Ta pravá Autor: Kikina

Hodnocení

„Sakra, od kdy se mění tajné představy ve skutečnost?“, tato otázka se jí honila hlavou, když procházela uličkou plnou lidí. A tak se tuto situaci snažila odlehčit alespoň myšlenkami, aby se nemusela zabývat realitou, aby se nemusela dívat na lidi kolem sebe. Jenže se to moc nevedlo a strach ji stejně pohlcoval celé tělo.

Sama by už nezvládla ani krok, ale člověk, který šle před ní a táhl ji za vodítko, ji nedovedl zastavit. Jednou to zkusila, zastavila se a prosila, aby ji pustili, že nic nikomu neřekne. Ale nedočkala se slovní odpovědi. On se rozmáchl a šlehl ji bičem přes záda. Rozplakala se, asi by se i složila, ale strach z další rány ji poháněl dál. A tak teď šla s hlavou sklopenou a potlačovala vzlyky.

„Postav se tady!“, přikázal muž před ní.

Stála na vyvýšeném podiu, nahá s obojkem, a stále nemohl uvěřit, že se to opravdu děje. A naivně věřila, že každou chvíli se přiřítí záchrana.

Byl jiný než ostatní tady a proto taky hledal jinou dívku. Ale zatím ho žádná z procházejících nezaujala, všechny vypadaly stejně, nezajímavě. Nedokázaly by ho uspokojit a on by nedokázal uspokojit je.

Jenže pak kolem něj prošla ona. Křehké tělíčko, které se klepalo pláčem. A on věděl, že ji musí získat a tak se přestal poohlížet na další a zkoumal jen ji.

A tak když začala dražba, stále přihazoval. Dal by cokoliv, aby konečně získal to, po čem touží celý život. To co potřebuje a co mu chybí.

Nakonec zaplatil celkem nadprůměrnou částku, ale byl by ochoten zaplatit i více.

Poté ji dovedly do menší místnosti, místnosti plné kruhů, řetězů a klecí, v některých už lidé byli, ženy i muži všeho věku. A všichni byli stejně nazí jako ona. Jenže někteří se na rozdíl od ní tvářili šťastně.

A ona se po uzamčení v kleci rozplakala, tělo se jí třáslo ve velkých vzlycích.

Zhruba po dvaceti minutách si pro ni mohl jít. Místnost, ve které byli zavření prodaní otroci, se mu vždy hnusila, připadala mu nedůstojná. A teď když v ní měl zavřenou i svou novou subinku, se mu začala přímo hnusit.

Podali mu klíče od klece. Odemkl a prohlížel si ji zblízka. Nevšimla si ho. Seděla na bobku, pažemi si objímala kolena a plakala.

Nic ji neřekl, prostě ji vzal do náruče a nesl si ji k východu.

Už ji nezajímalo, kdo ji nese, co se s ní bude dít. Neměla sílu, aby se o to zajímala.

Začala se trochu divit teprve, když byla uložena na zadní sedadlo v autě a přikryta dekou. A tak otevřela oči.

Usmál se na ni, když konečně otevřela oči.

„Neboj se, budeš v pořádku.“, pohladil ji po tváři. A rozjel se.

Chvíli přemýšlela o to, co se asi stalo. A v koutku duše doufala, že ji tento muž zachraňuje.

...::: Tip pro Vás: Obojek na krk :::...
Sexshop Sexujte.cz

Cesta byla dlouhá a ona po pár minutách vyčerpáním usnula.

Kontroloval ji zrcátkem, všimnul si, že spí. Byl spokojný.

Nebudil ji, když dojeli domů, jen ji znovu vzal do náruče a vynesl do pokoje. Nejradši by si ji odnesl k sobě do ložnice, ale to by ji asi vylekalo. Proto ji položil na postel v pokoji pro hosty.

Vzbudilo ji až zavrzání dveřmi, když se vracel z toalety, rychle vyskočila do sedu.

„Nic se neděje. Jen jsem se šel podívat, zda ještě spinkáš.“

Nechápavě se na něj podívala. Poznala v něm muže z auta, ale nedocházelo ji, co se vlastně děje.

Sedl si na kraj postele.

„Lehni si.“

Poslechla ho.

„Asi bych ti měl vysvětlit, co se stalo a co se bude dít dál.“

Tiše přikývla.

„Fajn. Tak tedy, nevím, jak ses dostala na trh a v podstatě mě to ani nezajímá. Protože jsem si tě tam koupil, takže jsi moje. Můj majetek. Má subinka. Víš co to je?“

Neudržela se a rozplakala se. Nevěděla, co by mohla na to říct, ale věděla, že je asi v maléru.

„No tak“, pohladil ji po tváři a setřel pár slz, „bude se ti to líbit“

Nereagovala na jeho slova, „Vy mě nepustíte domů?“

„Ne!“, odpověděl rozhodně. „A teď jsi doma tady, nebo budeš doma tam, kde jsem já, tak už se znovu neptej.“

Přestala vzlykat, jen se na něj dívala s děsem v očích. A nemohla uvěřit tomu, že mluví pravdu.

Když dlouho nemluvila, promluvil on.

...::: Tip pro Vás: Gumové šimrátko :::...
Sexshop Sexujte.cz