Byly vyvedeny ven. Všechny klisny si navzájem vyměňovaly neklidné a ustrašené pohledy. Ne, všechny ne. I při své úzkosti si všimla že ty tři co byly kdysi majetkem hraběnky se chovají naprosto klidně až apaticky. A vůbec nevypadaly nevyspale jako ona a ostatní.

No ovšem, přemýšlela, ty si už kdysi označkovala hraběna. Takže to asi tolik nebolí když se chovají tak normálně, utěšovala se.

Odvedli je do “kovárny“ tak té mísnosti říkaly strážkyně. Byl to ze tří stran ohraničený přístřešek s řadou kruhů ve zdi podél jedné strany. K těm byla postupně každá z nich připoutána.

Neklidně zalétla pohledem k protější stěně kde už jedna strážkyně obsluhovala kovářkou výheň. Byla to tařka dvoumetrová blonďatá žena s neuvěřitelně svalnatou postavou.

Skutečná kulturistka.

Z výhně trčelo několik tyčí, ucítila pach rožhaveného železa a domyslela si na co jsou.

Neovladatelně se roztřásla strachy.

Uprostřed místnosti byl zapuštěný špalek, asi půl metru vysoký a asi stejně měl i v průměru.

U základny měl zapuštěny čtvero ocelových kruhů.

Mihnul se stín a objevil se pán. Na vodítku si vedl nějakou ji neznámou otrokyni. Lenivě se opřel o stěnu kousek od výhně a otrokyně mu způsobně poklekla u nohou.

„Tak začněte.“ Přikázal.

Strážkyně odpoutali tu co stála po její levici a tak ji došlo že bude “tasena“ jako druhá. Mírně se vzpouzejicí ženu položili zády na špalek a ruce i nohy ji připoutali ke kruhům takže svým tělem utvořila most jak to dělají gymnastky. Kovářka, jak ji v duchu začala říkat, uchopila jedno z rožhavených želez a bez sebemenšího zaváhaní je přitiskla na podbřišek upoutané jen pár centimetrů nad její škvírkou.

Ozval se strašný výkřik který odezněl dlouhým stonem do ticha.

Ucítila pach spáleného masa a udělalo se ji špatně.

Strážkyně odpoutaly omdlelou a opět ji uvázali za ruce ke kruhu. Visela tam bezvládně jako pytel.

Teď jsem na řadě já, uvědomila si s hrůzou. „Počkejte!“ Vykřikla aniž si uvědomila že bez dovolení nesmí mluvit. „To přece nemůžete, křičela a zmítala se v marné snaze vytrhnout se rukám které ji vlekly ke špalku, milost, prosím pane! Udělám všechno co poroučíte jen tohle ne! Maminko, já nechci.“

Přes všechen svůj odpor byla nakonec uvazána. Vtom se ozval pán. „Okamžik!“ Rozkázal a přistoupil k ní.

Zalila ji vlna úlevy, teď ji pustí. Ne! Jen si rozepnul poklopec a několika prudkými přírazy se do ní udělal. Pak povstal. „Až se zmátoříš nechám tě zbičovat pro vzpurnost.“ Oznámil ji chladně.

Samým zklamáním se rozbrečela. Vtom pocítila spalujicí bolest, vykřikla a zalila ji vlna tmy.


...::: Tip pro Vás: Silikonové bondage lano :::...
Sexshop Sexujte.cz


0 komentářů.
o mně  l  podpořte mě  l  fotografie  l  video  l  povídky  l  návody  l  odkazy  l  užitečné programy  l  návštěvní kniha  l  ICQ list  l  bazar  l  English
...::: © 2001 - 2017 Lenka Bondová :::: Hosting : IPsystems s. r. o. :::: Design © 2002 Varial :::...