The Training Of O
The Upper Floor
Public Disgrace
o mně  l  podpořte mě  l  fotografie  l  video  l  povídky  l  návody  l  odkazy  l  užitečné programy  l  návštěvní kniha  l  ICQ list  l  bazar  l  English

CD Agent

Autor: Pájík

Hodnocení

1234567

Po necelém půl roce služby u policie si mne předvolal šéf a předal mi dotazník s tím ,že jej mám vyplnit hned. V dotazníku byly pouze kolonky pro míry postavy, věk, váhu. Po chvíli jsem to měl vyplněné. Šéf si to převzal a poslal mě zpět pokračovat v práci. Další týden jsem dostal v práci obálku s pozvánkou, abych se dostavil v sobotu v deset ráno na konkurz . Víc uvedeno nebylo. Jen místo konání . Po příjezdu jsem zazvonil na zvonek u dveří, protože bylo zamčeno. Po chvíli mi otevřela žena v civilu a ve středních letech, převzala si pozvánku a pozvala mne dál. Dovedla mne do posluchárny kde již seděla asi dvacet dalších mladíků, přibližně mého věku . Všiml jsem si , že jsme byli všichni menší hubené postavy. Po půl hodině nás bylo už třicet . Do místnosti vešly dvě ženy a nějaký major, jenž se hned ujal slova, vše co zde zazní je tajné a nikdo se o tom nikdy nedozví, jeden z vás bude vybrán na speciální práci, více vám o tom řekne zde paní praporčice, dořekl a předal ji slovo.

Dobrý den, nikoho do ničeho nebudeme nutit, vše co kdokoliv z vás bude či nebude dělat záleží jen na vás, komukoliv se cokoliv nebude líbit může okamžitě odejít, nikdo mu to nebude mít za zlé. Co by mohlo být vaší budoucí prací se budete dozvídat průběžně ale konkrétní činnost bude vědět jen jediný z vás. Takže začneme, vaše pracovní doba bude různá ale převážně v odpoledních a nočních hodinách, také se vám stane a to nezřídka, že se nedostanete domů i tři a více dnů. Je zde někdo komu to nevyhovuje? Přihlásilo se pět . Tak vy můžete odejít domů. Zůstalo nás dvacet pět. Celou tu dobu, pokračovala praporčice, bude v ženském převleku, bude z vás zkrátka transvestita se vším co k tomu patří. Tak kdo chce pokračovat prosím přijďte ke dveřím č.2251 v druhé patře a s ostatníma se loučím. Všichni tři pak odešli. Postupně jsme se zvedali a vycházeli dveřmi. Vyšel jsem po schodišti. U dveří se nás sešlo dvanáct. Pojďte dál, pozvala nás ta druhá paní a zavřela za námi dveře. Ocitli jsme se v větší místnosti kde bylo na stolech a na pojízdných věšácích samé dámské oblečení, boty, spodní prádlo a paruky. Jistě jste vytušili co vás nyní čeká, spustila. Zde se z vás stanou ženy, vlevo za tímto závěsem jsou silikonové imitace prsou a zadečku, přičemž si prsty ukázala na ona místa. Tam budu já a dám vám k tomu i vhodné prádlo, včetně korzetu, bude-li to někdo chtít. Všechny věci zde by vám měly padnout, neboť máte stejné postavy a velikost nohou. Všechny boty jsou 6tky. Takže pánové je jedenáct v jednu je oběd, tam již bude jíst jako dámy. Postupně jsme chodili za závěs, já tam vešel jako poslední, protože jsem si byl prohlédnout boty, těšil jsem se na kozačky na vysokém podpatku. Tak co si vyberete, zeptala se mě . No já bych chtěl ten větší zadek a pak i prsa, řekl jsem. Momenta řekla a z pod stolu mi podala dva silikonové zadečky z nichž jeden byl vlastně jen takové vycpané kalhotky a ten druhý byl postupně vycpaný už od spodní poloviny stehen. Kalhotky jsem ji vrátil a nechal si ten postupně vycpaný. Byl tělové barvy. No tak si ho oblečte, pobídla mne. Vysvlékl jsem se do slipů. Ne ne, řekla, to natahuje na holé tělo, já se na chvíli otočím , řekla a otočila se. Sundal jsem si i slipy a nasoukal se do vycpávky, Byla velmi pružná a po oblečení jsem cítil jak mne lehce stahuje. Dobrý řekl jsem. Otočila se zpět. Sedí vám, pochválila mne a zeptala se , jakou barvu prádla budete chtít? Máte černou? Zeptal jsem se .Podala mi černé kalhotky. Oblékl jsem si je. Punčochy? Ptala se dál. Máte takové ty síťované ? Ano , chvíli se hrabala mezi mezi krabičkami a pak mi podala černé síťované. Čekala než si je natáhnu a pak mi je trochu upravila , aby byly rovně. Můžu si ještě přes ně natáhnout nějaké světle hnědé pruhledné a lesklé ? Jistě a v okamžiku mi podala krabičku s pučochačemi. Opět počkala až si je natáhnu. A teď jaká chcete prsa? Myslím tím velikost. Zeptala se mne. A jaké máte? Zeptal jsem obratem. Tak mám tady …. NoA, B a C už jsou pryč a tak tu zbyly dvoje D jedny E a jedny H. Chvíli jsem zaváhal a pak jsem řekl . můžu si zkusit ty Há? Samozřejmě, vytáhla na stůl krabici a otevřela ji. Byly v ní dvě velmi velká prsa a tři podprsenky - bílá, tělová a černá. Podala mi podprsenku. Oblékl jsem si ji, zapínala se na čtyři háčky. Jde vám to pochválila mne, je vidět, že to neděláte prvně. Trochu jsem se začervenal, měla pravdu. Chcete si je tam vložit jen tak nebo raději přilepit? Pokračovala a dělala že si nevšimla do jakých rozpaků mne dostala. Přilepit? Zeptal jsem se . Ano tady tímhle a vytáhla z krabice sprey. Jo zkusím to, řekl jsem. Nastříkala sprey na zadní stranu prsou a vložila mi jej pak do košíku. Lehněte si tady na chvíli na stůl a lehce si tlačte na prsa . Dobrý už by měly držet, řekla asi dvou minutách. Postavil jsem se. Cítil jsem jak mi váha prsou stahuje kůži na hrudi dolů. Upravil jsem si délku ramínek, aby mi s jejich vahou pomohla podprsenka. Tíha co? Poznamenala, přikývl jsem, každé váží kilo a půl, to se časem pronese, dodala. Já to nějak zvládnu, odpověděl jsem. Korzet by vám pomohl, pokračovala v nabídce. Pokrčil jsem rameny a prsa se mi lehce zhoupla. Mám tu dva druhy, dál pokračovala v nabídce, jeden stahuje míň a druhý hodně. Já si vezmu ten co stahuje více, řekl jsem ji. Vytáhla z koše červený kožený korzet a obešla s ním stůl. Otočila si mne tak abych byl k ní zády. Sám si ho neutáhnete, pomůžu vám. Během asi deseti minut jsem byl v pase štíhlý jak vosa. Zbytek šňůr mi zastrčila šikovně pod korzet.Pak dala všechno moje civilní ošacení do jednoz košů a pokynula mi k závěsu odkud jsem před chvíli přišel. Když jsem vyšel zpoza závěsu, byla již dobrá polovina ostatních převlečena a zkoušeli si různé paruky. Ti co si mne všimli se většinou jen lehce pousmáli. Měl jsem jasně největší prsa. Vešel jsem mezi stojany s oblečením tím i z jejich zorného pole, sem tam jsem někoho zahlédl jak si zkouší oblečení. Našel jsem tmavě modré body jenž bylo od poloviny z velmi pružné a husté krajky s dlouhým límečkem a dlouhými rukávy. Zjistil jsem, že oblékání asi nebude žádné sranda, korzet mi toho moc nedovolil a přes prsa jsem toho taky moc neviděl. Body jsem si na sebe přes hlavu a přes prsa natáhl, ale nemohl jsem si jej sepnout mezi nohama. Vrátil jsem se proto za závěs kde stále čekala ta paní jenž mne předtím vystrojila. Samozřejmě ,že vám to zapnu, dřepla si a sepla mi body mezi nohama na tři háčky a zacvakla na patentky. Otočila si mne a zapla mi i zip na zádech. Děkuji, řekl jsem a vrátil se zpět vybírat si další oblečení. Objevil jsem matně černou koženou sukni s vyšším pasem. Zapínala se na boku na zip a pak na dva knoflíčky. Po chvilce trápení s odporem korzetu, jsem si ji přece je oblékl a zapnul. Sukně byly z pružné kůže a dokonale kopírovala moje silikonové tvary.Sahala mi kousek pod polovinu stehen. Na vedlejším věšáku visela ze stejného materiálu i barvy vesta se zapínáním na zip. S jejím oblečním už problém nebyl. Díky její pružnosti se mi ji podařilo zapnout i přes má velká prsa až na konec zipu , jenž tvořil dostatečně velký výstřih. Při pohledu do svého výstřihu vůbec nebylo poznat , že prsa nejsou pravé, jednak byly tělové barvy a jednak pod hustou krajkou byly vidět jen hrubé obrysy. Vydal jsem se k botám. Okamžitě jsem si vybral již předem vyhlédnuté černé kozačky na vysokém podpatku. Opět nastaly problémy při obouvání a zapínání. Musel jsem navštívit opět paní za závěsem, ale někdo tam byl a tak jsem musel chvíli počkat. Posadil jsem se na židli a ona mi pak zapla zipy na kozačkách. Kozačky mi příjemně pevně obepínaly lýtka až těsně pod kolena. Chtěl jsem se postavit, ale zjistil jsem , že takhle stáhnutý to nebude jednoduché. Dejte si více nohy pod židli, poradila mi paní. Udělal jsem co řekla a na podruhé už jsem stál. Chvíli jsem tam zůstal a opatrně přešlapoval na místě. Byl to nádherný pocit. Pak jsem pomalým krokem vyšel zpět ještě si vybrat nějaký kabátek, protože jsem si všiml, že jej mají všichni. Probíral jsem se různými kabátky ale žádný se mi moc nelíbil, až jsem našel černý lesklý lakovaný kabátek . Oblékl jsem si ho, zapnul pět velkých knoflíků a opasek. Kabátek mi sahal kousek nad kolena a překrýval sukni. U kabátku byla i kabelka a v kabelce byly černé kožené rukavice se zapínáním na zip až k lokti. Rozepnul jsem si kabátek , kabelku si dal na rameno a šel jsem k parukám. Tam už nikdo nebyl, skoro všichni už stáli kompletně převlečeni u dveří kterými jsme sem vešli. Paruk bylo spousta, nakonec jsem si vybral špinavý blond s lehce vlněnými delším vlasem kousek pod ramena. Z kabelky jsem vytáhl rukavice a oblékl si je, pak jsem došel k ostatním.Bylo půl jedné. Zpoza závěsu vyšla ta paní a řekla , vidím , že už jste všichni připraveni, tak dámy, řekla k nám, nyní jděte zpátky k posluchárně. Někdo otevřel dveře a postupně jsme se přesunuli zpátky k posluchárně, jenž ale byla zamčená. Půl hodiny jsme proto stáli na chodbě až do jedné. Pak přišla paní praporčice a pustila nás dovnitř , kde již bylo na stolech prostřeno. Posadili jsme se po čtyřech ke stolům a ty dvě paní nás postupně obsloužili.Moc jsem toho ale nesnědl, s tak staženým žaludkem toho moc nesníte. Postupně jsem si všiml, že korzet si vzala větší polovina, prsa skoro všichni až dva. Kozačky na vysokém podpatku jsme měli jen tři a zbytek mě buď kotníčkové boty na středním podpatku nebo lodičky, taky na středním podpatku. Překvapilo mne , že skoro všichni byli oblečeni celkem vkusně ale tak vyzývavě jako já tam nebyl oblečen nikdo. Během oběda nám praporčice oznámila, že nyní máme volno až do půl čtvrté, kdo chce může se jít nechat od nich nalíčit na 2010sítce a kdo chce tak se může jít i ven projít nebo zůstat tady v jídelně. Jelikož jsem již byl po jídle, tak jsem se zvedl a šel z na 2010sítku. Posadili mne do křesla a během deseti minut nalíčili. Když jsem se prohlížel v zrcadle, tak jsem se nepoznal. Nikdo by neřekl , že nejsem žena. Vše bylo až neskutečně dokonalé. Poděkoval jsem a šel ke vchodu. Dveře se daly otevřít zevnitř ale z venku bylo jen madlo. Takže když jsem se dostat dovnitř musel bych zazvonit. Než jsem vyšel ven, oblékl jsem si rukavi, které jsem si před obědem sundal, zapnul černý lakovaný kabátek a prázdnou kabelku si dal přes rameno. Vyšel jsem ven, venku bylo poměrně hezky když to ráno vypadalo na déšť. Pod nohama mi sem tam zašustělo listí.


...::: Tip pro Vás: Kolíčky na bradavky - černé :::...
Sexshop Sexujte.cz


Byla polovina října a lehce foukal chladnější vítr, pocítil jsem lehký chlad na stehnech. Hm, nemají to ty ženy v sukních asi tak jednoduché. Pomalu jsem se procházel po městě, bylo mi skvěle. Nikdo nevěděl kdo jsem, všichni mne považovali za ženu, neříkám že krásnou ale měl jsem určité proporce větší, ikdyž kabátek to celkem solidně maskoval. Cítil jsem na sobě spoustu pohledů od kolemjdoucích pánů. Navštívil jsem i několik obchodů s typicky dámským zbožím a poprvé se na mne prodavačky nedívaly s mírným ůsměvem jako když jsem tam byl jako muž. Tak dobře jsem se bavil až jsem zjistil, že nestihnu být včas zpátky. Dorazil jsem s patnácti minutovým zpožděním. Po zazvonění mi otevřela praporčice se slovy, á tak poslední zatoulaná ovečka se vrátila, račte dál slečno. Došli jsem zpátky do posluchárny. Když jsem se posadil praporčice oznámila, všichni kdo se byli projít venku ve městě běžte do prvního patra ke dveřím 1458, zbytek tu zůstane.. prosím, běžte. Zvedlo se nás šest. Před dveřmi 1458 bylo několik židlí, postupně jsme je obsadili. Asi po deseti minutách přišla ta druhá paní a řekla: já si vás nyní budu postupně zvát dovnitř a ostatní budete zatím tady sedět a čekat. Vy pojďte první řekla a prstem ukázala na mne. S tlukoucím srdcem, jsem ji následoval. Zavřel jsem za sebou dveře. Posaďte se tady a pokynula mi rukou na židli před stolem a sem dejte kabát s kabelkou. Sama se posadila za stůl. Všiml jsem si , že za stolem jsou ještě nějaké plné velké koše .Tady podepište tento papír než začneme, je to o zachování mlčenlivosti o všem co se zde bude dít. Podepsal jsem. Vzala si do ruky propisku a několik papíru rozložila před seba. Nyní vám budu klást otázky a bude stručně odpovídat. První otázka byla , jak se cítím. Dobře ,je mi příjemné. Následovalo několik obdobných otázek. Postupně jsem ji o sobě řekl to co bych nikdy nikomu neřekl. Dozvěděla se , že bydlím sám ve svém bytě daleko od příbuzných, momentálně nemám žádnou přítelkyni, vytáhla ze mne i to že již od puberty se tajně převlékám za ženu a že mám doma dámské prádlo a trochu ošacení. Odpovídal jsem asi tak dvacet minut. Tak to je první část za námi, řekla a odložila propisku. Ze šuplíku vytáhla časopis a podala mi jej. Líbí se vám tohle? Pomalu jsem listoval v časopise, byly v něm svázané ženy v různých pozicích. Ano líbí se mi to. Odpověděl jsem. Viděl jste už někdo něco podobného? Pokračovala. Ano, na internetu, mám několik oblíbených stránek. Otočila se a sáhla za sebe do koše. Pak položila na stůl černý kožený šněrovací rukáv se zipem a spoustou řemínků. Tak to znáte jistě tuhle věcičku. Polkl jsem na suchu a jen přikývl. Nechcete si ji vyzkoušet? Chvíli jsem se na ní zadíval. Věděl jsem že mě testuje kam budu ochoten zajít. Tak co? Zeptala se znovu. Ano, souhlasil jsem. Vzala rukáv obešla s ním stůl a přišla ke mně. Postavte se a otočte se, dejte ruce dozadu. Během chvilky jsem měl ruce v rukávu a ona mi jej připevnila popruhy kolem ramen, přičemž mi je zkřížila na hrudi. Pak začala utahovat šněrování. Po chvilce se mi lokty za zády v rukávu dotkly o sebe , bolí? Zeptala se . ne, řekl jsem a ona pak už pokračovala se šněrováním až do horní poloviny mých paží. Udělala několik uzlů a zbytek tkanice vsunula dovnitř rukávu, následně zapnula zip přes šněrování a postupně od spodu ještě zapnula všechny řemínky . Ze stolu sebrala tři remeny jenž vytáhla zároveň s rukávem a postupně mi s nimi přitáhla spoutané ruce v rukávu k tělu. Jeden řemen mi utáhla v pase, druhý těsně pod prsy a třetí nad prsama. Můžeme pokračovat se svazováním? Zeptala se opět. Ano souhlasil jsem. Nyní to uděláme tak, že vás budu svazovat a vy mne sama zastavíte až se vám bude chtít řekla . Pochopil jsem že mne schválně oslovuje v ženském rodě. Nyní se opět posaďte, přikázala mi. Musel jsem si sednout bokem k opěrátku. Jedním řemenem mi spoutala nohy k sobě nad koleny , dalším v horní polovině stehen, ale to jsem musel trochu poposedávat aby se jí to povedlo, další řemen mi utáhla pod koleny a pak řemene ve tvaru T mi spoutala k sobě kotníky i přes podrážky. Z koše vytáhla černou kouženoušněrovací kuklu se zipem , velký černý kulatý roubík na postroji a širší obojek se zámkem. Mlčky jsem sledoval jak ty věci postupně pokládá na stůl. Dala mi chvíli čas na naznačení mého odmítnutí. Já však mlčel, Sebrala ze stolu roubík a obešla mne ze zadu. V následujícím okamžiku mi již vsunovala Roubík do pusy. Musel jsem pusu otevřít co nejvíc aby mi tam vlez. Čekal jsem že bude moc tvrdý ale byl lehce pružný. Sundala mi paruku a pevně sepnula postroj roubíku na mé hlavě. Vrátila se ke stolu pro kuklu. Opět mi dala chvíli čas než mi ji nasadila. Pevně ji sešněrovala a pak přes šněrování zapla zip. Kukla mi sahala až skoro k ramenům. Během dalšího okamžiku mi nasadila obojek a zajistila jej zámkem. Vrátila se zpět za stůl a sedla si. Chvíli si mne mlčky prohlížela. Já se zase díval na ni skrz několik malých dírek v místě pro oči. Kukla měla ještě dvě malé dírky kterými jsem dýchal přes nos. Tak jak dlouho bys takhle dokázala vydržet? Přerošila ticho. Zakýval jsem lehce hlavou do stran. Hodinu ? ptala se dál. Přikývl jsem. Dvě? Začala stupňovat. Opět jsem přikývl. Tři? Víte co běžte na chodbu a se za vámi přijdu občas podívat. Vstala, rozvázala mi nohy po koleny a v kotnících, pomohla mi vztanout, doprovodila mne ke dveřím, otevřela a za němého úžasu zbylých pěti adeptů mne posadila na mé původní místo a znovu spoutala nohy. Další řekla a ukázala na mého souseda. Nikdo z vás ji nebude rozvazovat, přikázala a ukázala na mne. Když se za ní zavřely dveře, zbylí čtyři postupně přišli ke mně. To musíme všichni ? zeptal se jeden z nich. Zavrtěl jsem hlavou. Ty vole ty máš i roubík? Zeptal se další. Pokýval jsem hlavou. Chvíli si mne prohlíželi a pak si sedli zpátky na své místa. Naproti mně byli hodiny. Bylo pět. Asi po patnácti minutách vyšel ten jenž tam byl po mě. Nebyl ale vůbec spoutaný. Má jít další řekl a odešel pryč z čekárny. Došlo mi , že jsem zatím prošel jen já. Postupně tam vcházeli a asi po půl hodině vyšli. V sedm jsem tam zůstal už sám, všichni odešli. Povedlo se, tušil jsem , že jsem ten konkurz vyhrál. O půl osmé přišla do čekárny na chodbě poručice i s majorem. Sedli si naproti mně a mlčky si mne prohlíželi. Pak se otevřely dveře a vyšla moje" věznitelka". Tak jak už tušíte to řekla vy jste vyhrála konkurz. Masku vám nechám, čím míň lidí vás bude znát tím líp pro vás.

Jste ochoten, trvale pracovat v tomhle přestrojení? Zeptal se major? Přikývl jsem. Major se zvedl a ještě než odešel, řekl, tady praporčice s kolegyní vás zasvětí do úkolu, přeji hodně zdaru a odešel. Praporčice vytáhla papíry ze složky. Zde je několik fotografií, vy máte za úkol postupně zjistit s kým se tito lidé stýkají. Venku to není problém ale uvnitř jejich komunity je již nemůžeme sledovat. Zde máte dvě bankovní karty. Jednu budete používat na běžné nakupování a placení, je na ní měsíční kredit 30000 + to co si ušetříte z minulých měsíců a ta druhá je na nákup oblečení a různých pomůcek , které budete asi určitě potřebovat a ta má také limit 30000. Mimo to budete , dostávat měsíční plat 20 000. Čeká vás i časté cestování a tak vám byl přidělen služební vůz s civilní Spletkou, je to Ford v combi verzi a k němu dostanete i kartu na benzín. Postupně jak budete pronikat hlouběji do jejich organizace, budete dostávat další úkoly. Je to práce na několik let a nikdo z vašeho okolí ani z příbuzných se nesmí dozvědět co ve skutečnosti děláte. Teď vás předám tady své kolegyni, jenž vás během dvou měsíců naučí vše co budete potřebovat. Když domluvila tak vstala, položila složky na židli a odešla. Zůstal jsem sám na chodbě s věznitelkou. Jmenuji se Jana , budeme si tykat a ty mě budeš ty dva měsíce poslouchat a dělat vše co ti řeknu, pokud chceš být úspěšná. Přikývl jsem. Jana vstala a odešla i se složkou do kanceláře. Mne nechala stále spoutaného sedět na chodbě. Paráda, tak jsem to vyhrál a už jsem si těšil na to co bude dál….


...::: Tip pro Vás: Malý gumový bič - černý :::...
Sexshop Sexujte.cz


0 komentářů.
o mně  l  podpořte mě  l  fotografie  l  video  l  povídky  l  návody  l  odkazy  l  užitečné programy  l  návštěvní kniha  l  ICQ list  l  bazar  l  English
...::: © 2001 - 2017 Lenka Bondová :::: Hosting : IPsystems s. r. o. :::: Design © 2002 Varial :::...