Real Time Bondage
Naked Kombat
The Upper Floor
o mně  l  podpořte mě  l  fotografie  l  video  l  povídky  l  návody  l  odkazy  l  užitečné programy  l  návštěvní kniha  l  ICQ list  l  bazar  l  English

Je čtvrtek večer

část 3.

Autor: Jessica

Hodnocení

1234567

Konečně dojedli, odstrčili židle, chvíli přecházeli sem tam, tahali nějaký nábytek... neviděla jsem, co se děje v místnosti za mými zády, dost jsem se bála - ale taky jsem byla vzrušená. Pořád se mi na prsou při každém nádechu houpal těžký řetízek... krásně to bolelo... pevná pouta, roubík... tři dominantní kluci, kteří mě teď potrestají za mou drzost... co mi udělají?

Konečně mi něčí ruka rozvázala šátek na puse, vyplivla jsem rukavici, ale zůstala potichu. Brala jsem jako samozřejmost, že teď budu potrestaná, nehodlala jsem protestovat a už vůbec ne prosit o milost. Rozvázali mi provaz na nohou, ruce zůstaly spoutané. "Vstaň." Ledový hlas, Dan se opravdu zlobí... nebo to skvěle hraje. Vstala jsem, tváří pořád ke zdi - nedostala jsem příkaz. "Otoč se." Otočila jsem se a podívala se postupně všem třem do očí. Ne, nezabijí mě za mou drzost. Užijí si můj trest - a já možná taky. Ale dostanu zabrat.

"Bylas drzá. Buďto si klekneš, políbíš nám nohy a poprosíš nás o odpuštění," a opovaž se, protože jestli to uděláš, zkazíš nám všechnu radost, dodal pohled v jeho očích, "anebo si s tebou každý z nás bude půl hodiny dělat, co chce." Při těch slovech vzal řetízek, který mi visel na bradavkách, a zatáhl za něj směrem vzhůru... přitahoval si mě blíž a naše oči se zase potkaly. "Poprosíš?" zeptal se tiše a přitom mi jeho ruce bránily, kdybych náhodou chtěla klesnout na kolena a začít mu s pláčem líbat nohy.

Zavrtěla jsem hlavou. Potěšeně se pousmál. Pak se otočil k ostatním dvěma klukům. "Kdo ji chce první?"

Majk se podíval na Marka, ten mu přikývnutím odsouhlasil jeho nárok. Vzal mě za loket. "Jdeme."

Uprostřed místnosti byla připravená dlouhá, úzká lavice. Tentokrát nedostanu žádnou kožešinku. "Lehnout na břicho," poručil mi Majk. S rukama za zády a motýlky na prsou nic příjemného... ale bude hůř.

Přivázal mě k lavici - nejdřív silným řemenem v pase, pak kolem trupu, přes spoutané ruce... přes stehna, nad koleny. Marek i Dan mu pomáhali a vůbec mě nešetřili. Utahovali řemeny a provazy, bolelo to, prsa i s přicvaknutými motýlky jsem měla zmáčknutá pod tělem. Nohy od kolen dolů zatím zůstaly volné. "Ani se nehneš a ani nemukneš," varoval mě Majk. Pak mi pomalu rozšněroval a sundal boty.

Užíval si to, hrál si s mýma nohama, které teď voněly kůží z nových bot. Prsty si hrál s vytlačenými stopami po šněrování, na chvíli si za mě kleknul a cítila jsem zase na chodidlech jeho tvář a ústa. Tohle zatím nebylo zlé. Ale pak řekl: "Zlobilas, dostaneš nařezáno." A přivázal mi k lavici i lýtka a kotníky.

A začal mě řezat nějakým prutem před chodidla.

Jauvejs, tohle bolí! Moc to bolí! Majku, ne, prosím ne! Ale nahlas to neřeknu. Au! Druhá rána. Třetí. Snažím se neječet - ale moc to bolí. Pálí, štípe... jau! čtvrtá. Pokaždé sebou škubnu, proplétám si prsty spoutaných rukou, koušu se do rtů, nechci křičet. Jauvajs! Každá další rána je o něco silnější. Při šesté mi začnou téct slzy. Jááu! Sedmá. Ještě jsem potichu, rychle jsem se nadechla, skoro teď nevnímám, jak mě bolí motýlci... "Dostaneš deset," šeptá Majk, který si pochopitelně všiml, že brečím - pozorně si mě prohlíží po každé ráně, vychutnává si to. Zatínám si nehty do dlaní. Osmá rána... nikdy jsem si nemyslela, že by právě tohle mohlo tak bolet... Devátá, jaujaujau, Majku, prosím, už ne... tu poslední mi seknul s takovou razancí, že lavice málem odpružila od země. To už jsem nevydržela potichu, vzlykla jsem a marně se pokusila ztlumit to o dřevo lavice.

Zahodil prut, klekl si za mě a začal se znovu mazlit s mými zřezanými chodidly. Bolest se zvolna měnila ve škubavé záchvěvy... masíroval mi chodidla prsty, tohle taky bolí, jsem v poutech napjatá jako struna, cítím každý jeho dotek neobyčejně zostřeně. "Odvažte ji," říká Majk klukům, pouta na mém těle povolují. "Kleknout," pomohl mi zvednout se, opřela jsem se o ruce, ale sotva se udržím, jsem úplně oslabená prožitou bolestí. Ale jsem taky úplně vlhká a rozdělaná... vzal si mě zezadu a vjel do mě jako po másle. Jouvejs... Majku, ty neřáde...

Chvíli mě šukal do vagíny a pak se zase zkoušel natlačit do zadečku... ještě teď to bolí a už chce znovu, jau, ty sadisto, ale co nadělám... půl hodiny jsem jeho hračka, musím to vydržet... pomalu, prosím pomalu, jau! Je uvnitř - sláva. No tak dělej, ať to mám za sebou. Přitáhl mě za boky blíž k sobě a zajel pomaloučku hlouběji... jo, takhle je to lepší, jen pomalu, prosím... ale klidně můžeš víc, navlíknu se ti na ten tvůj nádhernej ocas, abych ho cítila až do konce... pomalu kroutím boky, abych ho dostala do té správné polohy a taky si to užila, trošku uhýbám a zase vycházím vstříc, Majk se teď skoro nehýbá, jen mě drží za boky a koleny mi tiskne rudá a přecitlivělá chodidla. Pak se začíná pohybovat, nejdřív jen trošku, mírně... ale rychle se dostává do ráže a protahuje mě víc - a mě to sice bolí, ale už ne tolik jako poprvé, a v rytmu jeho pohybů a vzrušeného dechu přirážím a taky ztěžka lapám po dechu... juj, to je síla... ještě chviličku... víc... dělej, pořádně ho tam zapíchni, jo... jo, to je vono... už... už pojď... víc, chci ho tam až po koule... "Majku... to je nádherný..."

Složil se mi na záda, objímá mě kolem těla, drtí mi v dlaních prsa a syčí mi do ucha: "Ty mrcho, bestie drzá..." a podobná něžná vyznání - jo, Majku, jseš drsňák, já vím... ale udělal jsi mě nádherně... jako nikdo dlouho předtím... Na závěr mě kousl do ramene a vyjel ven - juj! Jauvajs! Uf, tys mi dal...

Ani teď ze mě nic neteče, i když ani teď jsem si nevšimla, že by si vzal kondom. Kamsi odešel. "Marku, máš ji k dispozici," slyším zase Dana.

Tentokrát mě do koupelny nepustil, nohy i zadek mě pálí, ale můj trest je teprve v jedné třetině. Slezla jsem s lavice a Marek mi znovu svázal ruce, tentokrát před tělem. Položil mě zase zády na stůl, na krajíček... taky bez kožešinky. Ruce zvedl nad hlavu a k něčemu přivázal, pokrčené nohy uvázal za kotníky každou k jednomu rohu stolu... jsem roztažená dokořán a volně přístupná k jakémukoliv použití. Jen doufám, že Marek nebude taky chtít anál... to bych už snad nepřežila.

"Zlobilas, dostaneš nařezáno," slyším i Marka. Jauvejs - kam teď, snad ne...? "Otevři oči." Mezi prsty protahuje důtky s několika koženými řemínky. "Dostaneš přes píču," objasnil mi, kdyby mi to náhodou nedocházelo. "Taky deset." Nebo poprosíš o milost? Ne. Nepoprosím.

První rána je jen mírná. Zkušební. Jak to vezmu. Jestli budu ječet. Ovšem že neječím, tyhle partie jsou zvyklé na bolest. Druhá je silnější, třetí švihne hodně. čtvrtá. Jau. Pátá - trošku víc přes levé stehno - au! Na šestou se už rozpřáhl a seknul opravdu silou. Sedmá - jáááu! První slza mi unikla při osmé ráně. Při deváté jsem zaťala prsty spoutaných rukou do hrany desky stolu... ulomila jsem si nehet. Ale neřvu.

Před desátou ránou si dal pauzu. řemínky důtek mě šimrá po těle. "Otevři oči." Přes slzy ho vidím rozmazaně. "Polib je," nastavuje mi rukojeť k ústům - odvrátím obličej. "Jak chceš. Odpustil bych ti tu poslední, takhle dostaneš ještě tři."

Třikrát, rychle za sebou, razantně mě švihl přes rozkrok. Mám to za sebou. Vydržela jsem to a nezařvala. Teď jsem ale dost hotová. Svaly, napjaté k prasknutí, se pomalu uvolňují, znovu jsem zavřela oči, ležím vyčerpaně a bez hnutí a rozkrokem mi tepe bolest... taková zvláštní bolest... je to zlé, ale ne zas tak zlé, jak mi to připadalo v prvním okamžiku... stopy ran se jakoby slily, pálí to celkově, všude... bolest sílí a slábne v rytmu tepu mého srdce... škubavé pulzy, jako při orgasmu... vlastně je to dost podobné...

Ale ještě to není všechno. Ještě nemám Markův trest za sebou. "Otevři oči," slyším potřetí.

Ze sterilního balíčku vytahuje injekční jehlu. "Chci krev," šeptá vzrušeně. Bere do prstů mé zbičované stydké pysky, vytahuje je... cítím hrot jehly dotýkat se mé tkáně, měla bych poprosit o milost, ale nevydám ani hlásek. Jen jsem znovu celá ztuhla.

Bodnul. Probodl mi postupně oba stydké pysky, až nahoře, blízko u klitorisu... zvláštní, že to skoro nebolelo. Vytáhl jehlu... jen nejasně cítím, jak mi zbičovanou štěrbinkou kape krev, stéká dolů...


...::: Tip pro Vás: Elektrosex kožený postroj na penis :::...
Sexshop Sexujte.cz


Marek zabodl jehlu podruhé, kousíček vedle. Nechal ji uvnitř, probodává mi oba stydké pysky, jako by je chtěla sešít k sobě - ale ještě je mezi nimi dost místa.

Dost na to, aby si mě Marek mohl vzít... prodírá se do pochvy zvlhčené mou krví... nejen krví... šuká mě do vagíny s vchodem probodnutým jehlou, každý průnik mě šíleně bolí a pálí, ale přitom... přitom se mi to zase začíná líbit, ta místa uvnitř mě nebolí, tam mě nikdo netrápil... tam teď projíždí Markův šampión a já se snad rozpadnu na kousky, jak je to intenzivní, bolest a rozkoš, krev a pouta... je to pravda nebo se mi to všechno jen zdá? Na chvíli jako bych se začala někam vzdalovat, ztrácela smysl pro realitu... a jen jako z dálky slyším Danův hlas. "Marku - půjčíš mi tu její drzou pusu?"

"No jasně, šéfe..." a Dan ke mně přistoupil z druhé strany, otevírá mi pusu a zajíždí svým penisem do ní, tohle už těžko zvládám, sotva můžu dýchat a ještě takový roubík... proč si mě taky nevezme jako ostatní? Ale těžko s tím můžu něco dělat... snažím se ho nekousnout, takhle naruby jsem ještě nikoho nekouřila... dvakrát, třikrát zajel dovnitř a vytáhl ho zas ven... udělal se mi na prsa mezi motýlky... moc to nevnímám, protože se právě udělal i Marek, přimáčkl se ke mně a asi mě někde natrhl tou jehlou, šíleně to bolí, jako kdyby mě tam pálili rozpáleným železem... chvilkový pocit blížící se ztráty vědomí je ten tam, teď tedy cítím sakra všechno... a sama nevím, jestli je to nesnesitelně příšerné nebo příšerně nesnesitelné... ale vím, že jsem to zase vydržela.

Ležím zády na tvrdém stole a krvácím z rozkroku. Marek mě opustil... s ním jsem se už asi neudělala, i když vlastně ani nevím... v rozkroku mi škube bolest v tolika místech, že mi to splývá... když mě odvážou, nedokážu se ani sebrat a odejít do koupelny, i když mi to Dan povolil. "Marku, vole, nepřehnals to?" slyším šeptat Majka, "má píču samou krev..." "Vole, jen jsem ji dvakrát píchnul jehlou..." "...a čurákem," utrousil Majk, oba se zachechtali, ale znělo to trochu nuceně.

"Vezmeme ji do koupelny. Marku, vem ji za nohy. Majku, otevři dveře," rozhodl Dan. Složili mě do vany, Dan mi odepnul kožený obojek a ozdůbky z prsou, další bolest... ale teď jsem trošičku simulovala, kdyby mě stáhli s toho stolu a postavili na nohy, možná bych to zvládla... ale je tak příjemné, že o mě projevili obavy, trochu péče... mám přivřené oči a nereaguju, když někdo z nich bere sprchu a pouští na mě vlažnou vodu. "Lucy... prober se," slyším Markův hlas a pokusím se pozvednout víčka. Vidím chvíli jen siluetu proti světlu, tedy vy jste mi dali zabrat, neřádi... někdo mi oplachuje tělo, voda je skoro studená - probírá mě a já se pokouším ve vaně posadit. "Dobrý?" ptá se znovu Marek, nejdřív ze všeho si sahám do rozkroku, ale ta jehla už tam není, vůbec jsem si neuvědomila, kdy ji vyndal. Chytila jsem ho za ruku, ve které držel sprchu, a nasměrovala ji tam, kde to nejvíc pálí. Rozkrok... pak prsa, nakonec chodidla. Jauvejs. A to mě ještě čeká trest od Dana...

Ale dokázala jsem se zase postavit na nohy, osušit se, vylézt z vany. "Dobrý?" ptá se zase Marek, ostatní dva kluci tu teď nejsou, zřídil mě nejvíc, tak mě asi dostal na starost. Přikývla jsem. "Dobrý." Vzal mě kolem ramen, tohle gesto bylo tak nečekané... a aniž jsem o tom přemýšlela, přivinula jsem se na chvilku k němu, opřela se o něj... cítila jeho příjemnou vůni a teplo jeho pokožky na mé ledové husí kůži. Ne, nečekala jsem, že by se mi omluvil. Překvapilo mě proto, když mi na chodbě tiše zašeptal do vlasů: "Přehnal jsem to, Lucy?" Jeho ruka mi víc sevřela rameno a já jsem na něj po očku koukla. Přehnal to? Vlastně teď ani nevím... v reálu jsem ještě nikdy nic takového nezažila, ale v mých snech a představách se mi stávaly daleko horší věci. "Tohle zvládnu," odpověděla jsem vyhýbavě.

V teplém pokoji mi zase poručil lehnout si v koutku u krbu na záda na kožešinu. "Roztáhni nohy," poručil mi a když se v mých očích objevil polekaný výraz, dodal: "Ošetřím tě - trest máš už za sebou." Nedívala jsem se, když mi na krvavé ranky nastříkal nějaký sprej... chvíli příšerně pálil, až jsem si zase musela zatínat nehty do dlaní, pak se to zklidnilo a přestala jsem krvácet.

Nechali mě chvilku odpočinout, schoulenou v teple u krbu. Z polospánku mě vytrhlo zavrzání podlahy pod Danovými kroky. V ruce držel obojek. "Zvedni se."

Ztěžka jsem se vyhrabala na nohy. Zapnul mi zase obojek kolem krku. Pak jeho ruka sklouzla níž a prsty mi zlehka sevřel naběhlou a fialovou prsní bradavku. Zatajila jsem dech. "Tak co s tebou?" řekl tiše zvláštním hlasem... krutým i něžným zároveň. Pomiluj se se mnou, chtěla bych mu navrhnout. I teď, takhle zřízená, bych ho chtěla... ale nenabídla bych mu to, nikdy... styděla bych se snad víc než když mě svlékal. A ta představa, že by odmítl... ne, to bych nepřežila.

Sjížděl prsty níž, přes bříško dolů, tam, kde se rýsovaly zarudlé stopy důtek... naznačil mi, že se mám víc rozkročit, jen jemně, tlakem prstů... uposlechla jsem beze slova, i když mě všechno bolelo. Tajila jsem dech, ale byla jsem neskutečně vzrušená... trochu jsem se bála, že mi bude ubližovat, ale víc jsem se bála, že si mě zase nevezme... proč? Na čem ulítává tenhle nádherný kluk? Jak to chce? Udělám cokoliv, co si bude přát, vydržím od něj bolest i krutost, ale ať už se něco stane... tohle napětí je skoro nesnesitelné...

Na špičce prstu mu zůstala kapička mé krve. "Očisti mě," řekl chladně a dal mi ji do úst. Očistila jsem ho, co nejněžněji. "Dneska ti už dám pokoj, necháme to na zítra," řekl pak a ustoupil o krok zpátky. Ostře se mi zadíval do očí a já je rychle sklopila - ale stejně v nich nejspíš zahlédl záblesk - zklamání... "Dočkáš se," dořekl tiše odpověď na to, co jsem nedokázala vyslovit. Pak odešel ke stolu a když se vrátil, podával mi čistý talíř s třemi dost velkými kusy řízku. "Ohřej si to a najez se," řekl a přestal si mě všímat. Stála jsem s talířem v ruce a dívala se za ním jako trubka.

Na poslední chvíli jsem se zarazila a nevysypala si jídlo na nohy... odšourala jsem se do kuchyně a ohřála si řízky, brambor ještě zbylo dost. Najedla jsem se radši vestoje, přímo v kuchyni. Při prvním soustu jsem zjistila, že mám příšerný hlad, snědla jsem všechno a ještě si přidala dva brambory. Pivo jsem si neotevřela, nemám ho ráda. Zapila jsem jídlo vodou z vodovodu, byla chladná, čistá a chutnala po horském prameni. Pak jsem se vrátila do pokoje a aniž bych čekala na další příkaz, začala jsem uklízet nádobí po jejich večeři.

Když jsem procházela potřetí kolem Dana, který si už zase hověl v křesle a hrál si pro změnu s empétrojkou, chytil mě za loket a přitáhl blíž. "Tak jak - dobrý?"

Vůbec ne. Všechno mě bolí a dobře to víš. Ale nejvíc mě trápí, že sis mě ani jednou nevzal, když ostatní kluci mě už měli každý dvakrát... moc bych se s tebou chtěla milovat, Dane, můj Pane... "Dobrý," odpověděla jsem neupřímně a snažila se nedat najevo své pocity. Nebylo to snadné. Přitáhl si mě úplně ke křeslu a pohrál si nejdřív s mými prsy. Cvrnkl do každé prsní bradavky, pořád ještě byly veliké, naběhlé a zrudlé, cítily by i lehoučký dotek, natož tohle... Vpichy, které mi udělal Marek na prsech, už byly jen červenými tečkami, ranka poblíž klíční kosti se také zavřela a už nekrvácela. "Rozkroč se," poručil mi tiše Dan a já beze slova poslechla. Znenadání se v jeho ruce objevily nůžky. Velké, dlouhé, kancelářské... co s nimi chce dělat?

Vzal je za špičky a chladnými kulatými oušky mi prohrábl stydké pysky. "Marku," zavolal potom. Marek se k němu otočil. "Ještě jí to krvácí, udělej s tím něco." Postrčil mě směrem k Markovi a přestal si mě všímat. Bylo to horší než ledová sprcha. Marek mi znovu nastříkal do rozkroku ten pálivý sprej. Pak mi poručil pokračovat v úklidu. "Umej nádobí a podlahu v kuchyni."

Umyla jsem nádobí a podlahu v kuchyni a kluci se tvářili, jako bych tam vůbec nebyla. Aspoň neškodili... nepřidělávali úmyslně nepořádek, nemusela jsem vytírat podlahu jazykem nebo tak něco... radši ať mi už dneska dají pokoj... ale kdyby mě chtěl Dan, vydržela bych to.

Nechtěl mě. Když jsem dokončila úklid, vstal z křesla. Podíval se na mě a pohodil hlavou směrem ke koupelně. Uvnitř sáhl do nevelké skříňky a podal mi čistý ručník, nový, ještě zabalený zubní kartáček a nějaký univerzální pleťový krém. Chvilku jsem na něj zírala a nějak to nepobírala, čekala jsem něco jiného. Netrpělivým gestem mi ty věci znovu nabídl. "Děkuju, Pane," špitla jsem překvapeně - a pak za ním zaklaply dveře.

Marně jsem přemýšlela, co jsem udělala špatně... když jsem ho odpoledne koupala, byl tak připravený... dvakrát se nechal udělat, ale jen pusou, co mu vadí? Pohrdá mnou, že jsem dala klukům bez odporu? čekal ode mne víc aktivní obrany? Nevzrušuju ho? Nějak jsem si nevzpomínala, jestli to byl on, kdo mě při prvním výslechu označil za kurvu... připadalo mi, že mu něco vadí na mně, ale nemohla jsem přijít na to, co.

Ještě jednou jsem se opláchla ve vaně, voda z bojleru už byla taky skoro úplně studená, tak jsem to nepřeháněla. Vyčistila jsem si zuby, našla hřeben a trochu se učesala, namazala si obličej a hlavně ruce a bolavá kolena i jiná místa tím krémem, co mi dal Dan, příjemně voněl a nebyl mastný, ale připadal mi jako trošku lepší Indulona. Pověsila jsem vlhký ručník na tyč, na které snad kdysi visíval závěs kolem vany, a vrátila se do pokoje. Už jsem únavou sotva pletla nohama. Co bude teď?

V koutku u krbu, kde jsem vkleče čekala na svůj trest, byl teď na zemi rozprostřený veliký rozložený spacák. Dan mě tam zase jen gestem poslal. "Posaď se," upřesnil pak a než si ke mně dřepnul, odložil si vedle na podlahu nějaké lahvičky. "Ukaž ruce."

Na zápěstích jsem měla dost znatelné stopy pout, místy skoro do krve. Kápl mi na hřbet ruky nějaké mléko z jedné lahvičky - a pak mi ho nesmírně jemně začal vtírat do poraněné pokožky. Jeho prsty putovaly kolem mých zápěstí a sledovaly vytlačené zarudlé rýhy... a já měla chuť začít příst, byl tak jemný, tak - něžný, ano, teď byl něžný až k nesnesení, a když mi pak ještě podobně začal ošetřovat bolavé prsní bradavky, nemohla jsem se na něj dívat... zblázním se touhou, tohle je snad horší než mučení. Dane, tolik, tolik bych tě chtěla, vem si mě, prosím...

"Ukaž záda," zatlačil mi na ramena, abych se předklonila. Pár stop po bičování při výslechu, ale nic vážného. Přesto mi i tam nanesl dlaní to příjemně chladivé mléko. "Dobrý," poplácal mě nakonec po rameni a houkl do pokoje: "Kluci, pojďte si uklidit hračky."

Kluci poslušně vstali od rozpitých piv. "Tak ukaž tu tvoji dvoranu slávy," ušklíbl se Marek - a když jsem se na něj nechápavě podívala, odstrčil mi svou nohou mé nohy víc od sebe. "To je dobrý, nech mě," bránila jsem se - pochopila jsem, že mě mají ošetřit, ale už jsem toho vážně měla dost, ať mi dají pokoj, do rána budu v pořádku, nejsem začátečník. "Neodmlouvej, nebo..." zasyčel Marek výhrůžně. Majk mě přitom obešel a nečekaně mě za ramena stáhl do lehu. No jak chcete. Odpor jsem už jen naznačila. Marek mi nekompromisně roztáhl nohy a pak mi i na zřezanou pičku a okolí nanesl dlaní to chladivé mléko. Bylo to příjemné... zavřela jsem oči a už se nebránila, ani když mi prstem trošičku projel kundičku i anál. Na závěr mi ještě jednou ošetřil tím sprejem všechny vpichy po jehlách, ale už to skoro nepálilo. Pak se mě ještě ujal Majk a namasíroval mi chodidla... trošku si s nimi pohrál, bylo to příjemné, ale cítila jsem teď už skoro drtivou únavu, která mi bránila vychutnat si to a snad cítit i nějaké vzrušení. Už jsem chtěla jen spát... zavřít oči a na nic nemyslet, netrápit se tím, co mě čeká zítra, pozítří... a proč mě Dan nechce šukat.

Majk konečně odložil své hračky na měkký spacák. Usínala jsem jim v rukou... ale ještě jednou jsem uslyšela Danův hlas. "Ruce."

Namáhavě jsem se zvedla a natáhla ruce před sebe. Navlékl mi na ně nějaká tenisová potítka - a přes ně zacvakl pouta s krátkým spojovacím řetízkem. "Nebolí to?" "Ne, Pane." Vzápětí mi stejně zajistil i nohy a dalším řetězem s visacími zámky na obou koncích mi je připoutal k podstavci krbových kamen... a pak odkudsi vyčaroval malý polštářek. Položil ho do míst, kde by mohla spočinout moje hlava. "Lehni si," svůj příkaz doplnil zase jemným tlakem dlaně na mé rameno, jeho doteky mě neskutečně dostávaly... a když jsem si lehla na bok a spočinula tváří na tom malém polštářku, vonícím mateřídouškou a kouřem ohně, přehnul přese mne druhou polovinu spacáku a vepředu zavázal dvě šňůrky. Pak mě nečekaně pohladil po vlasech. "Dobrou noc, Lucy. Dobře si odpočiň, zítra to teprve pořádně začne..."

Ještě jednou jsem zvedla těžká víčka a zkusila si v jeho očích přečíst něco víc, než mi řekl... neprozradily mi nic. "Dobrou noc, Pane..." Nevnímala jsem už, kdy a kam šli spát oni... usnula jsem během několika vteřin.

Probudila jsem se na neznámém místě, svázaná a celá rozlámaná... chvíli jsem nevěděla, kde jsem, kdo jsem, co tu dělám... pak jsem si vzpomněla. V krbu matně žhnulo pár dohasínajících uhlíků, jen slabě osvětlovaly místnost, venku za okny byla ještě naprostá tma, v pokoji bylo ticho a teplo... ještě bych asi měla spát, kluci nejspíš taky spí a nic jiného stejně nemůžu dělat - ale už se mi nepodařilo usnout. Chvíli jsem přemýšlela, co se stalo... a co se ještě stane, co mi udělají, jaký bude ten odložený trest od Dana, jak ho zvládnu... a jestli si mě dneska vezme... měla jsem nepříjemný pocit, že zase ne - a že mi to bude opravdu hodně vadit.


...::: Tip pro Vás: Mystim elektroda na žalud Pearly Pete Corona :::...
Sexshop Sexujte.cz


0 komentářů.
o mně  l  podpořte mě  l  fotografie  l  video  l  povídky  l  návody  l  odkazy  l  užitečné programy  l  návštěvní kniha  l  ICQ list  l  bazar  l  English
...::: © 2001 - 2017 Lenka Bondová :::: Hosting : IPsystems s. r. o. :::: Design © 2002 Varial :::...