Broskve část 2. Autor: neznámý

Hodnocení

Šestadvacátého července jsem se vrátila z tábora. Doma mě čekala zpráva od Romana. Sraz 2.8. v 15 00 na Hlavním nádraží v hale u metra. Přiložený seznam nejnutnějších věcí a seznam lidí, kteří jedou s námi. Kromě asi dvou jmen mi zbývající nic neříkala. Adresa místa v Turecku, kde budeme brigádničit. Itinerář cesty tam i zpět.

Naši už byly srozuměny s mojí cestou za Sultánem. Došla jsem si na gyndu, nechala si napsat antikoncepci a prášky na posunutí menstruace. Nehodlala jsem riskovat trable v tamnějších podmínkách. Přesto jsem v lékárně koupila tampóny, i vložky a nejnutnější zásobu léků , Superpyrin , Endiform , rychlo obvazy, elastické objímadlo a některé další věci do mé lékárničky. Sbalila věci do kletru, včetně jídla, práškových rozpustných nápojů a všeho potřebného. Batoh měl skoro dvacet kilo. Potěš pánbůh. Věřila jsem však Romanovi, že ho nikde nebudu muset dlouho nosit na zádech. Dlouho jsem se rozhodovala, zda vzít sebou kytaru nebo ne. Nakonec jsem ji sbalila do látkového futrálu včetně náhradních strun. Zpěvníky jsem vzdala.

Doklady, něco málo peněz našich i vyměněných valut v bance jsem měla v kožené taštičce na pásku kolem pasu. Druhého ráno mě táta vzal autem na autobus. Jel do práce a počkal se mnou až do odjezdu. Určitě píchal ve fabrice k vůli mně později a bude muset něco nadělávat. S Jiřkou a mamkou jsem se rozloučila už doma.

Na pátou se nás sešlo dvanáct. Deset kluků, ve věku od dvaceti do pětadvaceti let a dvě holky. Spolu se mnou jedna středoškolačka Lucka, která tu na víc měla svého kluka. To mě sice trochu vyvedlo z míry, ale nejsem žádný cimprlín, abych to nezvládla. Už ve vlaku bylo znát, že každý je dost velký individualista a s ostatními se nemíní dávat do hromady. Obsadila jsem kupé s Romanem, Luckou a Petrem. To byl kluk Lucie, kterému bylo osmnáct a po prázdninách začne studovat u nás na fakultě. Než jsme dojeli na Slovenko probrali jsme podrobně své curriculum vitae a skamarádili jsme se. Alespoň co se týká našeho kupé. Ostatní si k nám cestu nenašli a ani my jsme ji nehledali k nim. Většinu času ve vlaku trávili pitím piva, hraním karet a spaním.

5. 8. jsme ráno dorazili do Izmiru. Tam na nás skutečně čekal stařičký autobus, Mercedes, který nás odvezl do Aisire. Nejdříve jsme jeli po krásné asfaltce asi dvacet minut a potom jsme zahnuli do mírných kopečků směrem na sever po rozbité asfaltové cestě a asi po další půlhodince jsme dojeli do vesnice, kde asfaltka končila. Autobus zastavil u čerpací stanice, tedy jednoho stojanu s naftou, kde řidič, pravý Turek, černovlasý, s černým knírem, černooký , menší postavy v riflích a černé bavlněné košili, tankoval. Vysedli jsme všichni na tu chvíli z autobusu a s Luckou jsme hledaly místo, kde bychom si před dalším natřásáním ulevily. Okolo byla vyprahlá země, téměř bez jediného keře , rozpálená do světlé hnědého až šedivého všudypřítomného prachu, rozpukaná se škvírami i deset centimetrů širokými. Nezbylo než obejít čerpací stanici, tedy obílený barák z pálených cihel bez oken jenom s dřevěnými okenicemi natřenými vyjetým olejem na černo a tam, s druhé strany skryté před pohledy lidstva si ulevit.

Cesta hnědošedivou krajinou pokračovala po prašné silnici. Autobus nejel nijak rychle. Ani otevřená všechna okna nepřinášela do vozu žádný průvan, pouze prach,který usedal na vše , včetně nás. Ty kopečky se zdály z asfaltky poněkud blíž, než byly ve skutečnosti. Ale jak jsme stoupali nahoru začaly se objevovat keře, a když jsme se přehoupli přes další vrchol objevily se nedozírné plantáže broskvoní a asi dva tři kilometry po silnici, vzdušnou čarou poměrně blíž, velké bílé stavení, které jsem už znala z Romanových fotografií. Zaprášení a zpocení jsme dorazili skoro po dvou hodinách na farmu.

První po čem jsem toužila byla sprcha. Ubytovali jsme se ve velké místnosti přímo pod střechou s jediným světlem uprostřed,žárovkou s objímkou přichycenou hřebíkem na dřevěný trám, kde bylo dvanáct kovových postelí. Oprýskané, původně šedě natřené s drátěnkou, která se propadala jako trampolína, s tvrdou madrací vycpanou trávou. Byly čistě povlečené. Vybavené polštářem, slabou dekou a třemi prostěradly. Vedle každé postele byla malá skříňka s visacím zámkem. Dřevěná podlaha a nedýchatelné teplo sálající dovnitř z rozpálené střechy , pološero a dvě díry bez okenních rámů ve štítu zastíněné polootevřenými okenicemi . To vše působilo dost depresivně.

" Romane, vždyť tohle je stodola , půda na seno a ne ubytovna?!"

"No, víš, my jsme loni bydleli o patro níž a tam je těch pokojů víc." Víc mi k tomu neřekl.

Ozvalo se tlučení něčím kovovým do visícího kusu traverzy. Tím se, jak jsme zakrátko zjistili, svolávalo k jídlu, do práce, vyhlašoval budíček. Sešli jsme po dřevěných strmých schodech zpět do přízemí do velké místnosti opět s dřevěnou prkennou podlahou třemi řadami stolů a s místy pro padesát lidí.

Ve předu u otvoru ve zdi který byl zabedněn zavřenými okenicemi stál chlap, Turek, a lámanou němčinou nám začal vykládat uvítání a organizaci pobytu. Dostali jsme černý kafe dvě Turkyně roznesly po stolech košíky s černým chlebem, mísy se sýrem a máslem a u okénka z vedlejší místnosti, kde byla kuchyně, postavily várnici s čajem. Snědli jsme téměř vše a vypili ještě jednu várnici docela studeného a chutného čaje.

Během posilování se u stolů nám bylo řečeno , že jsme dorazili jako poslední, a tak na nás zbylo podkroví, že teplá voda teče v koupelnách od šesti večer do vyčerpání, studené je dostatek, ale není pro nás vhodná k pití, že do práce se chodí v sedm a končí se v sedm večer, že jídlo a pití nám rozvezou na plantáž podle pořadníku. Když jsme dostali povel k rozchodu letěly jsme s Lucií do sprch. Vykachlíkovaná místnost s několika sprchami a zavěšenými elektrickými bojlery. Tekla teplá voda. Vedle byly záchody, turecké, nášlapné , avšak splachovací , oddělené od sebe "startovacími boxy pro koně" s třiceticentimetrovou mezerou od země. Aby asi bylo vidět, když tam někdo sedí na bobku, že je obsazeno a s drátěnými koši na použitý papír, které byly každé ráno vynášeny na skládku asi sto metrů za ubytovnou , kam se také vynášely zbytky z kuchyně a všechen ostatní odpad. Jakmile se změnil směr větru , linul se zápach do stavení a nepomohlo ani každodenní vápnění odpadků. Záchody byly společné.

Před záchody byla kovová koryta s kohoutky na teplou a studenou vodu s odpadem do jímky pod záchody. Zde tekla pouze studená.

Ráno jsme stávaly s Luckou už v pět, byly jsme jako první ve sprše. V noci jsem propotila co se dalo. Teplota neklesla pod třicet stupňů a v podkroví bylo skoro nedýchatelno. Pach zpocených těl, strojení, vůně cibule a vydýchaný vzduch mi nepřinesly potřebnou úlevu po dlouhé včerejší cestě. U snídaně jsme se pozdravili s ostatními brigádníky, především s Bulhary, Rumuny a identifikovala jsem skupinku šesti Poláků, studentů z Krakova. Traktor s vlekem nás odvezl na plantáž, kde nám náš předák vysvětlil naši práci a nechal nás česat. Nůše jsme nosili na kraj plantáže, kde místní ženy broskve přebíraly a rovnou vytříděné ukládaly do dřevěných přepravek a připravených kontejnerů. Zde byly várnice s čajem a papír, kam se zapisoval počet nůší každého z nás pod přidělené číslo místo jména. V poledne přivezli starou dodávkou , na které nebylo poznat její původní barvu, oběd. Po šesté hodině úplně vyřízení jsem šli pěšky asi čtyři kilometry z plantáže do ubytovny, protože pro nás nikdo nepřijel. Pár kluků čekalo na náklaďák, aby naložili ovoce. Ráno byly hory prázdných přepravek opět připraveny na nové čerstvé ovoce.

Zjistily jsme s Lucií, že jsme zde pouze my dvě, jinak samí chlapi. Roman s Petrem však byli fantastičtí. Starali se o nás jak mohli a Roman mi mile nadbíhal,což mi nebylo nijak nepříjemné. Večer se sedávalo u kytary, venku pod morušemi, kde panoval večerní stín a jemně foukal vánek z okolních kopců, který s sebou přinášel vůni broskví smíšenou s prachem. První večer bylo připravené pro nás na uvítanou rožněné maso s černým chlebem a na přátelství vylovil Roman z batohu litrovku Becherovky. Více jak s ostatními kluky z naší party jsme si byli po chvíli bližší s Poláky. Ráno mi Jašek pomáhal při česání. Tedy já jsem česala s Romanem a Jašek nosil nůše. Zjistili jsme , že v tomto složení jsme podstatně výkonnější. Večer co večer, celých deset dní jsme hrávali na kytary a hráli všechny možné společenské hry. Parta byla výborná a já jsem dovolila Romanovi i milé něžnosti.

Předposlední večer, jsme si sbalili spacáky a deku a šli

se po sprše s Romanem projít do plantáže. Ulehli pod broskvoně a pozorovali spolu turecké nebe plné hvězd nad námi a vyprávěli si navzájem pohádky tisíce a jedné noci. Chtěla jsem to a myslím , že Roman na to čekal už delší dobu také. Krásně jemně jsme se pomilovali. Roman byl velice pozorný, jemný, vnikal do mě pomalu a dlouho před tím mě vzrušoval svými dotyky na všech intimních místech mého těla.

...::: Tip pro Vás: Ozdobné svorky na bradavky :::...
Sexshop Sexujte.cz

Laskal mi přes flanelovou košili prsa, rozepínal knoflíček po knoflíčku a jazykem mi přejížděl po bradavkách a jemňounce mi je hryzal svými zuby. Cítila jsem krásné chvějivé vzrušení. Kolena se mi rozklepala, podbřišek se stahoval stále častěji v křečích, které nebolely, ale naopak ještě víc mě zvláčňovaly. Roman pokračoval v líbání mého plochého břicha, pupíku a pomalu zasouval své neodbytné ruce za opasek mých riflí. Ještě přes zapnutý poklopec mě hladil na Venušině pahorku a zasouval své prstíky stále níž a níž, až se dotkl mého klitorisu a já málem vykřikla vzrušením. Bylo to krásné. Sundala jsem mu přes hlavu triko a hladila ho po jeho ramenech. Zesílil a svaly mu prací ztvrdly. Byl ve formě a mě přitahoval jako chlap čím dál tím víc. Povolil mi zip u kalhot. Nadzvedla jsem se v bocích a Roman mi stáhnul rifle i s kalhotkami. Skopla jsem si botasky a kalhoty ze mne sklouzly raz dva. Roman klečel na dece proti mým roztaženým stehnům a pozoroval můj klín. Bylo to příjemné vidět ho jako nadrženého býčka, který se vášní nemůže ani hnout. Začal mne jemně hladit po stehnech , nehtem škrábal od kolenou dolů až ke slabinám a zase zpět. Díval se na mne a neřekl ani slovo. Vyšla jsem mu vstříc pozvednutím pánve a on pod mě podložil smotaný spací pytel . Nyní jsem viděla pouze své vyšpulené břicho a kolena a mezi nimi Romanovu kštici. Líbal mě na pysky, jazykem objížděl klitoris a každou chvilku zajel hlouběji i do mé mušličky. Prsty roztáhl mé pysky, ale skoro tak , že jsem téměř nic necítila a ponořil se do mě i s nosem.Jazykem osahával každý milimetr mého klína a rty sál klitoris tak dlouho až jsem se prohnula jako luk, zavřela oči, začala rychleji oddechovat a dosáhla orgasmu. Opět se věnoval mým prsům a hladil mě po celém těle. Bylo to nádherné a já neměla chuť se už ani hnout a vychutnávat jen ten krásný pocit uvolnění.

Roman padnul na deku vedle mne a rozepnul si kalhoty. "Ali, ty jsi ještě neměla kluka?" . Optal se .

"Ne, ale to snad nevadí".

"A myslíš, že mne zvládneš ? Mám taky rád mazlení až k vyvrcholení"

"Nevím , ještě jsem to nikdy nezkoušela. Jsem ale dobře sečtělá." Řekla jsem rezolutně a na důkaz svých slov jsem povalila Romana na záda nasedla na něho jako na koně, ruce mu koleny přitiskla podél jeho těla a sklonila hlavu na jeho hruď. Jemně jsem se zakusovala do jeho bradavek a sledovala jeho reakci . Ležel klidně,se zavřenýma očima a na rtech mu hrál malý úsměv. Líbala jsem ho na hrudi a posunovala se stále níž. Stáhla jsem mu kalhoty a i mně se podařilo sundat mu najednou i slipy. Úd mu trčel do výšky v úctyhodných rozměrech. Jazykem jsem přejela kolem jeho kořene a špičkou jsem jezdila nahoru a dolů. Předkožku měl staženou a žalud mu svítil jako rudý maják. Po každém dotyku sebou zacukal a ještě více mohutněl. Sjela jsem ústy až na váček s varlaty, které měl mnohem větší než udává literatura, u dospělého muže velikosti zralé švestky, spíš velikosti menší meruňky. Jedno po druhém jsem vsála do úst a jazykem převalovala po patře. Roman krásně voněl, byl osprchovaný a používal značkový tělový šampón pro muže. Voněl po skořici s příchutí tabáku a mně to bylo příjemné.

Penis mu stál jako dřevěný kolík. Opět jsem se špičkou jazyku vrátila na jeho vrchol a slízla bělavou kapičku. Chutnala hořkokysele a byla lepkavá. Hrotem jazyku jsem otevírala štěrbinu na žaludu a snažila se vniknout co nejhlouběji. Roman dýchal stále rychleji a i vztahy a záškuby údu byly stále intenzivnější. Opět se na vrcholu objevila kapka jeho semene a já ji vysála. Nyní měla chuť po vlašských neloupaných jádrech. Obemknula jsem rty jeho penis, jazykem kroužila po uzdičce a ústy sála jeho žalud. Roman se prohnul v bocích a já si nestačila ani uvědomit, že muže ejakulovat. Bylo to tu. Najednou jsem měla plná ústa teplé lepkavé hmoty, náraz jsem cítila až na mandlích. Překvapilo mě to a musela jsem polknout. Než jsem zaznamenala na jazyku chuť té lepkavé teplé hmoty měla jsem ústa opět plná Romanova semene. Jeho penis mi zajel až do krku a já se zakuckala. Vyprskala jsem směs svých slin a Romanova ejakulátu na jeho břicho a začala se smát nahlas a kuckat , že to jsme si nedomluvili. Roman mě

přitáhl k sobě a do ucha mi tiše šeptal.

"Děkuji, jsi fantastická. Alenko, miluji tě. Jsi báječná. "

Začal mě líbat na ústa a jazykem si prorazil cestu pod mé rty. Cítila jsem jeho dech, jeho chuť semene smíšenou s našimi slinami. Nevadilo mi to. Vášnivě jsme se začali líbat a v klínu pod sebou jsem cítila jak Romanův úd opět nabývá na síle, velikosti, délce i tloušťce. Měla jsem mušličku přitisknutou k jeho penisu rozevřenými pysky a cítila jak po něm toužím, aby mi pronikl dovnitř. Posadila jsem se zpříma a jemně se nadzvedla. Romanův úd se uvolnil ze sevření a nyní trčel přímo proti mému rozkroku. Přizvedl se v bocích a já ho cítila jak do mě vniká. Pomalu jsem dosedala níž , zase se nadzvedla a opět ucítila jeho záškuby. Trochu to zabolelo a nasedla jsem na něho plnou vahou. Roman si hrál s mými prsy. Laskal je prsty, bral do dlaní a líbal mi bradavky. Čekala jsem něco nepříjemného, ale bylo to nádherné. Najednou mě převalil na záda a byl nyní nade mnou. Zůstali jsme dokonale spojeni a Roman začal pomalu přirážet. Cítila jsem jak se mi tře o klitoris ,jak vniká dovnitř a zase ven. Zrychlil tempo a i já jsem mu vycházela vstříc.

Nepřemýšlela jsem o následcích, bylo to tak příjemné , že jsem nechtěla tyto okamžiky přerušit uvažováním o možném početí. Roman se vzepjal na rukou a já ucítila několik záškubů za sebou v jeho penisu, stáhla jsem všechny poševní svaly a cítila jak se mi uvnitř rozstřikuje teplé Romanovo semeno.

"Románku zůstaň ve mně. " Žadonila jsem a měla chuť se dále milovat.

Venku už po půlnoci nebylo takové vedro jako v našem podkroví a my dva zcela nazí leželi nyní na zemi na dece. Drželi se za ruce, dívali na tmavou oblohu a chvěli se chladem. Roman spojil zipem oba spacáky a vytvořil tak jeden velký pytel pro dva. Zabalila jsem strojení pod hlavu jako polštář a vlezli jsme si oba do spacáku. Já se stulila k Romanovi a v jeho objetí jsem cítila i přes příjemnou únavu po celodenní práci a krásném nočním milování sílu a jistotu, že s ním se mi nikdy nebude moci nic stát.

Usnula jsem s Romanovým penisem v dlani on s ovinutou rukou kolem mých ramen. Ráno ihned po rozednění se probudil jako první Roman. Začal mě celou líbat od kořínků vlasů až po moji mušličku. Než jsem stačila cokoli namítat , Roman už opět přirážel svým kolíkem a já se opět propadala do toho krásného šťastného pocitu z orgasmu. Naštěstí jsem brala prášky pro posunutí cyklu a ony měly také antikoncepční účinek.

Bylo půl páté. Venku nastával další parný den a my jsme měli před sebou poslední šichtu na plantáži. Broskve byly skoro všechny očesány. Roman se potichu vkradl na patro do podkroví nechal tam naše spacáky vzal mycí potřeby a šli jsme sami nikým nerušeni do sprch. Tekla krásně teplá voda . Já jsem si umyla vlasy a celá se osprchovala. Byla jsem ještě rozpálená z dotyků Romana, našeho milování, a celé pohlaví mě pálilo. Prokrvené snášelo s úlevou příjemnou ledovou sprchu. Myšlenka na uplynulou noc ale všechno vynahradila. Byla jsem šťastná.

Když jsem vycházela ze sprch začali se trousit první ranní ptáčata. Bylo už po budíčku a já asi neslyšela zvonění traverzy. Po snídani už některé party balily a chystaly se na cestu domů , nebo na jinou plantáž přivydělat si ještě nějaké prostředky. My jsme šli dnes naposledy do sadů, ale už jsme nečesali. Přerovnávali se bedýnky s ovocem, počítala se s předákem odevzdaná práce.

Odpoledne jsme šli na oběd zpět na barák a dohodli se, že ráno budeme vyplaceni v německých markách , přespíme ještě tuto noc a po snídani nás odvezou tím starým autobusem do Izmiru. Nafotili jsme poslední snímky, najedli se naposled šťavnatých broskví, doplnily všechny láhve studeným čajem a sbalili si už večer své věci. Dnes jsme se mohli přestěhovat i o patro níž, kde nebylo takové vedro, ale nikomu se nechtělo na cizí postel, o které věděl, že ještě minulou noc byla zahřívána cizím tělem.

Večer jsme se byli s Romanem projít po okolí. Nemilovali jsme se spolu, protože já jsem minulou noc stále ještě cítila. Nechtěla jsem, aby to příští už nebylo tak pěkné jako to poprvé. Roman to bral a byl ke mně stále pozornější. Večer, spíš opět až v noci, jsem padla do postele jako podťatá a spala spánkem spravedlivých až do ranního bušení Turkyněmi do traverzy. Ráno byla připravena černá káva , sýry a chléb. V devět přijel starou oprýskanou dodávkou náš předák a vyplácel mzdu. O půl jedenácté jsme byli naloděni v autobusu a odjížděli směrem k Izmiru.

...::: Tip pro Vás: Černá páska na bondáž :::...
Sexshop Sexujte.cz