Balíková relaxace část 6. Autor: RopeBond

Hodnocení

Ráno mne probral nesnesitelný kravál, který mělo na svědomí lesní ptactvo. Normálně by mě to určitě rozladilo. Dnešek ale není obyčejný dovolenkový den. Ospale se otočím bokem směrem k Radce. K svému zděšení jí ale na svém místě nikde nevidím! V ten moment jsem se probral dočista a rychle vstal. Jak se jí podařilo osvobodit z toho zpropadeného řetězu? Automaticky mě ruka sjela nejprve ke kapse, kde jsem nahmatal klíč a vzápětí k noze postele ke které byl řetěz připevněn. Polila mne obrovská úleva. Ležela pod postelí na boku, chodidly zapřená o chatrné kovové nohy, na níž postel stála. Šátek nějakým způsobem dokázala sesmeknout, ale roubík byl stále tam kde má být. Nebylo možné v tom šeru poznat jestli spí nebo ne. Kopnu proto do ní a povídám : "Kdo ti dovolil opustil pelech, co?" Radka mručí něco jako omluvu, ale není to moc slyšet. Vezmu její nohy a obrátím tělo zpátky na břicho.

"Než se vrátím, koukej ať si zpátky na místě!" houknu pod postel a jdu se osvěžit ke studni.

Rychle se opláchnu a obléknu montérky. Je čas připravit tréninkovou halu. Ještě před tím by ale neškodilo něco zakousnout. Namažu si tedy chleba s máslem a dám se do něj. Mezi tím pro Radku připravím taky něco k jídlu. Kus okoralého chleba a miska s vodou bude stačit. Už mě vyhlížela čekajíc na pelechu a snaží se upoutat mou pozornost škubáním v poutech. Uvolním jí z kozelce a s přesvědčením, že mi s těmi unavenými nohami stejně nikam neuteče, rozvážu i je. Pro jistotu ale obojek s řetězem nesundám.

"Pěkně se na papej," povídám jí a položím misku s vodou na zem, "Za hodinu začnu s tvým výcvikem. A radím ti dobře. O nic jiného se radši nepokoušej!"

Chleba nalámu na menší kousky a hodím je na misku. Některé zůstanou ve vodě, jiné se rozletí po dece. Radka si klekne na kolena a poslušně čeká až jí odepnu roubík. Když vyklouzne ven, chvilku opatrně zkouší čelisti a pak se jazykem snaží osvěžit v misce. Ve dveří se naposled ohlédnu a poznamenám : "Ať je to všechno snědený! Nemám už na rozhazování!"

Jako na povel uchopila kousek namočeného chleba do zubů a spolkla ho. "Hodná!" pochválím jí a vydám se do stodoly.

Sám si v duchu říkám jestli mi ta hodina bude na všechno stačit. Nejprve vezmu hadici a tu nejhorší špínu ostříkám vodou. Hlavně z trámů a stropu. Sloupy, které podpírají podkroví, jsou po této úpravě téměř jako nové. Přesto bruskou přejedu pár ostrých hran aby nemohly poranit a ani být použity k přeřezání provazů. S tím vším jsem byl za čtvrt hodiny hotov. Vyvrtal jsem několik děr na různých užitečných místech a našrouboval ocelová oka. Vyrobit trestnou kozu taky nebyl větší problém, protože základ už byl hotov (i když k jiným účelům). Pouze jsem musel zlepšit její stabilitu a do její ostré hrany vyfrézovat jamky pro osazení kolíků. Zbývalo my asi půl hodiny a tak přišly na řadu čtyři trámky zaházené pod slámou. Udělal jsem z nich něco jako položené písmeno "U". Obět zde může být fixována mnoha způsoby a už jsem se nemohl dočkat jak to bude fungovat. Trocho mně zamrzelo, že není čas dřevo ošetřit nějakým lakem, ale na druhou stranu nevypadalo moje provizorní dílo nijak zle. Poslední věcí, kterou jsem instaloval, byla malá bezdrátová kamerka. Nasměroval jsem jí tak aby pokryla co největší prostor a přitom byla jenom těžko odhalitelná.

Co se jí asi honí v hlavě napadlo mne, když se potichu kradu zpátky do chaty. Chtěl jsem totiž Radku překvapit. Ten hluk co vycházel z venku v ní musel nutně vyvolat červíka zvědavosti a ten určitě hlodal na správném místě. Vplížím se do "ložnice" a spatřím jí sedět vedle postele jak se usilovně snaží odstranit izolepu z rukou. Málem se jí to povedlo. Chci se nepozorovaně dostat až k ní, ale zradilo mně jedno vrzající prkno. I tak se dost lekla. Hlavu měla schválně skloněnou, ale já přesto poznal, že jí je do breku. Snad pochopila marnost svého počínání nebo jí trápila bolest celého těla po té hrozné noci. Vycítil jsem, že nastala vhodná doba pokusit se jí zlomit.

"Ty se prostě nepoučíš, viď?" zklamaně povídám. "Potřebuješ pořádnou lekci, aby jsi dovedla poslouchat!" Odemknu řetěz od postele a vytáhnu ji za něj do stoje. Beze slova vedu Radku do stodoly. Začíná pofňukávat a cuká se. Nestojí o žádné lekce. Jenže nic mě neobměkčí a tvrdě jí dovleču do místa exekuce. Řetěz pověsím na jeden z trámů uprostřed takže musí stát nahá bezmocně pod ním. Přinesu si stolek z kuchyňky a na něj položím svůj notebook. Napojím se na kameru, zaostřím na Radku a spustím REC.

Nervózně přešlapuje na místě a nespustí ze mě oči. Jakmile zpozoruje, že si beru do ruky provaz, snaží se pokorně omluvit.

"Ne pane, já už budu hodná," žadoní , "na slovo vás poslechnu jenom mně netrestejte!"

"Jednou z tebe poslušná otrokyně možná bude. Zatím k ní máš ale hodně daleko. Neříkal jsem ti že nesmíš mluvit bez dovolení?" suše odpovím.

Pravičkou nasadím Radce "kravatu" a levičkou odepnu řetěz. Táhnu jí ke sloupu až se o něj opře zády.

"Stoupni si na špičky!" přikážu jí. "Pořádně!" zvýším hlas, když vidím jak málo zvedla paty. Vezmu ocelovou trubku a přiložím jí mezi její nohy tak, že prakticky na ní sedí s pohlavím hluboce zaříznutým do chladného kovu. Však taky vyjekla překvapením a než se trubka ohřála tělesným teplem, tiše sténala. Udělám si pečlivě značku na sloupu a trubku položím stranou.

"Mazej do rohu a nezlob!" ukážu do kouta. Vezmu vrtačku a pod mírným úlem (směrem dovnitř) vyvrtám otvor pro trubku. Přitom vše dělám tak abych ji nespustil z očí. Je poznat, že Radka už začíná tušit na co ta trubka bude a dobře jí z toho není. Jako kdyby váhala jestli se pokusit o útěk nebo ne. Hotovo! Trubka perfektně padne a tak to zajistím šroubem. Vykročím ke své zajatkyni a ta se zahnaná do kouta snaží naposled bránit : "Pane to nemohu vydržet! Prosím, mějte slitování!" Už mně to její neustálé žadonění o milost štve. A tak vezmu kus špinavého hadru a nacpu jí ho do pusy. Pár závitů izolační páskou zajistí, že ho nevyplivne. Pak , přes její odpor, vezmu Radku do náruče a usadím na trubku. Rozvazovat spoutané ruce a přitom sledovat jak přešlapuje na špičkách, mne velice vzrušilo. Uvolněné ruce ihned snadno spoutám za sloupem.

Usoudil jsem se, že v montérkách už je mi dost "horko" a tak na sebe hodím kalhoty a triko. Prohlížím si jí ze všech stran a občas přejedu rukou po těle, zvláště po ňadrech. Bradavky nemusím ani moc dráždit. Sami zcela viditelně ztvrdly. Dalším provazem přitáhnu lokty jak to jenom jde k sobě. Najdu asi půlmetrovou dřevěnou tyč z ní udělám rozporku na kotnících. Asi by mě normálně kopla, jenže nemohla, jinak by totiž ztratila rovnováhu.

Radce se nyní vede opravdu zle. Jediné čím může částečně hýbat jsou nohy a hlava, ale rozporka toho příliš neumožňuje. Nyní je čas pro "torturu" jejích bradavek. Tenkým motouzkem každou podvážu a oba pak natáhnu ke trubce téměř až na konec. Tah za ně jí donutí ještě drobátko zvětšit zatížení své nebohé kundičky. Hlavu má předkloněnou. Slzy jí stékají po tváři a kapou na hliněnou zem.

"Takže můžeme přistoupit k vlastnímu potrestání." povídám vážně Radce. Zvedne hlavu a vrtí s ní nesouhlasně do stran.

"Mám tady pro tebe nového společníka!" a ukazuji na veliký vibrátor, který vyndám z tašky. Radka vytřeští oči a ještě zuřivěji protestuje. Strčím ho do roury a zapnu na střední rychlost. Když jsem ho pořizoval bylo mým speciálním přáním opravdu silné vibrace. A protože trubka byla z tenkostěnné ocele vibrace otřásaly i se sloupem. Úpění do roubíku začalo být čím dál hlasitější. Rozhodnu se jí nechat o samotě. Bude to mít větší efekt. Začnu balit notebook a při tom si pohvizduju.

...::: Tip pro Vás: Bič s lechtátkem - Whipper Tickler - červeno-bílý :::...
Sexshop Sexujte.cz

"Tak si ho užij! Já si mezitím zajdu někam na objed." oznamuji. "Doufám, že po téhle lekci si už budeme rozumět…" povídám na odchodu. Doprovází mě ven její šílený vřískot, ale dveře do stodoly ho značně ztlumily. Trochu se obávám aby to někdo nezaslechl. Ale něco risknout musím! Naštěstí, když jsem notebook opět zapnul a připojil se ke kameře, mohl jsem se uklidnit. Evidentně jí došly síly a jenom tiše sténá. Snaží se střídavě přenášet váhu na levou či pravou nohu. Nicméně ulevit si nemůže. Asi po pár minutách špičky začínají povolovat a nyní už opravdu celou vahou sedí na tyči. Pak se jakoby prohnula do velkého luku. Nic nedbala, že si takhle značně trápí bradavky. Ani to nevnímala. Najednou se celá zachvěla. Nosem ztěžka oddechuje. Vůbec jsem nepochyboval. Prožila svůj první orgasmus. Musel jsem si ho, při této fascinující podívané, taky vyhonit. Už to nešlo dál vydržet. Když se uklidním Radka se už opět trápí s dalším orgasmem. Všechno jí ale trvá mnohem déle než před chvílí a je to mnohem bolestivější.

Nechal jsem jí v jejích problémech a šel se projít na čerství vzduch. Dlouho jsem tam ale nevydržel a za chvíli se opět kochám u LCDčka. Podle toho co pozoruji Radka už mele z posledního a pravděpodobně brzy omdlí. Na nic víc nečekám a letím ji sundat. Ani nezaregistruje můj příchod. Zřejmě je napůl v mrákotách. Bradavky už mají dost a jsou v značně zuboženém stavu. Odříznu tedy provaz a po jejich uvolnění každou jemně promasíruji. To ji probralo. Vypnu vibrátor a odvážu rozporku. Potom odjistím trubku a vyndám jí. Nohy vypověděly službu a prostě by se sesula k zemi nebýt provazů za sloupem. Nakonec odvážu i ty a opatrně ji položím na zem. Schoulí se do klubíčka a celá se klepe, zřejmě vysílením. Asi jsem to trochu přehnal. Přikryji ji dekou, třu a masíruji po celém těle. Po chviličce třesavka ustoupí a Radka zachumlaná do deky tvrdě usne. Je mi jasné že díky mé horlivosti si s ní (ačkoliv ji mám v plné moci) zase nic neužiji. Na druhou stranu tuhle lekci si určitě bude pamatovat. Až se probudí bude drobánek poslušnější. Připnu ji opět na krk řetěz a zamknu ho okolo sloupu. Zajedu si alespoň pro čerstvé zásoby potravin a mezitím co se probere, už budu zpátky. Z opatrnosti ale prohledám stodolu aby nemohla přeci jenom použít nějaký nástroj k otevření či vypáčení zámku.

Ve vesnici měli v hospodě vynikající guláš (ten já rád) a tak než jsem ho spořádal a nakoupil ostatní ingredience uplynuly zhruba dvě hodinky. Jakmile dorazím na základnu hodím batoh se zásobami do chaty a běžím zkontrolovat Radku jestli netropí nějakou neplechu. Seděla na dece a když mě zmerčila ihned se mi předpisově ohlásila : "Dobrý den můj pane. Měl jste dobrou cestu? Vaše otrokyně vám děkuje za potrestání a je vám k sužbám." Sklopí hlavu sedne si na paty a ruce dá za záda. Trochu mě ten rychlý obrat vyvedl z rovnováhy, ale snažím se ne dát nic najevo.

"Uvidíme." řeknu schválně nejistě. "Zatím si tě ale vyzkouším." Vezmu si stoličku a přisednu k ní čelem. Zvedne hlavu a já povídám : "Co tak koukáš? Přece víš co musí pořádná otrokyně dokonale ovládat, né? Opatrně se ke mě přišourá po kolenou a začne rozepínat moje džíny. Vše bylo tak krásně přirozené a vzrušující, že jí nedalo příliš práci probudit můj ohon k životu. Musím uznat - byla zatraceně dobrá. Jazykem mě nejprve olizovala koule a pak špičku žaludu. To už jsem lehce sténal a rukama jí držel za vlasy. Začala sát jako o život. Netrvalo dlouho a vystříkal jsem všechno do její pusiny. Bylo mi nádherně a spokojen Radku podrbám za vlasy.

"No docela dobrý. Jsem s tebou spokojenej!" Usmála se a olizovala zbytky spermatu z ochabujícího penisu. Dělala to tak náruživě až se jí řetěz od obojku přitom odíral o prsa. Když ale zasáhl pravou bradavku sykla bolestí a mále mě kousla.

"Au dávej pozor!!" a radši ji od sebe odstrčím. Ihned se vrátí na deku a předpisově se usadí.

"Bolí to moc?" zeptám se a prohlížím si z blízka její tělo.

"Ano, můj pane ale já to vydržím!" hlásí statečně. Pochva je znatelně opuchlá a samá modřina. Všechno ostatní se zdá být v pořádku.

Cítím se trochu provinile. Přece jenom jsem jí hned nechtěl způsobit taková muka. Když ale vezmu do ruky tu trubku, kterou měla mezi nohama, tak soudím, že se jí to evidentně zamlouvalo. Byla totiž celá ulepená od jejích vlastních šťáv tekoucí z její nadržené pochvy.

"Je čas se naobědvat! Sice si už něco pojedla, ale zasloužíš si menší bonus." a už odemykám řetěz od sloupu. Trhnutím ji donutím vstát a vedu zpět do chaty. Ještě pořád má značně oslabené nohy a těžce se pohybuje. Namažu jí chleba s marmeládou a dovolím aby ho snědla rukama. Dostane triko a kalhotky abych měl později co svlékat. Pak vykoná potřebu, tentokrát už dále na samém okraji lesa. Nevím jestli ji posílila ta marmeláda nebo pocit, že už není nahá. Začala být opět až příliš sebejistá. Proto Radku zase odvedu zpátky do stodoly. Jak jsme se k ní oba blížily moje sebevědomí rostlo a naopak Radka značně znejistěla. Co asi tentokrát bude muset podstoupit. Vždyť nic neprovedla. Obavy jsem jí viděl na očích. Do dveří jsem jí už musel táhnout násilím…

pokračování příště…

...::: Tip pro Vás: Mystim Tickleberry Finn - dilátor pro elektrosex :::...
Sexshop Sexujte.cz