Aukce část 3. Autor: d.f.h

Hodnocení

Najednou uslyšela kroky a za chvíli i přísný hlas.

"Vstávej!"

Otevřela oči a uviděla nad sebou muže, svého dočasného pána, který si ji dnes večer koupil.

"Hosté čekají," řekl stručně a ukázal na dveře. "Máš toho ještě spoustu před sebou, tak se tady neválej a hni sebou!"

Kristýna poslušně vstala a na roztřesených nohou se vydala tak, jak byla, zpátky do hlavního pokoje.

Žena v červeném stála u pojízdného minibaru, v ruce sklenku sektu a ani se na Kristýnu nepodívala. Zato zbylí tři muži se v tu chvíli obrátili a Kristýna ucítila na rameni ruku muže, který šel z pokoje za ní.

"Pánové," řekl a jeho stisk zesílil, "kdo je na řadě?"

Muži se na sebe podívali a Kristýna si teprve teď povšimnula nahého opáleného těla další dívky, kterou do té doby zakrývali svými těly. Byla doslova uvězněná v nádherné a složitě vypadající uzlovité kreaci z bílého silného provazu, ruce měla vytažené ke stropu, balancovala na špičkách a největší potíže jí asi způsoboval uzel na provazu, který procházel přímo mezi jejíma nohama...

"Já bych tady kolegovi ještě předvedl pár triků," řekl muž, který prve před odchodem Kristýny do pokoje nabízel společnosti svoji otrokyni a teď ji nejspíš používal jako názornou pomůcku, "takže jestli to nevadí, tak tady..." Udělal lehký pohyb hlavou k třetímu muži, kterému se radostně zalesklo v očích.

"Ano," řekl dychtivě, "mě osobně bondáž moc nezajímá, aspoň teda ne takhle technicky náročná."

"Takže čemu dáváte přednost?" zeptal se muž vedle Kristýny a majetnicky ji stisknul silnými dlaněmi v bocích, až povyskočila.

"Můžu si vybrat?"

"Jistě," řekl muž a nasměroval Kristýnu zpátky do chodby s mnoha dveřmi, odkud se před chvíli vrátili. "Pojďte se mnou a vybírejte!"

"Aby bylo jasno," pokračoval potom, když procházeli kolem pootevřených pokojů a Kristýna se ani očkem neodvažovala nehlédnout, co by na ni v kterém z nich mohlo čekat, "nesmí dojít k žádné formě sexu, k žádnému průniku, k osobnímu styku."

"Ale no tak," řekl skoro káravě Kristýnin pán na další hodinu, "kdyby šlo o tohle, tak jsem teď někde v bordelu a ne tady, přece!"

Muž jen mlčky přikývnul a zastavil se spolu s ním před jedním z pokojů. "Takže tady?"

"Tady," řekl vybírající, vzal Kristýnu skoro něžně za ruku a vešel s ní dovnitř. "Za hodinu, ne dřív!"

"Samozřejmě," řekl muž a zavřel za nimi dveře. Potom se lehce pousmál. "Oheň a led..." zamumlal, ale pak zavrtěl hlavou a vrátil se zpátky do velkého pokoje, kde právě probíhala další lekce japonské bondáže pro pokročilé.

Pokoj, ve kterém se Kristýna ocitla tentokrát, vypadal docela normálně. Byla v něm velká nízká postel z nádherných chromovaných trubek, povlečená sametově vypadajícím blankytným prostěradlem. Všude kolem zdí byla spousta malých bodových světélek, které zaplňovaly místnost stovkami stínů, jakmile se Kristýna nebo muž naproti ní pohnuli. Muž...

Docela se jí líbil. Byl docela normálně oblečený, měl krátké hnědé vlasy a byl hladce oholen, vypadal příjemně a vzdělaně, ale taky že ví docela přesně, co chce... Líbil se jí, ale to, že před ním stojí úplně nahá a navíc na takovémhle místě, to jí k tomu všemu moc nesedělo. Uvědomila si, že na jejím těle musí být vidět stopy po předchozím bičování a začala se bůhvíproč stydět. Sklopila hlavu a zkřížila vestoje nohy, takže vypadala jako malá provinilá holčička, ale v duchu si přikazovala, že to musí, musí zvládnout. Je tady přece jen proto, aby poslouchala a plnila přání! Jako zlatá rybka...

"Proč nic neříkáš?" řekl muž a vzal ji zase za ruce.

"Já..." řekla a hlas se jí maličko zadrhnul, "já nesmím."

"Proč bys nesměla? Teď jsi se mnou, teď se nemusíš ničeho bát," řekl muž a lehce si ji přitáhnul k sobě. Položil jí ruce na ramena a Kristýna zvednula hlavu.

"Já se nebojím," řekla tiše, ale pevně.

"To je dobře," pochválil ji muž a pohladil ji po tváři. Potom poodstoupil a kritickým okem si Kristýnu prohlížel. "Ta tě teda zřídila!" řekl po chvilce a obešel ji. "Ne, neotáčej se, prosím..."

To kouzelné slůvko Kristýně prozradilo, že se opravdu nemá čeho bát a že tohle bude úplně jiné, než předchozí hodina. Nedokázala říct jaké, ale tušila, že tenhle muž má v plánu chovat se k ní v podstatě rovnocenně a spíš jen využít její spolupráce... kterou se mu právě v tuhle chvíli rozhodla nabídnout.

"Jsi nádherná," říkal muž a hladil ji po bocích a zrudlém zadečku. Když přejížděl prsty po horkých a citlivých proužcích, které Kristýně po bičování tu a tam vyskočily po celém těle, cítila lehkou bolest, ale také stále rostoucí vzrušení a očekávání něčeho dalšího, něčeho silnějšího.

Přitisknul se k ní lehce zezadu a ona zdvihla ruce nad hlavu, aby ji mohl obejmout a dlaněmi laskat ňadra. Sjel obratnými prsty po bříšku až k horkému klínu, ale jen lehce a vůbec ne vulgárně. Kristýna se neudržela, zaklonila hlavu a položila si ji na jeho hruď. Přitisknula se k němu celými zády a zavřela oči.

"Pojď," řekl po chvilce tohoto splynutí a odvedl si ji k posteli. Teprve teď si Kristýna všimnula, že v rozích jsou k lesklým trubkám připevněny pevně vypadající řetízky s širokými koženými pouty na svých koncích a uvědomila si, že v tomhle domě zřejmě není nic bezúčelného. Tušila už, co jí teď čeká, ale nevadilo jí to. Nechala si stáhnout vlasy do uzlu, takže už ji volně nesplývaly po zádech, posadila se na okraj postele a rukama za sebou se o ní opřela, dala si nohu přes nohu a lehce kývla na stojícího muže růžovým chodidlem.

"Budeme si hrát?" řekla něžně vyzývavě a muž přikývnul.

"Od toho jsi přece tady - a já taky," řekl a rozhlédnul se po místnosti.

To byla pravda, a Kristýna to tak začínala cítit čím dál víc. Je hračka, jen hračka. Sama neznamená nic, musí se najít někdo, kdo si s ní bude chtít hrát, ať už to mělo znamenat cokoliv. Ona mu potom může dělat radost tím, jak ho bude poslouchat, jak bude v jeho rukou tvárná a jak věrně bude plnit jeho příkazy. Jen hračka.

Muž si mezitím kleknul na postel z druhé strany, zezadu jí lehce položil ruku kolem krku a pomalu ji stáhnul k sobě na nečekaně pevnou, ale pružnou plochu lůžka. Kristýna se uložila do pohodlné pozice na zádech a sama od sebe natáhnula ruce a nohy tak, že směřovaly do rohů postele k připraveným poutům.

"Ještě ne," pousmál se muž a pohladil ji po sametové vnitřní straně stehen. "Chci si teď hrát jak sama chceš, nechci tě do ničeho nutit..."

"Já chci všechno," zašeptala Kristýna, zavřela oči a cítila se neuvěřitelně krásně.

"Dobře," řekl tiše muž a chvilku se nic nedělo.

Podle pohybů postele poznala, že vstal, pak slyšela jeho tlumené kroky po místnosti, otevírání dvířek a zkoumání zásuvek, lehké klapnutí čehosi. Hledal další hračky...

"Otevři oči," uslyšela potom a pozvedla víčka. Muž stál opět nad ní a v ruce držel nádhernou sametovou pásku přes oči. "Líbí se ti?" zeptal se a pošimral ji koncem pásky mezi ňadry.

Kristýna jenom přikývla, usmála se a zvednula hlavu, aby jí mohl položit pásku přes oči a vzadu bezpečně stáhnout kolem hlavy. Od té chvíle se kolem ní rozprostřela dokonalá tma, sametová jako ona páska a sladká jako představy, které začaly oplétat její mysl jemnými pavučinkami. Skutečnost byla ale ještě daleko sladší...

Muž tiše promluvil a Kristýna ani nedýchala, aby jí neuniklo ani jedno jeho slovo.

"Slepci mají něco, co my nemáme. Ačkoliv nemají zrak, jejich ostatní smysly jsou mnohonásobně citlivější a umožňují jim tak poznat a vnímat všechno z okolního světa naprosto jinak, než to vnímáme my. První vjem pro normálního člověka je to, co vidí. Slepec se musí dotýkat, cítit sebenepatrnější vůně nebo pachy, slyšet a naprosto přesně určit směr šelestu, který my ani nevnímáme. Musí i tušit to, co nemůže vidět. Ty jsi teď takový slepec a musíš se spolehnout na svoje ostatní smysly. Největší kouzlo je totiž právě v tom, co není vidět."

Kristýna klidně dýchala a lehce pootevřela ústa.

Ačkoliv byla připravená, na něco, na cokoliv, přece jen ji překvapilo, když mezi ňadry ucítila pramínek něčeho studeného a kluzkého. Tekutiny chvíli přibývalo, až jí došlo, že to nejspíš bude masážní olejíček, hlavně podle omamné a uvolňující vůně, která za tu malou chvilku zaplnila celý pokoj. Loužička stékala dolů po bříšku, ale to už na svém těle ucítila obratné a teplé ruce, které ji začaly hladit, laskat a přitom roztíraly olejíček kde se dalo.

Cítila se příjemně a uvolněně, ale zároveň jí to velice vzrušovalo. Představila si toiž sama sebe mezi vší tou vůní, pokrytou lesklým filmem olejíčku, nahou, ležící s páskou přes oči na posteli... A krásného muže, který ji něžně, ale obratně a rozhodně, masíruje celé tělo a přesnými doteky nevynechává jediný sval v jejím těle. Byla vlastně vzrušená sama sebou a moc se jí to líbilo.

Muž mezitím oběma rukama přejížděl po lesklých pevných ňadrech, tisknul je k sobě a zase projížděl ve žlábku mezi nimi, občas stisknul ztuhlé bradavky mezi prsty, až se Kristýna začala rozkoší svíjet jako had. Ale to ještě nebyl ani začátek.

Přes bříško a boky přešly doteky na stehna, horké místečko mezi jejíma nohama muž úplně vynechal. Kristýna maličko pokrčila nohy, aby mohla doteky vychutnávat ze všech stran a cítila, jak postupují níž a níž. Muž kluzce hladil podkolenní jamky a lýtka, potom jí z postele zvednul jedno chodidlo a mnul ho mezi prsty. Kristýna se vzrušením zalykala a cítila, jak jí mezi nohama doslova stéká potůček, který neměl s olejem vůbec nic společného.

Muž ještě polaskal druhé chodidlo a položil nohy zpátky na postel do stejného připraveného úhlu. Pak doteky ustaly a Kristýna by se vsadila, že nad ní v tu chvíli jen tak stál a díval se, jak nemůže vzrušením popadnout dech a bezmocně zatíná pěsti. Nebyla připoutaná, nechtěla se takhle pohnout sama od sebe, ale také cítila, že už to dlouho nevydrží.

V tu chvíli ucítila kolem kotníku široký chladný pruh. Muž jako by do ní viděl a poznal, na co myslí.

"Připoutám tě," řekl a přitom obratně utahoval pouta kolem kotníků, "aby se nestalo něco, co by se stát nemělo - a taky aby sis neublížila. To bych hrozně nerad..."

Byl to zvláštní pocit, mít připoutané jenom roztažené nohy a roce mít volné... Kristýna zkusmo pohnula chodidly a zjistila, že řetízky na poutech nejsou úplně natažené, takže měla mít přece jen trochu volnosti - která ji ale měla o to víc omezovat.

...::: Tip pro Vás: Zátka na penis se silikonovým kroužkem :::...
Sexshop Sexujte.cz

Za malou chvilku měla podobným způsobem připoutané i rozpažené ruce, maličko za hlavou, ale ne docela. V tu chvíli si připadala jako podivně ukřižovaná, ale také věděla, že žádné utrpení ji nečeká.

Muž opět promluvil. Jeho hlas zněl stejně klidně, jako prve.

"Kůže je nejúžasnější na celém lidském těle. Je neuvěřitelně citlivá na jakýkoliv podnět a když se s ní správně zachází, je i bolest schopná změnit na rozkoš... Plná nervů může donekonečna slastně dráždit mozek nejkrásnějšími představami, a přitom stačí tak málo..."

Kristýna ucítila na krku něco velice chladného a ostrého. Strnula. Je to nůž? Nebo jen hrot kovové tužky? Nevěděla, ale nechala se unášet představami.

Hrot se začal posouvat po krku dolů, ale velice podivně. V jednu chvíli se Kristýně zdálo, že lehce bodavých doteků cítí na kůži víc, dva nebo tři, ale nebyla si tím jistá. Bylo to jako by... jako po ní někdo přejížděl ostrým zubatým kolečkem na vykrajování vánočního cukroví, tak. Ta představa zubatého mechanismu, prohánějícího se po jejím těle, ji vzrušila tak, že napětím skoro nedýchala a jen čekala, jak budou pohyby pokračovat.

Bodlinky se na chvilku usadily na jejích ňadrech. Chladné, ostré a krátké dotyky kolem napjatých bradavek a zrůžovělých dvorců měly velice silný účinek. Když potom zamířily na spodní okraj ňader a chvějící se bříško, Kristýna zadoufala, že budou pokračovat a skončí tam, kde si to toužebně přála...

A tentokrát měla pravdu. Zoubky se pomalu, ale jistě a nezadržitelně přesouvaly pořád níž a níž, k jejímu klínu. Chvilku se projížděly kolem, ale nakonec jako by se odhodlaly a lehce se dotkly přímo orosených lupínku kolem štěrbinky. Kristýna už sténala nahlas a lehce pohybovala klínem tak, jak jí pouta dovolila, ale hlavně tak, aby se stalo to, po čem toužila.

Když se jeden z hrotů zabořil přímo do naběhlého a ze všech stran přístupného poštěváčku, svět jí vybuchnul před očima. Roztřásla se v obrovském pocitu štěstí a uspokojení, marně v slastných křečích napínala ruce a nohy, pevně připoutané řetízky k posteli. Bylo to to nejkrásnější, co zatím zažila.

Ale pořád ještě to nekončilo. Z doznívajícího oparu orgasmu přešla plynule mezi opětovné dotyky, které konejšily její rozdrážděné tělo. A zase uslyšela mužův hlas.

"Kontrast. Dobro se nedá definovat, pokud neexistuje zlo, které by bylo jeho opakem - ale i tak jsou jasné pouze opačné póly, nic jiného. Černá barva by nemohla existovat bez bílé, ale která z nich je vlastně která? Není to podstatně. Kouzlo kontrastu spočívá v tom, co leží mezi opačnými póly."

Okamžitě poznala, čím jí přejel po rtech. Byla to kostka ledu. Dotek to byl tak neočekávaný a přímý ve svém určení, až Kristýně po celém těle naskočila husí kůže. Hlavně když si představila, co všechno se s takovou kostkou ledu dalo v jejích představách podnikat... Roztřásla se předčasným vzrušením, ale muž jí položil teplou dlaň na bříško.

"Klid, uvolni se. Dočkáš se, přijde to samo. Neodejdeš odsud, dokud nepoznáš všechno."

Pootevřela rty a muž jí mezi ně vsunul ledovou kostku. Cítila ledové pramínky, jak jí stékají mezi rty do horkých úst, po tvářích a po bradě na krk. Uslyšela zvuk. Rozškrtnutí zápalky, uvědomila si. Oheň necítila, ale v nastalém tichu slyšela lehounké praskání a syčení, jenom chvilku. Co je to?

Cítila, jak jí po celém těle vyrazily kapičky potu. Ne, nemohla to vidět, nemohla vidět sama sebe, jak leží připoutaná a rozdrážděná před mužem, který jí umožnil zažít věci, které dosud nepoznala. Nemohla vidět, jak bere zbytek ledu z jejích úst, pokládá jí ho mezi ňadra a bere do ruky nádhernou svíčku ze včelího vosku. Plamínek kmital v prohánějícím se dechu sem a tam, muž prsty pohyboval ledovou kostkou Kristýně po těle a přiblížil k ní ruku se svíčkou.

"Co cítíš?" zeptal se a sáhnul do stříbrné misky u postele po novém kousku ledu. Než mohla Kristýna odpovědět, začal jím objíždět kolem bradavek, které tím chladem zrůžověly ještě víc a nabobtnaly k prasknutí.

Kristýna lehce vyjekla a bezmocně napjala pouta na rukou i na nohou. "Je to..." vydechla, "studí to, chladí..."

Muž jí přiblížil svíčku k tváři. "Co cítíš teď?"

Automaticky se trošku odvrátila. "Teplo... horko!" řekla a zrychleně dýchala.

"Pálí?" slyšela mužův hlas.

Narovnala hlavu a naklonila tvář blíž tím směrem, odkud teplo přicházelo.

"Ne... hřeje... a voní... Je to svíčka?"

"Ano," přikývnul muž a přiložil něžně bok svíčky Kristýně k tváři. "Je ze včelího vosku, proto tak krásně voní. A její vosk nepálí, jenom hřeje a dlouho stéká..."

"Stéká..." opakovala Kristýna a přitisknula se tváří ke svíčce.

"Oheň a led," řekl muž a vzal z misky další chladný střípek. "Ale mezi nimi..."

Novým ledovým kouskem začal objíždět druhou bradavku a přitom pozvednul ruku se svíčkou nad ňadro, kterému se věnoval před chvílí. Na sametové kůži se dosud perlilo několik kapiček ledové tekutiny a Kristýna v tom místě kolem bradavky cítila příjemný, vzrušující chlad. Muž v tu chvíli naklonil svíčku, na chladnou kůži dopadlo několik horkých kapek a rozstříknulo se kolem.

"Aaah!" vykřikla Kristýna a napnula se v poutech jako struna. "Mmmmm," sténala a zhluboka dýchala, protože ačkoliv na něco takového byla vlastně připravená a vlastně si to přála, ve skutečnosti to samozřejmě bylo úplně jiné. Byla plná pocitů, které v ní dotek horkého vosku na chladné kůži vyvolal, snažila se je vstřebat a vyrovnat se s nimi, ale neměla na to čas. V následujících chvílích totiž začaly kapky vosku v drobných či větších kapičkách dopadat na celé její tělo, vždycky pár sekund poté, co to které místečko navštívil zmrazující dotek ledového střípku.

Pohazovala hlavou ze strany na stranu, sténala, vzdychala a vzlykala, neuvěřitelný pocit přítomnosti mezi horkem a mrazem, mezi ohněm a ledem, ji přiváděl k šílenství, už docela regulérnímu. Byla vděčná za pásku na svých očích, byla neskutečně ráda, že je pevně připoutaná, protože jinak by možná ze strachu před trochou bolesti a pohledem na sebe samu tohle všechno nevydržela a nedostala se tak do stavu, o kterém zaručeně věděla, že je ještě silnější a neuvěřitelnější, než cokoliv dosavadního z tohoto večera...

Nevěděla, jak dlouho to trvalo, ale když ucítila, jak pouta na jejích rukou a nohou povolují, věděla, že to právě skončilo. Opustila ji i páska přes oči, ale Kristýna stále nechávala oči zavřené a zůstávala ochromeně ležet v ukřižované poloze, která ji přinesla tolik štěstí.

"Naše hodina je u konce," řekl muž a vzal ji za ruku.

Otevřela oči a nechala se zvednout z postele. Seděla na jejím okraji a skoro nešťastně pozorovala muže, jak odchází dveřmi pryč. Byla neskutečně unavená a měla pocit, že už nechce nic, vůbec nic...

A nebo všechno.

...::: Tip pro Vás: Peříčko - růžové :::...
Sexshop Sexujte.cz